Hráč 23. kola, Josef Hrouda: Otázku na výšku slýchám často.

Děkuji za tento titul, děkuji za hlasy, vážím si toho. Pamatuji si, že mne k fotbalu přivedl otec Když mi bylo asi sedm let, řekl mi "Začni se hejbat, začni dělat nějaký sport!". Vybral jsem si tedy fotbal. Jediné, co jsem o tomhle sportu věděl, bylo, že se hraje na dvě brány a míč je kulatý.. (SMÍCH)

Na základní škole jsem chodil na kroužky - ping-pong, florbal. V současné době hraji rekreačně ping-pong s bratrem, který reprezentuje Kolín v mládežnických soutěžích. Ping-pong mne baví, ta rychlost míčku, přesnost a postřeh, hlavně se u toho velice často dost zpotím, takže je to pro mne i makačka. Kdybych nehrál fotbal, věnoval bych se právě ping-pongu, ale z časových důvodů to nejde.

Pamatuji si do teď, že jsem začínal hrát fotbal v TJ Sokol Býchory, kde jsem byl (jak tomu říkám) "hráč do počtu". Kam mne trenér postavil, tam jsem běhal jak splašený zajíc. (SMÍCH). Přál bych si jednou v životě zahrát stopera s Liborem Sixtou. Máme tři zápasy do konce, tak uvidíme. V současné době si jdu občas kopnout s kamarády a tam hraji v poli. Na střední škole jsme o tělocviku nehráli nic jiného než fotbal, takže co se týče postu mimo bránu, jsem si užil a doufám, že ještě užiji.

Tuhle větu slýchám velice často. Snažím se to dohánět tak, že si občas zaskáču přes švihadlo. Uvidíme, jestli se ještě vytáhnu nebo ne. Brankáři mé velikosti spoléhají na svůj výskok. Každý brankář má problémy, ať už je to s koordinací pohybu nebo s chytáním nebo s výskokem. Chybami se člověk učí, snažíme se je odbourávat tím, že poctivě trénujeme a po tréninku si přidáme. Potom to ten brankář na sobě cítí.

Mám hned dva vzory, tím jedním je Joe Hart a druhým je Manuel Neuer. U Harta se mi líbí jeho postřehy na brankové čáře, dokáže si vždy skvěle stoupnout, aby zmenšil střelecký úhel a útočníkům tím nedá pomalu žádnou šanci. Manuel Neuer už je sám o sobě třetí stoper, brankář, který je neustále venku z brány, má parádní hru nohama, nebojí chodit do soubojů mimo vápno a skvěle tlumí střely a míč udrží v rukavicích.

Jak jsem již uvedl, začal jsem v Býchorech, kde jsem působil jako hráč. Poté jsem přestoupil do TJ Sokol Jestřábí Lhota, kde jsem po myslím že půl roce začal chytat a už jsem v té bráně zůstal. Potom přestup do AFK Kolín, po pár letech se AFK s FK spojilo. Na FK jsem odchytal pár zápasů, ale odtud jsem si odnesl skvělé vzpomínky a zážitky na trenéra Vladimíra Malinovského. Další přestup do Velimi do dorostu, na který mám do teď také skvělé vzpomínky, kde se o nás trenér staral jako o svoje vlastní, neměl problém se nám ozvat klidně i v půlnoci a byl schopný si s námi půl hodiny povídat - mluvím o Josefu Polákovi, kterému chci poděkovat za super období, které jsem mohl prožít v dorostu. Jakmile mi skončila dorostenecká sezóna přešel jsem opět do FK Kolín A, kde jsem působil půl roku jako třetí gólman, po půl roce opět návrat do Velimi, tentokrát do B-týmu, ve kterém působím do teď.

Na tento zápas budeme všichni vzpomínat ještě hodně dlouho. Hned od začátku jsme věděli, že musíme být aktivnější než soupeř a tím si vytvoříme šance. Nechtěli jsme nic podcenit. Všichni, co nastoupili na hřiště, odvedli skvělý výkon. Trestný kop Ladislava Hájka, který byl umístěn přesně, rozhodl utkání. Byl to kvalitní zápas z obou dvou stran a jsme rádi, že jsme jim oplatili podzimní porážku doma a zároveň tím i snížili jejich náskok.

Před zápasem jsem byl nervózní, ale jakmile jsem vkročil na trávník, tak to ze mne spadlo. V hlavě jsem měl pouze výhru a tři body, nic jiného mne v tuhle chvíli nezajímalo. Musím říct, že první střela, která na mne letěla, mě prověřila, jestli jsem na zápas koncentrovaný nebo ne. Byla nepříjemná, ve vzduchu míč plachtil. Nakonec jsem střelu vyrazil před sebe, kde už se o to postaral jeden z obránců. Při standardní situaci domácích v prvním poločase, kdy míč přede mnou škrtal někdo z domácích útočníků, mne naštěstí trefil, míč jsem vyrazil nad sebe, kdy jsem hned vzápětí musel zasáhnout znova, protože míč od vyražení směřoval do brány. Poté si vzpomínám, že tam byla jedna střela z dálky, která letěla doprostřed brány. Ve druhém poločase si vzpomínám, že jsem stáhl pár centrů a nejtěžší zákrok, který jsem musel absolvovat byla střela domácího hráče, kde byla teč a míč letěl do šibenice.

Na tuhle otázku bych nejraději neodpovídal, ale pamatuji si za FK Kolín v dorostu jsme hráli doma proti Mladé Boleslavi, zápas skončil 15:0 a dostal jsem myslím sedm nebo osm gólů. Nejhorší gól? Brankář tohle musí hodit za hlavu a chytat dál, jako by se nic nestalo. Kdyby nad tím musel neustále myslet, tak se z toho zblázní a potom v té bráně je k ničemu, takže mne žádný nenapadá.

Ano to je pravda, v přípravě jsem dostal šanci chytat za A tým. V současné době je v bráně A-týmu Luboš Svoboda, který předvádí skvělé výkony a vypadá to, že ještě dlouho skvělé výkony předvádět bude. Když mám tu možnost stabilně chytat za B-tým, tak za ně budu chytat a pokud se mi dostane nějaká šance jít za A tým do brány, nebránil bych se tomu. Nedokáží Vám říct, jak to se mnou teď bude, když se zrušilo hostování, tak já jsem hráč FK Kolín. Takže momentálně vůbec nevím, samozřejmě bych se chtěl podívat někam výš, ale všechno je ve hvězdách.

Za největší zážitky mojí kariéry jsou právě tyhle zápasy, kde pomůžu mužstvu k výhře svým výkonem. Také být půl roku v NFL mi dalo to hodně. Negativní zážitky? Asi jediné, co bych bral jako negativní zážitek, by byl kolektiv v některých mužstvech. Kdybych měl odbočit od chytání, tak by to byl zážitek utkání Ligy Mistrů - Bayern Mnichov - Juventus Turín, skvělá atmosféra a výborný fotbal.

Taky díky za rozhovor, moc jsem si ho užil.