Gratuluji k prvenství v anketě o hráče kola. Čekal jste, že by se vám mohlo podařit obsadit v hlasování první místo?
Tak první místo jsem vůbec nečekal, protože v tomto kole jsem měl určitě těžké soupeře, jako jsou zkušený Michal Horek nebo nejlepší střelec 1.A třídy Jaromír Vorel, který má už 26 branek. Každopádně jsem za první místo velice rád a chtěl bych poděkovat svým fanouškům, kteří mi posílali hlasy.
Zápas s Blatnou jste rozhodl dvěma góly, můžete nám popsat, jak padly?
Tak při první brance propadl nákop mezi obránci, který jsem vystihl a šel jsem sám na gólmana, a toho jsem přehodil. U druhého gólu výborně zatáhl Jakub Barda balón a poté nacentroval před branku. Já vystřelil, míč se nejprve odrazil od břevna za čáru, pak zpátky do břevna a tentokrát na čáru. Byl to sporný gól, ale po tom prvním odrazu byl jednoznačně míč za brankovou čarou.
Milevsko se během jarní části vyhouplo na čtvrtou příčku a až na některá zaváhání se vám výsledkově poměrně daří. Čím si to vysvětlujete?
Myslím, že je to dobrou partou a samozřejmě trenérem. V týmu jsou také zkušení hráči jako je Málek, Masopust, Horek, Šimák no a když se tohle všechno spojí tak je z toho 4. místo.
Nastoupil jste i za divizní A tým. V čem vidíte největší rozdíl mezi divizí a 1. A třídou?
Tak já už jsem s Divizním A- týmem od podzimu. Absolvoval jsem obě přípravy jak zimní tak i letní a pravidelně s nimi trénuji. A rozdíl je hodně velký, například je to v rychlosti či fotbalové vyspělosti hráčů a v mnoha případech i v přístupu hráčů. Jen nevidím rozdíl třeba u Čížové, protože jejich areál a fotbalové zázemí se dá srovnat s kategorií Okresního přeboru.
Jaké byly vaše fotbalové začátky? Kdo vás k fotbalu přivedl?
K fotbalu mě přivedl můj otec. Začali jsme s mým bratrem Honzou v Milevsku, kde nás trénoval pan Kašpar.
Kde všude jste během své dosavadní fotbalové kariéry působil?
Většinou v kmenovém klub FC ZVVZ MILEVSKO. Asi rok jsem byl hráčem TJZD Kovářov, kde jsem hrál okresní soutěž. Na tento rok rád vzpomínám, díky skvělé komunikaci a super lidem v Kovářově. Další moje působení bylo v Ratibořských Horách, kde jsem byl půl roku. Zde jsem byl také spokojen.
Máte nějaký speciální zápas nebo fotbalový okamžik, na který rád vzpomínáte?
Žádný fotbalový okamžik si nevybavuji, jen moje rozhovory, které se snažím vždycky „jak říká rodák ze Smetanovy Lhoty Honza Koller“ vyšperkovat.
Blíží se letní pauza, která je vždy spojena s přestupovým obdobím. Jste se svým působením v Milevsku spokojený? Nechystáte se také náhodou změnit dres?
Slovo spokojený se asi v mém případě použít ani nedá. Co se týče B-Týmu, tak určitě ANO. Vždy když jsem s nimi jel na zápas, tak jsem pravidelně hrál a i parta v B- týmu je dobrá. Rád si tam vždy zahraju se svými kamarády Davidem Smrčinou a Martinem Zítků. Co se týče A-Týmu, tak tam jsem spokojen asi jen s partou v týmu. Co se týče šance a prostoru ke hře, tak tam prostě šanci není možné dostat. I když v přípravě nějaké ty góly dáte, tak je to pořád málo na to abych dostal šanci, přestože jsem kmenovým hráčem. Uvidím, jak to v Milevsku bude dále pokračovat a jaký bude zájem. Jinak nějaké konkrétní nabídky zatím nejsou.
Jak byste popsal svojí roli na hřišti, ale i v kabině?
Moje role na hřišti by určitě měla být střelec. V kabině takový vtipálek, a když jsem na lavičce tak jako hecíř a hodně emotivní a impulsivní člověk. (smích)
Věnujete se ve svém volném čase ještě i jiným sportům nebo pro vás existuje pouze fotbal?
Většinou jenom fotbalu. Jsem taky přece jenom člověk, kterého fotbal neživí, a když momentálně nehraji fotbal, tak taky občas musím chodit do práce.
Blíží se mistrovství Evropy, jaké dáváte šance našemu národnímu týmu?
Bojím se, abychom postoupili ze skupiny. Když tam pan Vrba nebude cpát chodce Lafatu a své koně Koláře s Limberským, tak bych v úspěch i věřil.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů!