Hráč 25. kola Petr Bánovčin: I po podzimu jsem věřil v záchranu!

Ve 25. kole soutěže byl nejvýraznější postavou brankář Horních Počapel Petr Bánovčin, který dokázal udržet čisté konto na horké půdě Obříství. V rozhovoru mluvil o výborném výkonu rozhodčího v tomto zápase, o tom, jak důležitá je pro brankáře hra nohama i o tom, že jeho vzorem je Petr Kouba.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Jaký byl zápas v Obříství?
Díky. Těžký zápas to byl určitě. V Obříství se jen tak nevyhrává a navíc místní diváci tomu také moc nepřidají. Mají rychlého šikovného nebezpečného útočníka a vzadu urostlé obránce, takže abych se přiznal, ve tři body jsem určitě nevěřil.
Ty jsi tentokrát nastoupil v brance, ačkoli jako útočník již máš na svém kontě na jaře dvě branky. Kdy ses dozvěděl, že půjdeš chytat?
O tom, že půjdu do brány, jsem věděl už delší dobu, protože naše jednička Śmejky odjel relaxovat za hranice ČR. Ty góly nedat, to by pro mne znamenalo neukazovat se na veřejnosti a chodit kanálem. Oba byly téměř do prázdné brány.
Jak funguješ o trénincích? Stavíš se do branky, nebo střílíš?
Vzhledem k tomu, že se celou sezónu se potýkáme s nedostatkem hráčů - ať už vinou zranění, pracovní vytíženosti (což se týká i mě), nebo stop kvůli kartám, dohodli jsme se na začátku tak, že Šmejky jakožto lepší brankář bude chytat a já hrát a snažit se zaplnit mezery v sestavě. Proto jsem většinou při trénincích v poli.
Na jaké pozici nastupuješ raději? V útoku, nebo v bráně?
Na to pro mě neexistuje jedoznačná odpověď. Mám rád obojí a obojí má své kouzlo.
Je těžké přeorientovat se na úplně novou úlohu na hřišti?
Pro mě to až tak nová úloha není, takže za mě určitě ne.
Byl jsi univerzál už od malička?
Na začátcích fotbalové kariéry jsem většinou nastupoval ve střední záloze, ovšem pro mě byl velkým hrdinou Petr Kouba, takže v žákách jsem začal chodit do brány a pak už jsem střídal hraní za chytání a chytání za hraní. Průprava pro brankáře skvělá, protože dnes je důležité, aby brankář uměl nohou. A to si myslím, že díky tomu splňuji.
V Obříství se vám i v oslabené sestavě podařilo udržet čisté konto. Jak těžký to byl zápas pro tebe osobně?
Jak už jsem říkal, těžké to bylo určitě. Navíc jsem se do velké brány postavil po delší době, takže malá nervozita byla na místě. Nicméně spolu se skvělým soustředěným výkonem celého týmu se nám podařilo udržet čisté konto a štěstí, které na podzim chybělo, se nám vrátilo.
V závěru došlo i na červenou kartu. Jak jste zvládli úplný závěr zápasu?
To asi k takovým zápasům patří. Šlo v podstatě o šest bodů a neúspěch Obříství na vlastním hřišti tomu taky přidal. V závěru jsme byli pod velký tlakem a mnohým už chyběly sily, jelikož zápas skutečně odjezdili. My jsme se zmohli jen na dlouhé odkopy, ale v podstatě jsme soupeře do vyložené šance nepustili. Určité karty za připomínky k rozhodčím jsou zbytečné, ale k fotbalu toto patří. Rozhodčí pískal skvěle a zápas zvládl na výbornou - víc takových!
Po hrubě nepovedené podzimní části sezóny vás mnozí odepisovali, vy teď ale bojujete o záchranu a po poslední výhře jste již na 12. místě. Jak vidíš vaše šance na záchranu?
Dá se říct, že celou sezónu hrajeme v oslabení. Před sezónou odchod několika hráčů a hlavně Jardy Trubičky. Na začátku i po celou dobu mnoho zranění, která vesměs u některých hráčů přetrvávají dodnes a samozřejmě i zbytečná vyloučení, což nás také citelně oslabuje. Přesto i na podzim jsme odehráli několik dobrých zápasů, ve kterých bychom si zasloužili bodovat, ale bohužel. Na začátku jara nás všichni odepisovali - a to i lidé z Počapel. Týden před začátkem sezóny vůbec nebylo jisté, jestli budeme vůbec pokračovat, ale já jsem věřil a doufal a říkal, že nic není ztraceno a že i když sestoupíme, tak sezónu odehrajeme se vztyčenou hlavou. Což se myslím daří.
Čekají vás ještě přímé souboje o záchranu s Veltrusy a Kralupy. Máš rád tyto vyhecované souboje?
Nedokážu odpovědět, jestli jsem vyznavač takových zápasu, ale jistě to má něco do sebe. Kralupy i Veltrusy se ohromně zvedly, takže skutečně půjde o hodně.
Do jarní části sezóny nastoupil úplně jiný tým, který pravidelně sbírá body. V čem vidíš hlavní důvod zlepšení?
V podstatě každý zápas hrajeme v jiné sestavě. Podařilo se udělat pár posil, což bylo důležité, ale jinak rozdíl moc nevnímám. Základ týmu je pořád stejný.
Ve vaší obraně válí 51 letý kapitán Lédl. Je to ten správný lídr pro váš tým?
K tomu mohu říct asi jen jedno - ano je! A já osobně před ním smekám. Bohužel opět v jeho případě přišlo zranění.
Máš nějaký předzápasový rituál?
Spíše ani ne. Snažím se soustředit sám na sebe a nerozptylovat se. Tudíž se snažím vyhýbat těsně před zápasem velkým hloučkům osob či hráčů.
Jak vidíš šance našich fotbalistů na EURU?
Samozřejmě, asi jako každý bych si přál, abychom vydrželi co nejdéle a dostali se až do bojů o příčky nejvyšší. Nechme se překvapit. Byla by paráda naplnit zase hospody fanoušky, jako je to teď při hokeji a vytvořit jedinečnou atmosféru.
Co pro tebe fotbal znamená?
Fotbal hraju od dětství, takže si neumím představit to, že bych pověsil kopačky na hřebík. Snažím se stíhat velký fotbal, v Praze hraji Hanspaulskou ligu a rád se účastním i ruzných turnajů v malé kopané - ať už v létě nebo v zimě. Také spolu se svým bratrem pořádáme jménem Bruna Mlazice každoroční turnaje.
Děkuji za rozhovor a hodně štěstí do dalších zápasů!

Autor: Karel Vlasák

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.