Pavle, v sestavě kola už si se v letošní sezóně objevil několikrát a nyní je z toho i titul hráč kola, vypadá to, že jsi ve skvělé formě, je to tak?
Řekl bych, že je to pravda. Cítím se v pohodě, fotbal mě baví a snažím se na zápasy chodit v dobrém fyzickém rozpoložení.
Prozraď našim čtenářům, čemu připisuješ největší zásluhy na tvé vzrůstající výkonnosti?
Jsem rozehraný, protože jsem prakticky celou zimu trénoval, hlavní podíl na tom taky má, že neustále hraji sálovku a další faktor je, že se mi vyhýbají vážnější zranění. Snad se hned v neděli nezraním.
V kabině jsi znám jako průkopník tzv. bulharského tejpu. Můžeš nám tuto speciální metodu nějak přiblížit?
Ano, ano (smích), je to metoda úsporná, jelikož se nejedná o klasický látkový tejp, nýbrž o klasickou papírovou izolačku. Je to z ekonomických důvodů, protože papírovka je levná a vydrží, a když to člověk má v ruce, tak to plnohodnotně nahradí tejp klasický. Doporučuju.
Není tajemstvím, že kromě fotbalu rád trávíš čas v posilovně. Pomáhá ti tento koníček například i při zápasech?
Hlavně mi to pomáhá v osobních soubojích, občas se mi podaří někoho odstrčit, tak nemusím být ani tak rychlý jako jsou ostatní. Někdy je to ale na škodu, protože se občas tak namohu, že jsem při zápase unavený a nemohu to rubat na 100 %.
Jaké jsou tvé osobní fotbalové ambice a cíle?
Ambice už ani moc nemám. Ambice jsem měl v mládí a tak, ale teď už profík nebudu, tak není proč se stresovat ambicemi. I když jsem si jednu ambici splnil, a to když jsem si mohl nedávno zahrát na hlavním budějovickém stadionu, kde bylo víc jak tisíc lidí, takže to je splněný sen. Osobních cílů ale mám více, např. dát za sezonu víc jak deset gólů a vyhrát soutěž a posunout Čtyráček do kraje, vyhrát Gambrinus Cup atd. …
Před nedávnem jsi úspěšně složil státní závěrečné zkoušky na vysoké škole, k čemuž gratuluji, už víš, jak dál naložíš se svým životem?
Ano a děkuji, ještě se chystám obhájit bakalářskou práci a pak bych chtěl dál pokračovat ve studiu. Přece jenom titul Bc. ve stavařině nemá nějakou závratnou hodnotu. Ale kdyby studium nevyšlo, nebude mi vadit nastoupit do práce.
Trenér Čepička se často nechává slyšet, že ho buď přivedeš do blázince, nebo rovnou do hrobu, co nám k tomu povíš ty?
S trenérem máme dobré vztahy, tyto tvrzení jsou čistě humorná. Sice bych mohl občas tu pusu zavřít a ne stále něco komentovat, ale už si asi všichni zvykli. Další čím ho asi oprávněně dráždím, je řešením některých fotbalových situací, které občas řeším, jako když jsem pod vlivem nějakých látek. Taky je ale pravda, že si od trenéra vyslechnu víc než většina spoluhráčů, hlavně kritiku a urážky (smích).
Nyní několik otázek od tvých spoluhráčů: David Maruška: V kabině sedíš hned vedle lednice, jsi milovníkem chladného severského vzduchu?
Jelikož tento stroj je pečlivě uzavřen pomocí zámku a klíč mají jenom vyvolení, tak často tento chladný vzduch v šatně cítit není. Nicméně mi lednička slouží jako polička a mohu si na ní odložit spoustu důležitých věcí, viz tejpy, mazání atd.
Petr Snížek: Pavle, co je pravdy na tom, že tvé oblíbené zvíře je zubr? Má to nějakou symboliku? Máš rád i jiná zvířátka?
Bez komentáře.
Milan Staněk: Používáš slavný trik našeho spoluhráče Čerta (Miroslav Havelec) s trojvrstvým papírem?
Ne, je to hnus a už o tom nikdy nechci slyšet, natož být svědkem podrobné přednášky Čerta co a jak (smích).
Miroslav Havelec: Ví se, že jsi slušný driblér, proto nám popiš situaci z 88. minuty zápasu proti Kaplici, kdy jsi si až příliš dlouho zpracovával míč, než jsi zakončil? Přeci jen to byla slušná pozice ve vápně na to, abys branku vstřelil a úplně tím zápas otočil?
No, zas tak dobrý driblér nejsem (smích). Už jsem byl značně unavený a při zpracování míče, když jsem se podíval do brány a tam bylo asi pět lidí, tak jsem se nemohl rozhodnout kam to vlastně kopnout. Je to škoda, do teď mě tato situace mrzí, měl jsem to na noze.
Pavle, díky za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů!