ROZHOVOR S HRÁČEM 16. KOLA - David Boško:"Chtěl jsem utéct od korupčního fotbalu."

K fotbalu jsem se dostal jako šestiletý kluk, začínal jsem v FK Mladá Boleslav. Sport jsem si vybral sám, jen v jeho setrvání musím poděkovat otci, babičce a dědovi. Mamka už takové pochopení neměla, kvůli škole.. Začínal jsem jako brankář. Chytal jsem do starších žáků ligu s Jakubem Krausem. Pak přišel Jan Šeda, no a jejich výškový rozdíl se mnou byl veliký. (smích) Následovalo hostování na Akumě, kde jsem se rozhodl vstoupit do pole a začít góly spíše dávat, než dostávat. Zde jsem měl střídavé starty za dorost a muže. V osmnácti letech jsem dostal možnost absolvovat fotbalovou přípravu v FK Jablonec 97, kde jsem se dostal do užšího kádru extraligového dorostu. Potom jsem nastupova za "B" muže a lehce jsem si přičichl i k "A" týmu, který vedl pan Rada. V jednadvaceti letech jsem odešel zpět na Akumu, která na mě měla kupní právo a odkoupila si mě zpět. Toho využila Dobrovice a vlastně mě vyplatila z Jablonce + něco Akumě. V roce 2009 jsem odešel hrát ČFL do Hlavice na půl roku. Po té jsem se vrátil zpět do Dobrovice hrát divizi. Na podzim 2015 jsem odešel na hostování do Semil a na jaře 2016 do Sportingu.

Ano, to je pravda. Byla spousta nabídek - zůstat v Semilech, Bozkov nebo snad celý okres MB. Chtěl jsem utéct trošku od toho korupčního fotbalu. To, co se děje od 1.B třídy, až po ČFL, je hrozné. Dá se říct, že ani lize se to nevyhýbá...Jinak se znám s Jardou Bílkem a slíbil jsem mu to, takže jsem ho nemohl zklamat. A taky mě lákala ta výzva pouhéhu bodu získaného na podzim.

Ano, věděl z naší facebookové stránky, kde to kluci vyvěsili. A ano, jsem překvapen, když vlastně první kolo jsem nedostal ani hlas a teď tohle.

To máte pravdu. Tohle opravdu nebývá zvykem. Ale v kabině proběhlo řádné hlasování a verdikt byl na světě. A asi jsem to dostal taky proto, abych mohl mluvit s rozhodčím. I když já bych si sním povídal i tak. (smích)

Zápas to byl velmi těžký, zvlášť když jsme po mém faulu někde z osmadvaceti metrů dostali gól do šatny na 2:1. Ale který zápas o záchranu není těžký?

První branka padla po kolmé přihrávce mezi dva bránicí hráče od Bomby (Lukáš Knespl), no a já se ocitl za obranou sám. Bakovský brankář vyběhl a já udělal kličku na levou stranu a vlastně do prázdné brány dával gól. Nejdřív jsem nechtěl ani vystřelit, protože jsem slyšel jak někdo říkal "ofsajd", ale hvizd nepřišel, a tak jsem vystřelil. Co se týče druhé branky, Jan Javůrek mi dal trošku delší přihrávku do lajny na levé straně. První moment byl, že odcentruji do vápna, ale po zvednutí hlavy jsem zjistil, že tam je osamocený jen Vedros (Pavel Vedral) a tak jsem zvolil zaseknutí kolem vracejícího se hráče. Vlastně po kličce jsem si to dvakrát přistrčil a z rohu velkého vápna křižnou střelou dal uklidňující gól na 3:1. Střela byla teda ještě lehce tečovaná od bránícího hráče ve vápně.

Převládá, ale ještě není nic vyhrané. Jinak góly a body jsou zásluha celého týmu, který se opravdu zápas od zápasu zlepšuje. Chválit je ovšem zatím nebudu, protože nás čeká dlouhá cesta k záchraně.

Já věřil v záchranu už na začátku a to jsme měli bod jenom jeden. (smích)

Musíme navázat na naše předešlé zápasy. Na zápas s Bousovem, který jsme otočili z 2:3 na 4:3. Na výborný výkon z Doubravy, kde jsme opravdu nechali většinu svých sil, ale právě tento výkon nám ukázal, že na to máme a je se od čeho odpíchnout. A jinak přenést kombinační hru ze zápasu s Bakovem. Věřím v úspěch a neprohru našeho týmu, i když Kosmonosy mají A-tým. Ale právě i to je někdy velká výhoda si zahrát proti lepším.

Futsal hraji už od patnácti let. Vždy jsem to měl jako doplňkový sport a dobrou zimní přípravu. Práce s balonem, technika, rychlé nohy, koordinace pohybu. Tohle vše se dá pak využít na velkém hřišti. Od příští sezóny bude futsal na prvním místě a pokusíme se to posunout ještě o level výše.

Portál je dobře a přehledně udělaný. Skvělý nápad.