Doufám, že jednou budu stejně dobrej jako táta, říká hráč kola František Říha

Znovu ovládl hlasování o Hráče kola brankář, tentokrát se jím stal kaplický mladík František Říha, který převzal gólmanskou štafetu od svého otce.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
V první řadě gratuluji k vítězství v naší anketě o nejlepšího hráče kola. Pomýšlel jste na vítězství, když jste zjistil, že jste v sestavě kola?
Dobrý den, děkuji vám. Věděl jsem, že je tam dalších 10 skvělých hráčů, takže moc ne. Ale hodně se do hlasování zapojil strejda Honza a Jindra Posel, který si snad dával budíky i v noci (smích). Jinak bych chtěl poděkovat všem kamarádům, spoluhráčům a rodině.
Sledujete pravidelně portál Fotbalunas.cz nebo jste se o své nominaci do sestavy kola dozvěděl od někoho jiného?
Ano sleduji. V 6:00 ráno mi přišla zpráva od Keblíka (spoluhráč Tomáš Kebl), jestli už to tam sypu, tak mi to prozradil on (smích).
V zápase s Lokomotivou jste svůj tým podržel několika skvělými zákroky, můžete našim čtenářům popsat, jak se vám chytalo, jaký to pro vás byl zápas?
Chytalo se mi velmi dobře, ale kluci odvedli super práci a hodně mi pomohli, zvládli jsme to jako tým a doufám, že to potvrdíme i doma s Hrdějovicemi.
Kdo zná kaplický fotbal, tak určitě ví, že i váš otec je gólman. Byl zrovna tohle hlavní důvod, že i vy působíte na této pozici nebo vás mezi tři tyče přivedlo něco jiného?
Určitě to byl jeden z hlavních důvodů, že jsem chtěl být jako on. Doufám, že jednoho dne budu taky tak dobrej.
Dostáváte před zápasem nebo i celkově od otce nějaké cenné rady, jak například vyzrát na útočníky soupeře?
Spíše ne, ví, že mám stejně svojí hlavu a udělám to podle sebe (smích). Spíše mě učí, jak vystát útočníka, když na vás běží sám, v této činnosti ho budu jen horko těžko překonávat…
Jaké máte brankářské vzory?
Manuel Neuer a Tomáš Vaclík.
Říká se, že brankář je speciální druh fotbalisty, a to nejen, co se týče postu, na kterém nastupuje, ale i co se týče psychiky atd. Souhlasíte s tímto tvrzením? Vnímáte to i sám na sobě?
Určitě to máme drobet jinak než hráči, ale nějak moc to nevnímám.
Byl pro vás už od malička fotbal sportem číslo jedna nebo jste se zkoušel i něco jiného?
Ano od malička jsem nic jiného dělat nechtěl.
Vzpomenete si na svůj první trénink? Jste ještě hodně mladý hráč, tak předpokládám, že by to pro vás nemusel být problém?
Na první trénink mě v 6 letech dovedli rodiče, za což bych jim chtěl moc poděkovat. Ujal se mě pan Trenér Malický, strčil mě do brány a už jsem z ní nevylezl (smích).
Jak už jsem řekl, věkem patříte k nejmladším hráčům týmu a většinu své fotbalové kariéry máte ještě před sebou. Máte nějaký plán nebo sen, jak by se ideálně mohla vaše kariéra vyvíjet?
Sen byla Barcelona, ale na to už je asi pozdě (smích). Plán je od začátků stejný, pořád se zlepšovat a chytat co nejvýš to půjde.
Jak zvládáte kombinovat školu a fotbal?
V tomhle není žádný problém, a když je, tak mi taťka vysvětlí co je nejdůležitější (smích).
Kaplice je stále namočena v sestupovém pásmu, jak vidíte vaše šance na záchranu?
Šance je vždycky a já věřím, že to zvládneme.
Jaká panuje v týmu atmosféra?
Atmosféra je dobrá, kluci to potvrdí i s Hrdějovicemi a 3 body zůstanou doma.
Na závěr našim čtenářům prozraďte ještě něco ze svého života mimo fotbal. Jak jinak rád trávíte svůj volný čas? Jaký druh odpočinku máte nejraději?
Rád trávím čas s kamarády a rodinou, ale moc toho času není, na hřišti jsem jako doma.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů, a to nejen ve fotbale.
Také bych chtěl moc poděkovat. Nashledanou.

Autor: Tomáš Valta

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.