Zajíci se počítají až po honu, komentuje Lukáš Marek první místo Holešova

Výhra v anketě mě potěšila, přece jenom individuální ocenění v kolektivním sportu na naší úrovni nejsou tak běžná. Navíc mám o motivaci navíc – získat hattrick.

Osobně jsem čekal vyrovnané utkání, protože Luhačovice jsou na tom dlouhodobě herně dobře. První poločas tomu také odpovídal, týmy předváděly pěknou a svižnou kombinační hru. My jsme se dostávali do vyložených šancí, Luhačovice měly několik nebezpečných výpadů. Výsledkem bylo poločasové skóre 1:0. Na začátku druhého poločasu dal Pepa Křenek druhý gól v zápase, tím nás dostal na koně, a od té doby jsme byli lepším týmem. Po třetím gólu už se v podstatě neřešilo, kdo vyhraje, ale jaké bude konečné skóre. Chtěl bych pochválit rozhodčího a taky kluky z Luhačovic za to, že se věnovali po celý zápas fotbalu a ne výkonu rozhodčích, jak už to většinou u prohrávajících mužstev v KP bývá.

První branka padla po průniku Vojty Matulíka po pravé straně hřiště. S Vojtou hraju v Holešově už nějaký pátek, takže oba víme, co v dané situaci od sebe můžeme čekat. Dostal jsem od něj ideální přihrávku po zemi na pravačku a umístil míč na zadní tyč. Druhý gól jsem vsítil po rohovém kopu, který jsem měl původně zahrávat. Měl jsem to ale v daný moment k praporku celkem daleko a už jsem toho měl v nohách celkem dost, tak jsem mávnul na Paliho, ať to jde kopnout. Po krásném centru jsem předskočil obránce a hlavičkou o zem jsem překonal gólmana.

Ve Fryštáku je to vždy bojovné utkání, navíc to bylo první jarní kolo, takže i zpětně je ten výsledek dobrý. Bylo to utkání dvou různých poločasů. V prvním jsme byli jasně lepším týmem, a kdybych nezahodil 2 příležitosti, mohli jsme vést větším rozdílem a asi bychom vyhráli. Ve druhém však hrál jen Fryšták. Mám za to, že tento obraz hry způsobil silný vítr, který značně podporoval tým, který hrál zrovna „po větru“.

Už loňská sezóna naznačovala, že jsme udělali značný výkonnostní skok, když jsme až do posledního kola bojovali o postup do divize. V kádru jsme všichni zůstali a ještě mírně posílili, takže se dalo očekávat, že zase budeme hrát na špici. Že jsem pořád první je super, ale známe to všichni, zajíce spočítáme až po honu.

Každopádně díky trenérovi Martinu Malíkovi, který pro nás připravuje výborné tréninky a určitě na tom má zásluhu i fakt, že jsme dobrá parta a kostra týmu spolu hraje již několik let.

Nejspíš tým Provodova, který je bodově nejblíž a na jaře odehrajeme zápas u nich. Možná by mohl být nepříjemný i Rožnov, ale s ním hrajeme doma a věřím, že si s tímto mužstvem poradíme a odstup udržíme.

Střídali jsme tréninky na malém hřišti, v hale a na umělé trávě, bonusem pak byly sobotní dopolední výběhy. Asi nejvíc se trenér soustřeďoval na zpevňovací cviky, při kterých jsme dostávali hodně do těla.

Statistiky sleduju pouze pokud se daří a je co počítatJ Minulou sezónu, když náš kapitán dosáhl na metu 100 gólů v KP, tak jsem si říkal, že bych tuto hranici chtěl taky překonat, tak bych vás pane redaktore tímto chtěl poprosit, zda byste mi mohl zjistit, jak na tom momentálně jsemJ

Zápas prvního s posledním většinou nebývá snadný. Slušovicím se musíme vyrovnat v bojovnosti a přehrát je naší fotbalovostí. Potom věřím, že vyhrajeme.

Rád bych závěrem poděkoval největším holešovským fanouškům – mým rodičům a dědovi, a také bych rád poslal pusu manželce Lucce a dceři Kačence. Děkuji