Podzimní hodnocení sezóny-TJ Slezská Hořina Brumovice

Podzimní část soutěže hodnotím v rámci daných okolností vcelku pozitivně. Ovlivnila nás celá řada událostí, ať už se jedná o rekonstrukci kabin, ztrátu trenéra těsně před začátkem soutěže, nebo zranění či dlouhodobou absenci několika hráčů základní sestavy. Myslím, že vyjma utkání v Melči jsme v žádném zápase nepropadli a byli důstojným soupeřem všem zbývajícím týmům. Doma jsme uhráli z 3 zápasů 7 bodů včetně velmi nešťastné remízy s vedoucím Vítkovem, kde klidně mohlo padnout 5 a více gólů na naší straně, ale takový už je fotbal. Mrzí mě také ztráta bodů v remízových zápasech ve Skřipově a Štítině, kde jsme sahali po 3 bodech. Také v Holasovicích jsme měli zejména druhou půli drtivou převahu, ale body bral soupeř. Suma sumárum, reálně jsme mohli být někde na 15 - 16 bodech, bohužel na kdyby se nehraje, a situaci bereme tak jak je. Ve hře samotné máme problém udržet celý zápas stejné tempo a koncentraci. Máme herní pasáže, kdy soupeře přehráváme, ale pak přijde buď týmový, nebo individuální výpadek a to negativně ovlivní naši hru.

Rozhodně nepanuje. Jak jsem uvedl výše, bodově jsme mohli být v tabulce úplně jinde. Celý tým si toto uvědomuje a je připraven v jarní části sezony ztrátu nahradit, potrápit favority a bojovat o co nejlepší umístění v tabulce.

Velice. Pro každé mužstvo je důležitý vstup do soutěže a my jsme začínali 6 zápasů venku a navíc na hřištích našich neoblíbených soupeřů venku (Kyjovice, Březová, Melč...). Po těchto nevydařených zápasech s nulou na našem kontě, byl tým hodně dole, ale dokázali jsme to zvládnout a uhráli alespoň 2 body z venku, což nás psychicky postavilo na nohy.

Osobně myslím, že vysoko. Již 3 poslední domácí zápasy na podzim, ve kterých jsme soupeře jednoznačně přehráli, ukázali, že na domácím hřišti umíme a můžeme porazit i týmy z čela tabulky. Na našem hřišti se nám hraje dobře a navíc rekonstrukce kabin a zázemí přispěla k našim zlepšeným výkonům ke konci sezony. Vyloženě jsme se po té dlouhé pauze bez domácích zápasů na naše hřiště těšili a směle můžu konstatovat, že momentálně je v Brumovicích nejlepší zázemí (kabiny) pro fotbal v celé soutěži. Kéž by to tak bylo všude, viz Nové Sedlice, Kyjovice, Skřipov... :-)

Domnívám se, že hodnotit se má v kolektivních sportech tým jako celek, ale přesto vyzdvihnu 2 hráče. Je to paradoxně nejmladší a nejstarší. Velmi příjemně, a nejen mě, překvapil mladý teprve 17letý Jiří Valošek. Ze začátku trošku putoval sestavou, ale nakonec se usadil na pozici pravého beka, kde předváděl vynikající výkony. Je to hráč s velkou perspektivou a do budoucna bych ho viděl jako velký příslib a přínos. Záleží na jeho přístupu a morálce. Druhý jmenovaný je Maciek Nowak, naše polská posila. Tento již 43 letý hráč nás posílil v průběhu sezony a dodal mužstvu potřebnou zkušenost, jistotu a také důležité branky. Kondičně je na tom jako třicátník a navíc hrával vyšší soutěže v Polsku. Je pro nás velkým přínosem. Ostatní hráči střídali lepší a horší momenty, výkony nebyli stabilní, na což se musíme zaměřit. Někteří musí zvýšit míru zodpovědnosti v týmu, svůj přístup k zápasům, tréninkům a zlepšit disciplínu.

Nejlépe hodnotím všechny 3 domácí zápasy, v nich jsme dominovali a také ukázali, že umíme otočit zápas, střílet branky a hlavně hrát atraktivní fotbal pro diváky. Nejhorší samozřejmě zápas v Melči, kde jsme se po 20 minutách úplně sesypali a dovolili soupeři naivní hrou plnou chyb, nasázet ostudný debakl.

I po skončení sezony a přes svátky jsme nezaháleli a chodili pravidelně do haly. V současné době zahajujeme hrubou zimní přípravu což zahrnuje zejména běhání, běhání a běhání... Dále plánujeme několik přípravných utkání.

K naší velké radosti se k fotbalu vrátil Jan Vavrečka mladší, který na chvíli přerušil fotbalovou kariéru, ale vrátil se a doufáme, že tento bývalý hráč Krnova, kde předváděl v Krajském přeboru výborné výkony, zvedne zejména záložní řadu našeho družstva. Další do party je navrátilec do sestavy Jiří Varyš, kterému zraněné koleno na dlouho nedovolilo hrát. Snad koleno vydrží, je pro naši hru a především defenzivu velmi důležitý. Nikdo další nepřišel, ale ani neodešel.

O postup se popere trio Vítkov, Těškovice a Březová. Mírně favorizuji Březovou, jež podává stabilní výkony. Vítkov těží z domácího prostředí a hlavně z účasti hráčů A týmu, bez nich by nebyl tam kde je. Těškovice využívají zejména svého malého umělého trávníku, tam jsou velmi silní, venku sbírat moc body nebudou. Bude to napínavé až do samého závěru a my doufáme, že pořádně zamícháme postupové karty. Jan Matyáš