Ahoj Davide, uprostřed toho týdne jsi byl čtenáři vyhlášen Hráčem kola. Jaké byly Tvé bezprostřední dojmy? Máš radost a komu by si chtěl poděkovat?
„Ahoj, udělalo mi to velkou radost, ke třem bodům ze zápasu to je takový příjemný bonus, za který vděčím všem kdo pro mě hlasovali a hlavně spoluhráčům, hráčem kola mohli být klidně všichni ostatní.“
Do Brandýsa nad Labem si přišel z Viktorie Žižkov, jaké byly Tvé fotbalové začátky a jakými kluby si během své dosavadní kariéry prošel?
„Začal jsem ve 4 letech právě v Brandýse, v žákovské kategorii jsem působil v Mladé Boleslavi. Poté jsem se vrátil zpět do Brandýsa, v 18 jsem odešel do Viktorky, odtud jsem si na jeden rok odskočil do Ústí nad Labem.“
O víkendu si vstřelil dva góly, mohl by si obě gólové situace situace popsat z Tvého pohledu?
„Při prvním gólu Honza Reichert krásně nacentroval a z druhého doteku jsem vystřelil, i když jsem spíše kopnul do země než do balonu, tak z toho byl gól. Druhý padl rohovém kopu, zase u toho byl Rajchy, ještě před zahráním mi řekl, že mi zablokuje hráče, což provedl dokonale, Martin Kovařík mi to posadil na hlavu a naštěstí jsem se trefil. O dalších třech tutovkách bych se už nebavil (řečeno s úsměvem).“
Brandýs nad Labem v letošní sezóně šlape jako dobře namazaný stroj a podzimní část jste zvládli skvěle. Čím to?
„Máš pravdu, máme hlavně radost, že se nám daří herně, fanouškům se naše hra líbí, hlavně doma hrajeme totální fotbal. Venku je to někdy horší, ale nejsme kapela abychom pořád vyhrávali. Myslím, že to bude kvalitou mančaftu a partou jakou máme, všichni jsme z Brandýsa a blízkého okolí a určitě to je důležitý faktor.“
V Brandýse nad Labem si se rychle zabydlel a si základním stavebním kamenem týmu. Jak tuhle roli vnímáš?
„Nebylo těžké se do týmu zabudovat, kluky znám od mala a vždy jsme spolu hráli na nějakých turnajích, takže jsme si ihned rozuměli. Určitě vím, že se na mě spoléhá, stejně jako na jiné spoluhráče, zodpovědnosti se nezříkám, navíc mi to vyhovuje, zápasy víc prožívám, spoluhráči i soupeři by mohli vyprávět. Někdy je to na hraně, ale jsou to emoce, člověk chce vyhrát a o tom fotbal je. Když seš leklá ryba, tak tě fotbal ani nemůže bavit.“
Viktoria Žižkov, to už je nějaký klub. Mohl by si prozradit v čem konkrétně se liší tréninky profesionálních klubů od těch amatérských?
„V profesionálním fotbale je za týden 5-8 tréninků za týden, hlavní rozdíl je v nasazení. Ale všude je to jinak, hlavně záleží na trenérovi. Za pana Petržely sis nemohl dovolit nic vypustit a bylo jedno jestli ti je 18 nebo 35. Také se hodně času věnuje taktice, ať už bránění nebo útočení. Tréninky jsou zaměřeny třeba jen na to, kde se má každý hráč pohybovat podle toho kde je balon, takhle to trvalo i dvě hodiny.“
Brandýs nad Labem se pyšní svým fanklubem, který určitě stojí za zmínku. Jak si jeho přízeň užíváš? (úsměv)
„Jde vidět a hlavně slyšet, že naši fanoušci s námi opravdu žijí, baví je to, ocení pěknou nahrávku, skluz, když se jim něco nelíbí, tak to dají najevo. Stojí za námi a my za nimi. Lidi na Brandýs zase chodí a nám se před 150-200 lidmi hraje úplně jinak než před 30 diváky.“
Během svých fotbalových začátků si měl určitě nějaké sny. V jakém klubu si si toužil od mladí zahrát?
„Můj reálný cíl od malička bylo A mužstvo Brandýsa. Můj největší životní sen a nejen můj, ale i mého Táty, byl abych jednou nastoupil za Slávii, bohužel bylo k tomu moc daleko.“
Komu držíš palce na české scéně se asi nemusím ptát, ale přesto, komu fandíš v českém a zahraničním fotbale?
„Fandím jen Slavii Praha, to je láska až za hrob. Zahraniční fotbal už tolik neprožívám, nelíbí se mi, kam se ubírá, když srovnám ligu mistrů před 10-15 lety a nyní, už to není tak koukatelné, tenkrát to hráli jen ty nejlepší kluby. Teď kdo má ropu nebo plyn hraje Ligu mistrů.“
Být dobrým hráčem neznamená jen dřít na hřišti, ale také dodržovat správnou žitosprávu. Jak si na tom v tomto ohledu? Dodržuješ ho nějak nebo sníš všechno jako já? Navíc se blíží Vánoce, salát, cukroví... (řečeno s úsměvem)
„Co se týče jídla, nikdy jsem životosprávu moc nedodržoval, doma jsem vždy snědl co zrovna bylo.“
Na závěr tradiční a možná už trochu otřepaná otázka. Fotbalunas.cz chce změnit tvář českého fotbalu a dostat nižší soutěže do podvědomí veřejnosti a přispěl k jeho rozvoji. Co na tuhle myšlenku říkáš a daří se nám ji podle Tebe naplnit?
„Já si myslím, že je to super myšlenka a jsem vašim fanouškem, sleduji váš portál pravidelně, určitě se vám to daří, takhle široce o amatérském fotbale nikdo nepíše, zajímalo by mě jestli je takový web někde jinde v Evropě. Hlavně je to super věc pro mladé kluky, díky vám se mohou zviditelnit. Táta mi vždycky říkal, musíš být v novinách, aby si tě někdo všimnul a měl 100% pravdu, škoda, že jsem ho neposlouchal na slovo.“
Mnohokrát Ti děkuji za rozhovor a přeji Ti, aby si společně s celým klubem prožil úspěšný závěr sezóny a celého roku 2015. Měj se krásně a ať se daří!
„Taky ti děkuju, tobě a všem lidem kteří mají rádi fotbal a chtějí ho dělat čistě a férově taky přeju hodně štěstí.“