Gratuluji k prvenství v anketě o Hráče kola. Dorazil velký počet hlasů a výsledky byly opravdu těsné, o to cennější vaše vítězství je. Je to zásluha spoluhráčů nebo vám posílali hlasy i další kamarádi a známí?
Bylo to velmi těsné jen o 2%, ale abych řekl pravdu, vůbec jsem nečekal, že bych mohl být v sestavě kola, natož vyhrát. Určitě velké poděkování patří rodině a spoluhráčům, kteří opravdu poctivě hlasovali a bez kterých bych se ani do sestavy kola nedostal.
Do sestavy kola jste se dostal i díky své vyrovnávací brance do sítě Lokomotivy. Jak váš gól padl?
Pamatuji si, že se Jirka Strejček z pozice stopera vydal na výlet. Obešel asi čtyři protihráče a před vápnem byl faulován. K přímáku jsme se postavili tři a podle postavení brankáře jsme si řekli, že bude kopat levák a já jsem si na to věřil. Snažil jsem se přestřelit zeď a trefit se na bližší tyč. Vše vyšlo, jak mělo a balón se ještě od břevna odrazil za brankovou čáru.
V zápase s Lokádou jste inkasovali už v první minutě a vyrovnání jste se vaší zásluhou dočkali až samotném závěru zápasu. Věřil jste, že se vám ještě podaří srovnat, když do konce zápasu chybělo opravdu jen pár minut?
Gól jsme obdrželi snad po dvaceti vteřinách, a abych se přiznal, vůbec nevím, jak se to stalo. Podle průběhu druhého poločasu byla jen otázka času, kdy se nám podaří vyrovnat. Můžeme litovat, že jsme srovnali až 84. minutě a na další gól už nezbylo moc času. Kdybychom hráli ještě 10 minut navíc, věřím, že bychom vstřelili vítězný gól.
Nakonec asi tedy velmi cenný bod nebo ne?
Osobně si myslím, že bod s Lokomotivou je dobrý, a i když jsme vyrovnali až šest minut před koncem, zasloužili jsme si tři body.
Spolu s Bavorovicemi a Roudným zatím okupujete střed tabulky. Jste spokojení s dosavadním průběhem sezóny a na jakém místě byste rád viděl svůj tým na konci letošního ročníku.
Co se týče výsledků, tak se nám některé zápasy povedly a některé zase naopak ne viz Dobrá Voda nebo Slavia ČB. Máme velmi mladý tým, který je vždy doplněn o dorostence, takže střed 1.A třídy je super. S kvalitní zimní přípravou, ze které budeme moci čerpat celé jaro, si myslím, že můžeme uhrát i 5. místo.
Jindřichohradecké béčko je rezervou divizního A týmu. Většina hráčů má tedy určitě ambice propracovat se do kádru áčka. Jak je tomu u vás? Je těžké dostat se do prvního týmu? Konkurence je asi velká, že?
Snad všichni kluci v béčku už mají starty za áčko, ať už z minulého roku v kraji nebo i z předminulé sezóny z divize. Ambice určitě u některých kluků jsou, ale je velmi obtížné se propracovat do kádru A týmu. Navíc přechod mezi 1.A třídou a divizí je obrovský. Přes zimu by se oba kádry mohly trochu promíchat, uvidíme na jaře.
Máte hodně mladý tým, troufám si říct, že nejmladší v 1.A třídě, což je s výhledem do budoucna určitě skvělé, ale nechybí vám někdy proti některým soupeřům nějaký ten zkušeňák, který například dokáže uklidnit hru atd.?
Jsme taková hradecká juniorka spíš, drtivá většina z nás spolu hrála i v dorostu a žácích jako jeden tým. Máme v bráně Lukáše Rešla a na středu Honzu Beneše - dva nejstarší hráči, kteří toho už hodně odkopali a zkušeností mají, takže když je třeba, rozdají rady.
Pokud se nepletu, tak to byl už váš pátý gól, což je slušné skóre. Dáváte si před sezónou nějaké osobní cíle?
Před sezónou si žádné cíle nedávám, chodím od zápasu k zápasu s tím, že chci dát gól. Až na tento poslední gól jsem se trefil snad vždy z malého vápna a už padají takové fórky o Lafatovi atd.. Velká pochvala patří Karlu Voldánovi, který z pravé strany dává krásné centry a pak už stačí jen nastavit správně nohu.
Konec podzimní části sezóny už je za dveřmi. Co vy a zimní příprava? Patříte tak jako většina hráčů spíše k jejím odpůrcům nebo se těšíte?
V zimě se většinou jen běhá, pracuje se na fyzické stránce, což většina hráčů nemá ráda. Já běhám rád, takže mi to nevadí. Od té doby, co máme v Hradci umělku, pracujeme v zimě hodně i s míčem, se kterým je samozřejmě příjemnější nahánět fyzičku. Chodíme si i zahrát futsal do haly, což je po půlroce příjemná změna.
Na tuto záludnou otázku už jsme se ptali několika hráčů, tak to zkusíme i u vás. Kdybyste měl nějak shrnout to, co máte na fotbale nejraději, co by to bylo?
Začal jsem hrát už ve školce a od té doby se mi fotbal vryl do srdce. Udělal jsem si tam spoustu kamarádů, se kterými trávím v podstatě každý den, takže je to asi ta parta.
Prozraďte nám na sebe ještě pár zajímavostí. Jaké máte například fotbalové vzory a oblíbený tým?
Můj vzor vždy byl Frank Lampard. Je to skvělý fotbalista a i člověk mimo hřiště, není to žádná primadona. Oblíbený tým je samozřejmě Sparta Praha a Chelsea, což v dnešní době není moc příjemné, když pořád slyším nějaké vtípky od spoluhráčů (smích).
Mohl byste nám na závěr alespoň nastínit, jaké jsou vaše fotbalové cíle? Jak vidíte svou budoucnost?
Co se týče cílů, tak to je u mě jasný - nezranit se. Od začátku roku přes jaro, letní přípravu a začátek podzimu jsem měl problémy, ale teď vše drží, tak to musím zaklepat. Budoucnost vidím v Hradci, otázkou je, jestli vydrží béčko a pokud ne, budu se snažit dostat do áčka.
Lukáši, děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů jak ve fotbale, tak i v osobním životě.
I já děkuji za rozhovor a za přání.