ROZHOVOR S HRÁČEM 13. KOLA III. třídy sk. A okresu Vyškov Davidem Petrem

S fotbalem jsem začal v žácích v oddíle Sokola Pňovice (okr. Olomouc), začátek to nebyl nějak povedený a neměl ani moc dlouhé trvání. Skončil jsem po prvním zápase, kdy jsem v pokutovém území neobratně zahrál rukou, následovala penalta proti mému týmu, inkasovaná branka a dost tvrdé vyčinění od trenéra. Po této zkušenosti jsem skončil a tento moment si asi budu pamatovat do konce fotbalové kariéry. K fotbalu jsem se opět dostal až mužské kategorii, v tom samém týmu, kdy trvalo dost dlouhou dobu, než jsem si v mužstvu vydobyl takovou pozici a mohl pravidelně nastupovat. Tomu předcházelo hostování v oddíle TJ Střeň (rovněž okr. Olomouc). Postupně jsem prošel soutěžemi od IV. třídy až po I.B. třídu. Mimo to jsem se dlouhou dobu věnoval malé kopané, kterou jsem hrál za místní oddíl v obci Žerotín, kde jsem se narodil. Pak si se mnou trochu pohrál osud, kdy jsem protrpěl roční pauzu bez fotbalu, zaviněnou trombózou v levé noze. Tato pauza změnila můj osobní i fotbalový život. Seznámil jsem se s mojí manželkou a přistěhoval se do Komořan. Krátkou dobu jsem hostoval v Lysovicích, než jsem natrvalo přešel do oddílu Komořan. Musím říct, že v Komořanech jsem zatím poznal nejlepší fotbalovou partu. Držíme při sobě a až na pár případů se na hřišti nehádáme a vzájemně se podporujeme. Zatím vším stojí samozřejmě i vynikající trenér.

Zápas s Opatovicemi se nám moc nevyvedl, řekl bych, že asi nikdo z nás nepodal svůj standardní výkon a proto utkání dopadlo tak jak dopadlo. V prvních patnácti minutách mělo být rozhodnuto, brankové příležitosti jsme na to měli. Branka, kterou jsme vstřelili nás jako by uspala a my jsme přestali hrát. Bohužel pro nás, soupeř dokonale využil naší nekoncentrovanosti a dvěma góly, po chybách v obraně, rozhodl zápas ve svůj prospěch. Druhá půle byla o malinko lepší, ale pořád to nebylo ono, soupeř se sice do žádné vyložené šance nedostal, ale naše snaha byla provázena nervozitou a my se těžko dostávali do šestnáctky soupeře.

Asi i tohle byl jeden z důvodů, který naši hru ovlivnil, i když se snažíme tyto věci ignorovat. Zápas byl hodně nervózní a nepřidalo tomu i atmosféra, kterou vytvářeli zejména fanoušci hostí a hostující lavička. Vulgární narážky, které jsem občas zaslechl, nebo které se ke mě donesly po zápase, jak na adresu našich hráčů i našich fanoušků na fotbal nepatří, zvlášť když fotbal sledují i děti. Někteří duševně slabší jedinci jim dávali hodně špatný příklad. Vím, že se jdou na zápas pobavit, ale tohle všechno by mělo probíhat v určitých mezích, jak chování fanoušků a tak i chování hráčů na hřišti.

K trénování jsem se dostal až v Komořanech, kdy jsem byl párkrát na tréninku žáků a snažil se tak pomoct J.Kristkovi, který v té době žáky trénoval. Žáci se nakonec pro malý počet hráčů rozpadli a se zbývajících malých kluků jsme založili mužstvo přípravky, bylo to vlastně i kvůli mému synovi, kdy jsem si přál, aby se věnoval nějakému sportu a fotbal byl nejschůdnější variantou. Od té doby se věnuji ve spolupráci s Jarou Protíkem a Laďou Šterclem, stále stejným klukům, kteří už jsou nyní v kategorii mladších žáků, popř. starší přípravky. Jiná mládežnická mužstva v oddíle bohužel nemáme. Není prostě dost dětí, které by fotbal zajímal, ale jsem rádi, že i v male obci jako jsou Komořany máme dvě mládežnická družstva. Děti v oddíle se snažíme vést ke vzájemnému respektu k sobě samotným, hráčům soupeře, rozhodčím a lidem, kteří se na jejich fotbal přijdou podívat. Někdy je až s podivem s čím je možné se v soutěžích, ve kterých naše děti nastupují, můžeme setkat. Proto bych chtěl touto cestou poprosit, hlavně trenéry a rodiče malých fotbalistů, aby se na hřištích chovali tak, aby nedávali svým vystupováním špatný příklad svým dětem. Toto se následně odráží v celé naší společnosti. Co se týče trenérské licence, tak mám zatím jen základní licenci C, ale v budoucnu bych si chtěl dodělat alespoň B licenci.

V soukromém životě moc volného času nemám, většinu ho opravdu stráví fotbal, a to buď trénování, nebo samotným hraním. Máte pravdu, že je to i někdy na úkor rodinného života, ale mám velice tolerantní manželku, která mé zájmy respektuje a podporuje. K fotbalu se snažím vést i svého devítiletého syna, který mu zatím ještě úplně nepropadl, ale doufám, že jej tato hra více chytne a bude se mu i nadále věnovat. Mezi další moje zájmy patří teraristika, kdy chovám hady. Jiné záliby nemám, snad jen v opravdu volných chvílích a to většinou v zimě.

V zimní přestávce, už máme naplánovaný tréninkový program pro přípravku i žáky, tak toho volného času asi zase moc nebude. V lednu se rozběhne naplno zimní příprava mužů, máme plánované i soustředění, které není jen o stmelení mužstva, ale i o poctivém a kvalitním tréninku na jarní část sezóny. Snad jediné co bych chtěl a pokud bude dobré počasí a vhodný čas, alespoň párkrát vyrazit s rodinou lyžovat.

Nominaci do sestavy kola by si z našeho mužstva zasloužil každý hráč, který za Komořany hraje. Myslím, že pokud nám to takhle bude klapat dál a z redakce bude zájem o nominace našich hráčů, tak se dovíme více věcí i o dalších spoluhráčích. Jde jen o to, abychom tak neznechutili hlasování ostatním mužstvům, protože naše hlasovací mašinerie je dle posledních výsledků veliká. U nás je vše založené na dobré partě a je to vidět i na výsledcích hlasování. Je to práce jak samotných hráčů, tak samozřejmě našich fanoušků a lidí, kteří se kolem komořanského fotbalu točí. Do sestavy podzimu bych nominoval, dle mého názoru a vlastně i podle počtu nominací, hráče J.Nohela a D.Skřivánka. Tito mají největší respekt v kabině a svými stabilními výkony na hřišti si o tuto nominaci říkají. Z ostatních mužstev mě vždy nejvíce zaujmou výkony drnovického B mužstva, někdy je až neuvěřitelné co jejich borci a hlavně v jakém věku, jsou schopni podávat za výborné výkony a předvádět tak fotbal v plné kráse

Fanouškům bych chtěl poděkovat za jejich velkou přízeň a podporu při domácích i venkovních zápasech. Zároveň slibuji, že se budeme jako tým i nadále snažit podávat takové výkony, které budou těšit nás samotné fotbalisty a snad i naše příznivce.