Gratuluji k zisku hráče kola. Co to pro vás znamená?
Popravdě jsem to nečekal. S Lomnicí jsem jako stoper moc práce neměl a měl jsem za to, že vyhraje David Bednář. Dopadlo to jak to dopadlo a určitě mě to těší. Beru to jako úspěch celého týmu. Kluci jsou v těch sestavách často, tak asi proto hlasovali pro mě, abychom tam byli všichni.
Vy jste i trenérem týmu?
Trénuji. Vzal jsem si tuhle sezónu po Honzovi Pudilovi, který to měl už asi 7 let. Měli jsme tu takovou výměnu, tak jsem si to vzal já.
Jaký byl zápas s Lomnicí vašima očima?
Pro nás to byl důležitý zápas a samozřejmě jsme tam přijeli vyhrát. Nicméně jsem byl ze hry Lomnice zklamaný. Hráli doma a hrálo se o první místo. Do teď si vedli dobře, ale nastoupili s taktikou bránit a hrát na brejky. Očekával jsem , že budou hrát víc po zemi a fotbal do kombinace.
Jaká je vaše fotbalová kariéra a v kolika letech jste s fotbalem začínal?
Asi jako každý jsem začal v pěti nebo šesti letech, a to tady ve Včelnici. Byla tu dobrá parta a do dorostu jsme hráli A třídu. Pak jsem šel hrát do Jindřichova Hradce, kde jsem střídavě působil 5 nebo 6 let a hráli jsme tam kraj. Potom jsem chvíli hrál v Týnci nad Sázavou, protože jsem pracoval v Praze. To je tak 8 nebo 9 let nazpátek. Mezi tím jsem dojížděl do Včelnice, která tenkrát hrála okres a byla dokonce na padáka. Asi na posledních pět zápasů jsem se vrátil a pak jsme postoupili zpátky do B. třídy.
Utkvěl vám nějaký zápas v paměti?
Těch zápasů bylo hodně. Myslím, že mi utkví zrovna ten s Lomnicí, protože za tu dobu jsem nezažil, že bychom zápas otočili v nastavení. Je to sice týden stará záležitost, ale myslím, že tenhle zápas si budu hodně dlouho pamatovat.
Jaký je váš fotbalový vzor a oblíbený klub?
Já to zas takhle nemám. Spíše jsem měl odmalička vzory tady ve Včelnici, co jsem chodil na fotbaly. Jsou to včelničtí teď už pánové Miloš Prokýšek, Miloš Strachota a Honza Pudil. Vedle nich jsme se vlastně učili hrát fotbal, když jsme přecházeli z dorostu do chlapů. Samozřejmě líbí se mi hodně fotbalistů, ale nějaký vzor jsem neměl.
Máte nějaký rituál před zápasem?
Ne, máme takové ty běžné. Teď jako trenér mám takové mluvení k týmu jak sleduji ty mančafty. Tam si řekneme kdo a jak hrál. To moc trenérů také nedělalo, aby měli přehled, kdo kolik gólů vstřelil, kam, jak si vedou...
Jaké máte koníčky, když se zrovna nevěnujete fotbalu?
Obecně je to sport. Futsal, tenis občas volejbal, prostě sport. Na nic jiného pak nezbývá čas.
Co očekáváváte od příštího zápasu s Velenicemi?
Jestli bude v pořádku hřiště a nebude špatný terén, tak je podle mě jednoznačná povinnost uhrát doma 3 body. Spíše bych si chtěl tak trochu nahnat skóre, příjemně si potrénovat a nastřílet tam nějaké góly. Velenice teď venku nemají formu, tak by to myslím neměl být těžký soupeř.
Jaký post vám na hřišti nejvíce vyhovuje?
Vzhledem k věku, kdy už mi je 40, se rychlost ztrácí, takže stoper nebo pravý bek. Hrál jsem zálohu od středu po oba kraje, tak se dá říct, že jsem univerzál, ale teď ten stoper. Všechny posty přede mnou jsou mladí a talentovaní kluci a ti musí hodně hrát.
Chtěl byste něco vzkázat fanouškům, klubu nebo přátelům prostřednictvím fotbalunas?
Ono se to neustále opakuje. Jsem rád, že chodí a chtěl bych, aby chodili nadále.