Kdo není sparťan, nebude hrát v základní sestavě, vtipkuje Štefan Marek
Poslední sestavu kola opět ovládli hráči týmu TJ Benešov nad Černou a jasným vítězem byl již podruhé mladý záložník Davit Benda. Ten však svůj rozhovor podstoupil v nedávné době, tak šanci dostal jeho spoluhráč, v pořadí druhý Štefan Marek. Více než čtyčicetiletý matador odehrál dobré utkání a po nominaci se i zasloužil o jeden z úspěchů. V nemalé míře jej podpořila rodina společně se spoluhráči a příznivci místního fotbalu, čehož si onen záložník nesmírně váží. Dle jeho slov už ve svém věku nemusí nic takového zažít.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, Štefane, gratuluji Vám k druhému místu. Anketu jste se spoluhráčem Davidem Bendou doslova ovládli. Jak to nyní vnímáte?
Také přeji dobrý den a předně Vám děkuji za gratulaci. Je to opravdu super, ale musím uznat, že něco takového se samozřejmě čekalo. Vzájemná podpora v našem týmu je vážně obrovská a když vedení klubu řeklo, že budeme nominováni oba, tak nějak se s tím počítalo.
Čekali jste vítězství i když jste byli nominováni dva a ty hlasy se musely dělit?
Víte, ten váš portál je naprostý fenomén. U nás to sleduje strašně moc lidí, alespoň co se týče těch, s nimiž se pohybuji kolem fotbalu a je to hodně super. Vážně paráda.
Opět přišel rekordní počet hlasů a opět v tom figurovali dva hráči Benešova. Probíhá u Vás nějak velká kampaň pro sběr hlasů?
V Benešově je v současnosti opravdu velké fotbalové BOOM, co se týče docházek na tréninky, docházek na zápasy a tak podobně. Je tam velká spousta lidí a ta spousta lid má další soustu kamarádů a svých známých, takže to je pak jedno s druhým.
Kde vidíte tu největší podporu konkrétně vy?
Mě teď hodně podporovala hlavně moje rodina, jelikož, co si budeme povídat, v mém věku by taková nominace mohla být i naposled. Takže z toho mám opravdu velkou radost, i když z toho nakonec nebylo vítězství.
Do sestavy kola Vás nominoval trenér Novotný s jednatelem Koždoněm. Co následovalo dále? Angažoval jste se sám do hlasování?
Vyloženě osobně? Možná trošku, ale abych pravdu řekl, ne tolik, jak by možná bylo i třeba. Nevlastním chytrý telefon, z něhož se dá hlasovat, tak jsem byl závislý spíše na počítači a to až po práci anebo večer. Nebudu nalhávat, manželka mě podporovala určitě a myslím si, že i tchýně. Naše domácnost dostala jasné úkoly a myslím si, že nějaké hlasy tam poslala (usmívá se). Zbytek týmu mě podpořil také hodně. Malým překvapením nakonec bylo i to, že David Benda nakonec zvítězil, tak ten měl asi ještě větší kampaň, (směje se).
Všechno vzešlo z vítězného utkání s ROMEM, ale s ním jste úvodní utkání promarnili.
Je to přesně tak, jak říkáte. Zápasem s ROMEM jsme sezónu začali, ale to nám vůbec nevyšlo. Možná jsme toho přes léto měli natrénováno méně, ale hrálo se opravdu za úmorného horka. Kdo mě zná, ten ví, že tohle není nic pro mě a v týmu je nás takových víc, komu až tohle vedro nesedí. To prostě nešlo. Hrát fotbal ani nešlo na tom anti hřišti v Černé a zejména jsme doplatili na svou největší slabost, která se s námi táhne nadále a to je neproměňování vyložených šancí. Takže to se jedno přičetlo k druhému a náš neúspěch byl na světě.
S čím jste tedy nastoupili do odvety? To bylo nebe a dudy.
Teď jsme si řekli, že už něco takového nesmíme dopustit a pravdou je i fakt, že na domácím hřišti se nám prostě značně daří. Shodou okolností jsme poprvé v sezóně nastoupili s Davidem Bendou ve středu zálohy, když on hraje stabilně na kraji a já s Frantou Šedivým právě na středu. Ten byl ale momentálně trochu zraněn, takže nemohl nastoupit od začátku a trenér ke mně dal právě mladého Davida, což nám prostě sedlo a nakonec jsme jasně vyhráli.
Ze strany soupeře jsme dostali zprávu, že vaše penalta v závěru zápasu byla písknutá neprávem. Jak ta situace proběhla z Vašeho pohledu?
To vážně ne. Ta určitě neprávem nebyla. Náš hráč Láďa Ovádek, který na konci střídal a byl na hřišti pouhou chvilku, využil svého mladého věku s rychlýma nohama, dostal se před hráče soupeře a ten jej nekompromisně zfauloval, tam nebylo co řešit a penalta byla písknutá právem. Spíš bych řekl, že penalta, kterou kopali hosté, byla jasně spornější.
A co tedy předcházelo té?
Tam figuroval Milan Kotlár, zkušený hráč, s nímž jsem měl tu čest působit v Dolním Dvořišti a udělal zkrátka to, co dobře umí. Zaseknul si balon, počkal na mini kontakt, že mu tam náš mladý obránce Szojka nechá nohu a přes ni následně přepadnul. Opravdu si myslím, že ta jejich byla mnohem diskutabilnější.
V podzimní části vás čekají ještě dva zápasy a od druhého místa vás dělí pouhý bod. Je vaším cílem Lipno předčít ještě před zimní přestávkou?
Určitě ano, nic jiného za cíl ani nemůžeme mít. Nejprve nás čeká Holubov, který se herně trápí, na což sice nemůžeme spoléhat, ale určitě tam jedeme vyhrát. Doma jsme navíc stále stoprocentní, takže příští týden bychom Vyšší Brod také měli porazit. Samozřejmě sám víte, že je to fotbal a stát se může opravdu cokoliv. Každopádně bychom rádi podzim zakončili na druhém místě.
Útočit ale hodlá i zmíněný Holubov ze čtvrtého místa. S ním sehrajete hned příští utkání, jak jste sám avizoval. Jak do tohoto utkání vstoupíte a s čím na soupeře narukujete?
Narukujeme stejně dobře, tak jako vždycky. Jenomže hrajeme venku a tam zatím nedokážeme prodat vše, co umíme. Doma se nám hraje o poznání lépe a to většinou rozhoduje. Uvidíme, jak to bude. Minule na Lipně se také lámal zápas těsně před poločasem, kde se přiznám, že jsem měl snad tisíciprocentní šanci, ale zcela odkrytou bránu jsem prostě netrefil za stavu 0:0. Kdybychom dali gól, bylo by to rozhodně o něčem jiném, ale nakonec jsme jej inkasovali a zápas také prohráli.
Jaký by byl váš osobní cíl pro aktuální ročník? Myslíte na postup?
To je opravdu těžká otázka. Na postup myslí určitě každý tým z předních příček tabulky. Nebo by to alespoň každý chtěl vyhrát. Otázkou je, jak dál. Nevím, jestli momentální tým Benešova má na to, aby nějak adekvátně hrál ten okresní přebor, jelikož jsem tam za Dolní Dvořiště působil několik let a vím, jak je to těžké. Je tam spousta dobrých hráčů, spousta dobrých soupeřů, kteří mají určitě na víc, jen se jim spíše nechce trénovat, aby drželi krok ve vyšších soutěžích. Já však věřím, že Benešov by nemusel hrát hned o sestup, ale posílení by to každopádně chtělo. Všichni stoprocentně hrajeme na vítězství a vyhrát III. třídu je naším cílem.
Vzpomínáte si na své fotbalové začátky?
Ano, od malička jsem vyrůstal tady v Benešově a zhruba v osmi letech začal hrát fotbal, když se mu věnovali snad všichni moji blízcí kamarádi. A tak to zkrátka přišlo. Tenkrát jsme hráli okresní přebor žáků, kdy spolu působili sloučeně kluci od osmi do čtrnácti let. Při samotné hře to bylo opravdu těžké, když já byl kupříkladu druhák a naběhli na mě osmáci. Kdo měl v týmu ty starší hráče, ten pochopitelně vyhrával a kdo ty mladší, ten se musel spokojit s prohrami, tak to prostě bylo.
Jistě jste za svou kariéru nastřílel mnoho branek. Vzpomenete si na tu úplně první?
Kromě toho, že jsem asi jeden rok chytal, když jsme neměli brankáře, tak jsem hrával hodně v útoku a těch gólů jsem vstřelil vážně hodně. Na tu první si ale určitě nevzpomenu, to snad ani nejde (směje se). Určitě to bylo v žácích za Benešov, kde jsem prošel celou žákovskou kategorií, ale ač vzpomínám, jak vzpomínám, tu první branku z paměti opravdu nevytáhnu.
A kolika kluby jste za svou kariéru prošel?
Zhruba do svých pětadvaceti let jsem patřil pod Benešov nad Černou a pak přišel, když to tak řeknu, celkem velký přestup právě do Dolního Dvořiště. Tam jsem odešel ještě s jedním mým dobrým kamarádem Liborem Sojkou, kterýžto momentálně hájí barvy českobudějovického celku SK Mladé. Tenkrát nás oba dva Dolní Dvořiště natvrdo koupilo. Tam jsem strávil patnáct let s ročním hostováním v Soběnově a chvilku jsem hrál i za rezervní tým Kaplice. Teď jsem ještě stále sice hráčem Dolního Dvořiště, ale hostuji v Benešově, kde si myslím, že to už dokopu. Kde jsem začal, tam také skončím.
Co Vás nakonec vedlo zpět do Benešova?
Jelikož to tam vede, pokud to ještě jde, stále hrající trenér Míra Novotný, můj dlouholetý kamarád, s nímž jsem začínal, tak to bylo také z jedné strany díky jemu. Ale samozřejmě na tom má velký podíl Dolní Dvořiště, které má vyšší ambice, než já. Dokonce i stadion má uzpůsoben hře ve vyšší soutěži a poté, co se Kaplice zrušila B tým, tamní klub hodně posílil, když se kapličtí hráči uvolnili a já díky tomu dostal až přímé svolení odejít k hostování do Benešova. Na téhle úrovni moc hráčů není, takže jsem neměl vůbec lehké odejít, ale poté, jak jsem již zmínil zrušení kaplického Béčka, dostal jsem konečně možnost, abych se vrátil domů.
Na co ze své fotbalové kariéry nikdy nezapomenete?
Tak to jednu perličku mám (směje se). Víte, já jsem nikdy nebyl, nejsem a asi ani nebudu dobrým hlavičkářem. I když teď se to s přibývajícím věkem zlepšuje, ale dřív jsem se spíše bál jít do hlavičkových soubojů a byl jsem takovým technickým, tvořivým hráčem. Hlavičky zkrátka nebyly mou silnou stránkou a za mého působení v Dolním Dvořišti jsem jednou prohlásil, že až dám gól hlavou, tak koupím týmu sud piva (nepřestává se smát).
Splnil jste svůj slib?
Samozřejmě, že splnil. Za celou mou fotbalovou kariéru se to podařilo pouze jedinkrát. V tu dobu jsme svá domácí utkání hráli v Rožmberku, jelikož nám stavěli nový stadion a musím podotknout, že krásný stadion. A při jednom z oněch zápasů na hřišti v Rožmberku jsem dostal krásný centr ze strany, který jinak, než hlavou, trefit nešel a prostě to tam padlo a ten sud jsem koupil. To bylo za mou snad dvaatřicetiletou kariéru poprvé a myslím, že i naposled (pobaveně dodává).
Za jaký elitní klub byste rád nastoupil, byť by to bylo jen na jeden zápas?
Za mě je to jednoznačně navždy Sparta Praha. Je to klub mého srdce a nejen můj. Takhle je to u většiny hráčů v Benešově a v týmu máme i takovou podmínku, že kdo není Sparťan, ten nebude hrát v základní sestavě (vtipkuje). Ne, samozřejmě si dělám legraci.
Odbočíme-li od fotbalu, věnoval jste se někdy nějakým jiným sportům?
Kromě fotbalu jsem už od mala hrával tenis a ne vždy v pouze nějaké rekreační míře. V Kaplici byla taková jedna podniková liga, nebo jak to nazvat, a tam jsem působil s jedním mým kolegou z práce. Vždy jsme tam zajížděli k několika střetům, kde byla vždy jedna dvouhra a jedna čtyřhra a tenisu se nadále věnuji i v dnešní době.
A jaké jsou vaše koníčky mimo sportovní odvětví?
Mimo sport? To opravdu nic nevymyslím. Mým největším koníčkem je prostě fotbal a o tom by vám mohla povídat i moje žena, které bych chtěl tímto moc poděkovat. Ale ona s tím vědomím do toho se mnou šla (opět se směje). Když zrovna nehraji já, tak se jezdím dívat na své kamarády a nyní v kaplické přípravce hraje i můj sedmiletý syn. Takže nad fotbal opravdu není.
Nyní Vám dám prostor k vyjádření díku pro ty, kteří Vás podporují.
Samozřejmě velice děkuji všem. Určitě v týmu proběhlo nějaké hecování a ne malé, protože já Váš portál sleduji pravidelně a sleduje jej i mnoho lidí kolem mě, kteří se o něm hodně baví. Dolní Dvořiště nevyjímaje. Tam mám stále hodně kamarádů a i tam to jede ve velkém, tím zdravím Krenyho (Jan Krenauer, pozn. redakce), mého kamaráda a poděkovat musím i své rodině. Veliké díky zasílám i ke svému týmu, asi budu někoho opakovat, ale momentálně tam vládne opravdu výborná parta, ať už je to po zápase na pivě nebo při tréninku, který sice máme jen jednou týdně, ale minimum za celou sezónu, co se nás sešlo, bylo asi deset lidí a není vyjímkou, že nás přijde třeba čtrnáct. To by nám jiné týmy mohli závidět a o zápasech ani nemluvím, tam to pod patnáct lidí prostě nejde.
Já Vám děkuji a přeji Vám, ať se daří na hřišti i mimo něj.
Já děkuji Vám i vašemu portálu. To, co jste tu rozjeli, je něco neskutečného, něco, co tu opravdu chybělo a je celkem jisté, že budete dál a dál získávat na popularitě. Je to prostě paráda.
Autor: Imrich Hrabovský
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Druhé místo pro střelce Adama Novotného. Doufám, že mě v trenér v Benešově postaví
- Žolík úřadoval: Doufám, že pokladník za mé peníze nehraje forbes, směje se Ivo Petrášek
- Před utkáním mám své tajné rituály, úsměvně napovídá hráč devátého kola Dmytro Tynkov
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| Nebyla nalezena žádná data | ||||