Jirko, když jste zjistil, že jste vyhrál anketu Hráč kola, měl jste spíše radost, že jste získal individuální ocenění, nebo Vás přepadla obava, kolik Vás to bude stát do klubové kasy?
Měl jsem samozřejmě radost. Je to moje první ocenění za hráče kola, takže mě to určitě potěšilo. A co se týče příspěvku do klubové kasy, tak tímto bych chtěl vzkázat spoluhráčům, že pokud to bude hodně, tak už radši nikdy gól nedám.
Na Lokotce jste vstřelil dva ze tří gólů svého týmu a výrazně přispěl k vítězství 3:0. Patří tento výkon mezi vaše povedenější zápasy v poslední době?
Určitě bych ho zařadil mezi ty povedenější. Dát dva góly je vždycky příjemné, ale hlavně mě těší, že jsme jako tým zápas zvládli a odvezli si tři body. Myslím, že jsme tam podali dobrý týmový výkon a já jsem jen rád, že jsem k tomu mohl přispět dvěma góly.
Oba Vaše góly si byly v lecčems podobné. V obou případech jste šel sám na brankáře a zachoval chladnou hlavu. Vybavíte si ještě, co vám v těch chvílích běželo hlavou a proč jste zvolil právě takové zakončení?
U obou gólů jsem se hlavně snažil zachovat klid. Velký podíl na obou gólech měli Tomáš Kukla a Tomáš Křemen, protože mě našli krásnými přihrávkami a mně stačilo „jenom“ běžet a obstřelit brankáře.
Výsledek 0:3 může působit jednoznačně, ale podle vašeho trenéra bylo utkání mnohem divočejší se spoustou šancí na obou stranách. Jak jste zápas vnímal vy přímo z hřiště?
Přesně tak, podle výsledku to možná vypadá jako jednoznačný zápas, ale na hřišti to určitě tak jednoduché nebylo. Soupeř měl taky několik nebezpečných šancí a chvílemi se to mohlo vyvíjet úplně jinak. Tentokrát se nám naštěstí dařilo proměňovat šance, což je často náš velký problém. Myslím, že nejdůležitější byl můj druhý gól na 3:0, který soupeře dorazil.
Trenér po utkání ocenil také férový přístup obou mužstev. Byl to z vašeho pohledu jeden z těch zápasů, kdy se hrálo tvrdě, ale zároveň korektně?
Jo, určitě. Hrálo se důrazně, což k fotbalu patří, ale nemyslím si, že by tam byly nějaké zbytečné zákeřnosti. Člověk se snaží vyhrát a jde do soubojů naplno, ale zároveň má respekt k soupeři.
Mladá Vožice natáhla svou bodovou sérii už na čtrnáct soutěžních zápasů bez porážky. Vnímáte tuto šňůru uvnitř kabiny, nebo se podobnými statistikami příliš nezabýváte?
Samozřejmě o tom víme a v kabině to občas zazní, ale snažíme se to nějak moc neřešit. Každý zápas začíná od nuly a nemůžeme si říct, že když jsme čtrnáct zápasů neprohráli, tak teď to půjde samo. Naopak si myslím, že nás ta série může motivovat, abychom v tom pokračovali co nejdéle.
Čemu podle vás současná forma mužstva nejvíce odpovídá? Je za tím především sehranost týmu, práce v tréninku, vhodné doplnění o letní pauze, nebo třeba výborná atmosféra v kabině?
Myslím, že je to kombinace všeho. Všichni se navzájem dobře známe a víme, co od sebe můžeme čekat. Zároveň podle mě dobře fungujeme na trénincích a to se potom přenáší i do zápasů. Hlavně v kabině je podle mě výborná atmosféra a všichni táhneme za jeden provaz.
Po dvou kolech jste stále neinkasovali ani jednu branku. Těší vás o to více, že mužstvo funguje nejen směrem dopředu, ale i dozadu?
Určitě. Zabezpečená obrana je podle mě základ, protože když nedostanete gól, nemůžete prohrát. Pak už je na nás vepředu, abychom nějakou šanci proměnili a zápas rozhodli.
Už v příštím kole vás čeká velmi zajímavý souboj s Rudolfovem. Potkají se dva týmy, které zatím nepoznaly porážku ani neinkasovaly. Těšíte se na takovou konfrontaci?
Určitě se těším. Minulou sezonu oba zápasy s Rudolfovem skončili remízou, takže o to zajímavější to bude. Věřím ale, že to zvládneme a naše série bude pokračovat.
Rudolfov bývá pravidelně řazen mezi favority soutěže a disponuje řadou zkušených hráčů. Může právě tento zápas napovědět, na jaké příčky by letos Mladá Vožice mohla pomýšlet?
Napovědět nám to může hodně. Rudolfov je kvalitní soupeř a pokud se nám proti němu podaří uspět, tak nám to může dodat další sebevědomí. A samozřejmě když nasbíráte body hned ze začátku, tak se vám pak hraje daleko víc v klidu.
Po úspěšném vstupu do sezóny se o Mladé Vožici začíná více mluvit. Cítíte, že soupeři už vás dnes vnímají jinak než před rokem?
Já osobně to nějak moc nepociťuju. Myslím, že je důležité odehrát každý zápas naplno, a ne spoléhat na to, že nás někdo bude podceňovat anebo naopak přeceňovat.
Jirko, na závěr trochu odlehčeně. Kdybyste si mohl od kteréhokoliv spoluhráče „vypůjčit“ jednu fotbalovou vlastnost, ať už rychlost, techniku, střelu nebo třeba hlavičky, kterou byste si vybral a od koho?
To by byla určitě tvrdost v osobních soubojích od Matyho Dvořáka, protože i na tréninkách se vždycky modlím, abych nemusel hrát proti němu.
Jirko, moc děkuji za zajímavý rozhovor, ať se daří.