DAVID KREJČÍ: podle trenéra jsem měl až moc ofenzivních výjezdů, tak mě radši šoupnul do útoku

Je to nádherný pocit konečně vyhrát, protože jsem se do sestavy kola dostal tuším už potřetí, ale jak na potvoru tam se mnou byl i další hráč z týmu a tím, že jsme mu chtěli zvednout sebevědomí (úsměv), tak jsme se demokraticky rozhodli hlasovat pro něj. Tentokrát to ale vyšlo, protože se za mě museli modlit i jeptišky v klášteře (smích).

Ne ne premiéra to nebyla, post stopera jsem zastával myslím tak 2 roky, ale protože jsem měl podle trenéra až moc ofenzivních výjezdů (smích), tak mě radši šoupnul do útoku, jinak zastanu každý post když bude potřeba.

Určitě to nebylo lehké utkání a rozhodně jsme nechtěli soupeře podcenit jako se nám to povedlo v Jaroměři. Všichni jsme k zápasu přistoupili zodpovědně, plnili to co jsme si řekli před zápasem a hlavně proměňovali šance. I mezihra byla z mého pohledu koukatelná.

Abych byl upřímný, tak jsem čekal, že budeme hrát ve vyšších patrech tabulky, protože máme velice dobře poskládaný kádr ze zkušených hráčů, doplněných o mladé hráče. Ale rozhodně nesmíme usnout na vavřínech, protože tabulka je stále nesmírně vyrovnaná.

Zápas byl od začátku velice bojovný z obou stran, kde si myslím, že nás Vysoká maličko přehrávala. Ve druhém poločase jsme byli zase o maličko lepším týmem my, jen škoda že jsme toho nevyužili a neskórovali. Pak nastala situace, kdy se do velice slibné šance dostal náš štírek Honza Jánský, ale soupeřův obránce ho nedovoleným způsobem zastavil a vyfasoval za to jen žlutou kartu. Myslím, že kdybychom na hřišti měli systém VAR, tak by byl už ve sprchách a na pivku (úsměv). Pak proti nám byl písknut faul, který nemusel být odpískán a Vysoká dostala nabídku, kterou Pepa Homolka výstavní trefou posunul skóre na svou stranu. Nevzdali jsme se a dokonce jsme si vytvořili dvě velké brankové příležitosti. Bohužel bez úspěchu.

Pokud se do sestavy nedostane nikdo z našeho týmu, tak si dáme pohov (úsměv), ale pokud tam někdo z nás bude, tak určitě usínat nebudeme abychom opět naplnili kasu a udělali radost pokladníkovi (smích).

Ano, stalo se to po venkovním zápase v Teplicích, kde ho píchlo v koleni. Bohužel to bylo zranění takové, které vyžadovalo lékařský zákrok. Teď začíná trénovat a postupně si zvyšuje zátěž. Návrat záleží hodně na něm, jak se bude cítit fyzicky a hlavně i psychicky připraven naskočit do zápasu.

Pamatuji si, že soupeř velice dobře bránil a hrozil z brejků, ze kterých nám dal všechny branky, takže určitě na tohle. Ale když budeme všichni plnit své úkoly a využijeme šance, tak doufám, že se zápas povede a povezeme si cestou zpět v autobuse body do Malšovic (úsměv).

Ježiš tolik už jo?? No pokud bude zdraví složit, tak bych jí rád rozjel (úsměv). Těch momentů je spousta na konkrétní si nevzpomenu, ale určitě postup z okresu zpět do B třídy kam dle mého názoru rozhodně patříme, přes legendární cesty vajíčkem s Tondou Bramborou, kde jsme museli při cestě na zápas dokonce vystoupit a upustit kola, abychom podjeli po mostkem až po pozápasové rozebírání zápasů u nás ve srubu (smích).

Největší "koníček" je určitě moje dcerka Anetka, která je pořádný divoch, takže se snažím trávit hodně času s ní. Dále jelikož si myslím, že jsem sportovně založený (úsměv), tak se týkají především sportu. Jak zmiňujete, tak jsou to šipky, které hraji tuším letos 23. ligovou sezónu na vysoké úrovni. Dále pak trénuji futsalovou reprezentaci mužů Neslyšících, jezdím pomáhat i s hokejovou reprezentací Neslyšících, dále squash, padel atd... takže je jich opravdu spousty, kdy i partnerka občas hudruje jestli toho nemám moc (úsměv), ale jako správná pravá ruka mě i přesto velice podporuje.