„Jsem v Libiši jednoduše doma,“ říká Hráč kola Vojtěch Chalupa

Hráčem kola se stal Votěch Chalupa z Libiše, který svým výkonem proti Rakovníku zaujal nejen fanoušky, ale i celý klub. V rozhovoru prozradil, jak vnímal vítězný zápas, zavzpomínal na působení v Dukle Praha, popsal, proč už dnes neřeší fotbalovou kariéru s takovou vervou jako dřív, a přiblížil, jak tráví volný čas mimo hřiště.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k titulu Hráč kola! Je fajn pocit vědět, že vás takto ocenili fanoušci?
Mockrát děkuji. Je to určitě skvělý pocit, že se mi zápas povedl a ocenili to jak ostatní v klubu, tak i fanoušci, kteří se přišli na zápas podívat. Mnohem radši jsem ale za tři body z domácího prostředí.
Jak jste viděl zápas s Rakovníkem z vašeho pohledu?
Do zápasu jsme vstoupili dobře a hlavně v prvním poločase jsme soupeře jednoznačně přehráli a vytvořili si velké množství gólových příležitostí. Právě v první půli se nám šance dařilo i proměňovat a tím jsme si vytvořili náskok, kterým jsme zápas rozhodli. Po přestávce nám bohužel produktivita úplně odešla a žádný gól už jsme nepřidali, což je trochu škoda, protože šancí bylo opravdu spoustu.
V dorostu jste prošel i Duklou Praha, vzpomínáte na toto období rád?
Období strávené v Dukle pro mě mělo takovou hořkosladkou příchuť. Na jednu stranu jsme si zahráli například celostátní ligu dorostu, což byla skvělá zkušenost, ale na druhou stranu jsem kvůli různým zraněním a následně i covidu nezvládl odehrát tolik, kolik bych si přál – a kolik bych hlavně v klíčovém období přechodu k dospělému fotbalu potřeboval. Celkově ale na ty čtyři roky vzpomínám určitě pozitivně, protože mi toho jak fotbalově, tak lidsky daly hrozně moc.
Co se vám vybaví, když se řekne Sokol Libiš a jaké je v Libiši hrát?
Ve zkratce bych řekl, že jsem v Libiši jednoduše doma. A to skoro doslova, protože to mám na hřiště z domova prakticky přes pole. Je to fajn pocit, že se na mě rodina může kdykoliv přijít podívat a setkávám se tu s lidmi, které znám vlastně už odmala. Díky tomu mi to i s kluky v kabině sedlo hned od začátku, takže jsem v Libiši opravdu spokojený.
Je vám teprve 23 let, máte vyšší fotbalové cíle?
Tuhle otázku popravdě slýchávám z různých stran poměrně často, ale já na ni vždycky odpovídám spíš neutrálně a nechávám tomu tak nějak volný průběh. Přestože mi je „teprve" 23, hlavní priority mám už určitě nastavené trochu jinak, než aby to bylo bezhlavé budování fotbalové kariéry – ať už jde o školu, práci nebo čas strávený s nejbližšími. Fotbal je určitě nedílnou součástí mého života, ale už na něm zdaleka nelpím tolik jako třeba během zmiňovaného období v dorostu.
Na jaký moment ve své kariéře vzpomínáte nejradši?
Jeden konkrétní moment by se vypichoval těžko, ale v nějakém užším výběru by stoprocentně byly třeba dva republikové tituly ještě v žácích na Slavii nebo vstřelené góly v celostátní lize za Duklu.
Kdo vás nejvíc podporuje?
Nejvíce pochopitelně rodina a přítelkyně. Taťka s dědou mě k fotbalu přivedli, mamka se mnou v mládeži absolvovala cesty na tréninky do Prahy a i teď se velká část rodiny stále chodí pravidelně dívat na zápasy.
Co děláte ve volném čase? Prý jste velký sportovec.
Ano, skutečně nepohrdnu prakticky žádným druhem sportu. Ať už se jdu místo fotbalu proběhnout s raketou po kurtu, projet na kole, na běžkách, nebo si jen pro oddechnutí zaházet šipky či zahrát bowling. Celkově rád sám před sebe stavím výzvy a snažím se je překonávat. Minulou sezónu se tak například stalo, že jsem den po 90 minutách na hřišti stál na startu půlmaratonu. Je to takový můj recept, jak se odreagovat od práce, školy a ve výsledku vlastně i od fotbalu. Navíc je to super způsob, jak trávit čas s lidmi kolem mě.
Sledujete i první českou ligu? Pokud ano, komu fandíte a jak vnímáte právě probíhající sezonu?
Ne že bych úplně sledoval celou ligu, ale i vzhledem ke své minulosti jsem velkým fanouškem Slavie. Pravidelně chodím i na zápasy do Edenu. Z výkonů Slavie v této sezóně zatím obzvlášť nadšený nejsem, ale pevně věřím v obhajobu titulu. Pokud by se případně podařil i překvapivý postup v Lize mistrů, byl bych nadšený.
A nakonec - co byste vzkázal fanouškům?
Chtěl bych poděkovat každému z nich, kdo nás chodí podporovat na naše zápasy. Věřím, že jsme to první domácí výhrou zlomili a podaří se nám nastartovat nějakou šňůru na domácím hřišti, abychom fanoušky fotbalem bavili minimálně tak jako v zápase s Rakovníkem.

Autor: Eva Bergerová

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.