Nejprve Vám, Jakube, ještě jednou gratuluji k vítězství v naší anketě o hráče kola. Věděl jste vůbec, že jste nominován? Mluvili jste o tom třeba se spoluhráči v kabině, když minulý týden vyhrál Tomáš Dekleva? Vítězem se stal v minulosti i Olin Bartozel, takže jste už třetím hráčem Brumova, který se stal hráčem kola.
„Děkuji vám za gratulaci, o nominaci jsem neměl vůbec tušení, dozvěděl jsem se to, až když jsem přišel domů ze školy, od spoluhráče, který mi napsal smsku. Myslel jsem si, že si ze mě dělá srandu (smích). O výhře Dekiho (Tomáš Dekleva) a Olkeho (Olin Bartozel) jsem samozřejmě věděl a rozhodně si to zasloužili.“
Rád bych se dozvěděl něco o Vašich fotbalových začátcích. Jste odchovancem Brumova, nebo jste působil i v jiném celku? Případně ve kterém/kterých?
„S fotbalem jsem začal v osmi letech v Brumově, kde jsem prošel od přípravky až do mužského fotbalu. Jsem rád, že mi trenér Mičega dal tu možnost si ve svém věku zahrát v divizi.“
Ano, je Vám teprve 16 let, ale i přesto už jste se dokázal propracovat do prvního týmu divizního celku. Který trenér Vás zatím nejvíce „naučil“? Jaké máte ambice?
„Na tuto otázku je těžké odpovědět. Každý trenér, který mě trénoval, mi dal hodně fotbalových zkušeností ať už trenér Novák nebo Pecha, na jehož tréninky rád vzpomínám, a samozřejmě současný trenér Mičega, který mi momentálně dává hodně zkušeností do mužského fotbalu. Fotbal je pro mě prostě vším a jednou bych si chtěl zahrát v Premier League (se smíchem).“
Je správné mít ty nejvyšší cíle. Vím, že je těžké hodnotit sám sebe, ale pokuste se alespoň říci, co byste chtěl na sobě nejvíce zlepšit? Techniku? Výběr místa? Důraz? Vím, že jste měl nějaké zranění. Měsíc jste marodil. Už jste zcela v pořádku?
„Samozřejmě je pořád co zlepšovat, ať už přihrávky, které nejsou ode mě moc stoprocentní nebo hra levou nohou. Ale asi nejvíc to jsou osobní souboje, ve kterých často propadám. O prázdninách bych chtěl proto zapracovat v posilovně na nabírání svalové hmoty. Tuto sezónu jsem měl smůlu na zranění, a tak doufám, že jsem si to vybral a už budu v pořádku.“
S Velkými Karlovicemi jste prohráli 2:3, takže jste se domácím publikem rozloučili prohrou. Mrzí to hodně?
„Určitě to mrzí. Do zápasu jsme šli s cílem vyhrát a potěšit domácí fanoušky, což se bohužel nepodařilo.“
Jak jste se během zápasu cítil Vy sám? Nastoupil jste na pravém kraji zálohy, jaké jste měl úkoly?
„Na tento zápas jsem se snažil dobře připravit. Už při rozcvičce jsem se cítil skvěle naladěný, což mi přidalo na sebevědomí. Trochu nám zápas zhoršilo až moc teplé počasí. V záloze jsem toho ještě moc neodehrál, jelikož jsem většinou v mladších kategoriích nastupoval na postu obránce. Úkolem bylo, aby mi spoluhráči dávali přihrávky za obranu a já následně centroval do vápna.“
Při Vašem střídání Vám diváci na tribuně tleskali. Užil jste si to? Měl jste tam někoho z rodiny?
„Když se začalo tleskat tak mi šel mráz po zádech. Byl to velice příjemný pocit, na který budu dlouho vzpomínat, a já si to užíval. Za to fanouškům děkuji. Trochu zklamáním pro mě bylo, že zrovna tento můj výkon nikdo z rodiny neviděl.“
Tak to je pech. Jste sice hlavně obránce, ale vzpomenete si na svůj dosavadní nejdůležitější gól, nebo branku, která Vám nejvíce utkvěla v paměti?
„Moc gólů jsem ve své kariéře nedal, ale když už to tam padlo, tak to stálo zato. Nejvíc vzpomínám na gól za dorost proti Rožnovu, kdy se mi podařilo „vymést šibenici'“ z 25 metrů.“
To jsou rány, které opravdu utkví v paměti. Jste benjamínkem kabiny, nebo je snad v kádru A-týmu ještě někdo mladší? Plníte roli sběrače míčů, nosiče vody apod.?
„V týmu úplně nejmladší nejsem. Nejmladším je Peťa Vlček, který mě v zápase s Karlovicemi střídal. Ale role sběrače míčů a nosiče vody se nám oběma nevyhýbá (smích). Jinak se mezi staršími spoluhráči cítím dobře a jsem rád za jejich rady.“
Pojďme na další dotaz. Máte nějaký svůj fotbalový vzor? Případně oblíbeného hráče a klub?
„Směrem dopředu je mým vzorem Eden Hazard a Lionel Messi a jako obránce se mi libí Dani Alves. Za klub je to Chelsea, kterou jsem měl možnost vidět naživo.“
Byl jste na Stamford Bridge?
„Ano, díky naší známé, která žije v Anglii, jsem sledoval zápas Ligy mistrů přímo na Stamford Bridge, ze kterého jsem odcházel po zápase mezi posledními, abych si vychutnal tu skvělou atmosféru až do konce.“
To musel být velký zážitek. Třeba se jednou představíte na tomto stadionu jako hráč. Kdo ví. Jste jistě rád, jak se Blues letos dařilo. Navíc, Eden Hazard se stal nejlepším hráčem Premier League. Ještě se jen drobně vraťme „do kabiny“. Je Vám teprve 16, takže chápu, že je těžké ptát se Vás na budoucnost. Vaším snem jistě je, abyste se jednou živil fotbalem. Kdo Vám z kabiny dává nejvíce rad jak fotbalových, tak třeba i do života, a je takovým Vaším mentorem? Je to někdo z bývalých ligových hráčů?
„Jsem velice rád, že můžu trénovat a hrát po boku hráčů, kteří mají zkušenosti z 1. ligy, a dokonce i Ligy mistrů a ve fotbalovém životě už něco dokázali. Myslím tím trio Polách, Šenkeřík, Kolář, kteří mi dávají rady a na tréninku se od nich snažím co nejvíce naučit. Ale nejen od nich ale i od ostatních spoluhráčů.“
Sezónu zakončíte o víkendu v Rýmařově. Už víte, zda nastoupíte v základní sestavě?
„Zatím nevím, ale doufám, že šanci dostanu.“
Chtěl bych se ještě zeptat, zda znáte náš portál www.fotbalunas.cz? Pokud ano, tak co myslíte o tomto projektu?
„Váš portál znám. Poprvé jsem ho navštívil, když byl nominovaný Olin Bartozel. Myslím si, že je to dobrý nápad psát i o nižších ligách než jen o té první. Vašemu webu přeji hodně čtenářů a fanoušků.“
Děkujeme. Jakube, moc Vám děkuji za vyčerpávající odpovědi. Jsem rád, že jste si na to našel čas. Přeji Vám hodně úspěchů v dalších zápasech a třeba spolu ještě nějaký rozhovor uděláme, pokud budete znovu oceněn. Věřím, že budete Vy i Váš klub sledovat náš web, protože se jej snažíme dělat hlavně kvůli klubům a hráčům z nižších soutěží, abychom Vás zviditelnili a ukázali celé republice. Zasloužíte si to.
„Já taky děkuji.“