Jak jste začal s fotbalem a v jakých klubech jste dosud působil?
Začínal jsem ve svých 6- ti letech v Chlumu, kde byl trenérem žáků můj otec Pavel a Mgr. František Šindelář. Poté jsem ještě za žáky hrál v Blovicích. Za dorost jsem hrál v Blovicích a SK Plzeň. Během vojny jsem hrál za Keramika Chlumčany B. Poté jsem se vrátil do Blovic, kde jsem strávil 5 let. Poté jsem se na 11 let usídlil v Německu kde jsem hrál soutěž podobnou krajskému přeboru u nás s týmem DJK Nesslbach. A asi 3 roky nazpět jsem se vrátil do Zdemyslic.
Jak jste se dozvěděl o své nominaci na Hráče kola?
Od svých spoluhráčů.
Proč si myslíte, že jste byl nominován?
Myslím, že to bylo spíš štěstí. Hráčů našeho soupeře bylo málo a tak jsme si zastříleli. Radši bych byl, kdyby byli nominováni mladší hráči.
Jaké máte cíle do budoucna jako hráč?
Dokud to půjde, tak bych rád ještě takových 5-10 let hrál. Hraji zde i za starou gardu, to bych byl rád kdybych mohl hrát ještě takových 10 let. Je mi 37 let. Ve Zdemyslicích žiji a jsem zde maximálně spokojený. Sešla se zde skvělá parta a daří se nám. Navíc máme skvělé rodinné zázemí, díky našim manželkám, které nás maximálně podporují.
Měl byste zájem trénovat?
To je ještě otázka do budoucna, protože stále hraji, ale od příští sezóny bych si zkusil trénovat žáky. Máme jich tu dost a rád bych jim nějaké zkušenosti předal. Uvidím jak mi to bude vyhovovat a jak to půjde.
Jaké jsou cíle vašeho týmu pro tuto sezónu?
Kdyby to dopadlo tak, jako jsme teď v tabulce, bylo by to fajn. Možná by nebylo od věci postoupit, ale to by bylo třeba posílit kádr kdyby se to podařilo. Máme tu málo hráčů. Pro mladé kluky by to bylo fajn postoupit, ale přeci jen okresní přebor je přeci jen náročnější jak pro hráče, tak finančně pro klub. Uvidíme jak se nám vydaří jarní část sezóny.
Vzpomenete si na váš až už nejkrásnější, první, nebo nejdůležitější gól?
Těch branek padlo dost. Je velice obtížné vybrat jen jednu. Ale nejspíš by to bylo když jsem hrál v Blovicích kraj, tak jsem hráli proti Rokycanům. Byli jsme outsideři, ale po jejich rohovém kopu se míč odrazil tak, že mě poslal do brejku a já jsem tento sólový počin proměnil. Vyhráli jsme 2:1 a pořádně jsme to oslavili.
Co je ve vaší kariéře pro vás ten největší úspěch?
Vždycky to byl nějaký postup. Nejcennější asi byl, když jsem hrál druhým rokem v Německu. To jsme postoupili do Bezirksober ligy v roce 2003.
Kterému profesionálnímu týmu fandíte, případně kterému hráči?
Z klubů jednoznačně Viktorii Plzeň. Z hráčů dnes už nejspíš nikomu, ale spíš obdivuji Cristiana Ronalda. Je neskutečné jak je schopný stále střílet branky.
Přejete si něco někomu vzkázat touto cestou?
Chtěl bych poděkovat celému Zdemyslickému týmu za to, že absolutně všichni šlapou víc jak na 100% a že dovedeme jako tým hrát tak, jak nyní hrajeme.
Mnohokrát děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů