Za našich mladých let tady nic podobného nebylo a myslím, že je jenom dobře, když se píše i o nižších soutěžích, říká Hráč kola a kapitán roudenské rezervy Jan Rezek
Hráčem kola se stal jeden z pilířů roudenského béčka Jan Rezek. V rozhovoru s ním se dočtete plno zajímavostí z jeho bohaté fotbalové kariéry!
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k vítězství v naší anketě o nejlepšího hráče kola. Věděl jste o tom, že jste v nominaci a potěšila vás výhra?
O nominaci jsem věděl od spoluhráčů. Poslali mi odkaz na sestavu kola a i díky jejich hlasům jsem v anketě vyhrál. Samozřejmě mě výhra v anketě potěšila, za našich mladých let tady nic podobného jako je váš portál nebylo a myslím, že je jenom dobře, když se píše o nižších soutěžích a i tyto ankety jim přidávají na atraktivnosti.
Posbíral jste za svou fotbalovou kariéru už hodně podobných individuálních nebo i týmových ocenění?
Jako týmové ocenění beru každé tři body za vítězství. A jak už jsem řekl, za našich mladých let žádné podobné ankety nebyly. V Rakousku se vyhodnocovaly v rámci klubu asistence a góly a párkrát jsem se umístil na předních příčkách.
Byl pro vás už od malička fotbal jasná volba nebo jste se v mládí rozhodoval i mezi jinými sporty?
Ano, hlavně kvůli tomu, že jsme s bráchou od mala nejvíce hráli právě fotbal, a když jsem v deseti letech přešel do fotbalové třídy, tak bylo vlastně rozhodnuto.
V kolika klubech jste působil, a dokážete říci, kde se vám například líbilo nejvíce?
Svojí první registraci jsem měl v Jiskře Třeboň. Od čtvrté třídy základní školy jsem začal hrát za Dynamo, kde jsem s výjimkou jednoho ročního hostování prošel všemi mládežnickými týmy. Následně jsem přes Roudné a Kaplici odešel do rakouského Riedu (Ried in der Riedmark), v jehož dresu jsem působil deset sezón a prožil zde své nejlepší fotbalové období. Dodnes tam mám spoustu kamarádů a na toto angažmá velmi rád vzpomínám. Chodilo na nás hodně diváků a zápasy tak měly výbornou atmosféru. Hrálo se a trénovalo za umělého osvětlení, vše bylo na velmi vysoké úrovni. Po návratu do Čech jsem zamířil do Ševětína, kde se sešla velmi dobrá parta. Nakonec jsem se přes Blesk Klikov vrátil na závěr kariéry tam, kde jsem s dospělým fotbalem začínal, do Roudného.
Za fotbalem jste se vydal i do Rakouska. Jak hodnotíte celkově úroveň kopané za hranicemi u našeho souseda oproti Čechám?
Když jsem odcházel do Rakouska, tak to byly ještě šilinky, už je to hodně dlouho (úsměv). Musím říct, že úroveň zázemí, vybavenost, tréninkové možnosti a další věci byly samozřejmě v té době v Rakousku na daleko vyšší úrovni než u nás. Naproti tomu, co se týká sportovní stránky, tak ta oproti té naší zaostávala. Ale musím také uznat, že tak jak se v Čechách za tu dobu zkvalitnily tréninkové podmínky a zázemí jednotlivých klubů, tak šla zároveň i úroveň fotbalu v Rakousku nahoru.
Proti Ledenicím se vám podařilo svou brankou otevřít skóre utkání, můžete nám svůj gól popsat?
Gól jsem dal z trestného kopu ze strany šestnáctky. Snažím se všechny standardní situace zahrávat na bránu, pro gólmany je to vždy těžší, protože do poslední chvíle neví, za před nimi někdo míč netečuje. Proti Ledenicím mi to vyšlo a byli jsme nebezpeční i z dalších standardních situací. Nakonec jsme přidali další dva góly a zápas si pohlídali.
Dokážete se z pozice obránce prosazovat pravidelně nebo jste spíše sváteční střelec?
Nikdy jsem nebyl vyložený střelec. Mým úkolem vždy bylo šance spíše připravovat, ale většinou zahrávám standardky, kde je velká šance dát gól i jako obránce. Jako obránce nastupuji až teď v Roudném, jinak jsem vždy hrál více dopředu, ale s přibývajícími roky se posouvám více dozadu (úsměv). Jak říkají trenéři, musí mě prostě někam uklidit (smích).
Vzpomenete si na to, který z gólů ve své fotbalové kariéře považujete za nejkrásnější?
Všechny góly, které zajistí body, jsou krásné, ale jeden mi přece jenom utkvěl v paměti. Bylo to v zápase (derby) v Rakousku. Jako každé správné derby, byl zápas trochu vyhecovaný. Mně se povedlo trefit takřka z poloviny hřiště, kdy jsem druhým dotykem vrátil špatný výkop brankáře přímo do brány. Pamatuji si, že tenkrát z toho byla velká sláva i po zápase (úsměv).
V Roudném máte celkem dost mladý tým. Vy patříte určitě ke zkušenějším hráčům a i proto nosíte kapitánskou pásku. Není někdy těžké ukočírovat mladé hráče?
Tak řekl bych, že je to oboustranné. Občas to nemám jednoduché já s nimi a podruhé zas oni se mnou (úsměv). Máme v týmu hodně mladých kluků, ale musím uznat, že většina z nich má dobrý přístup k tréninku a to já mám rád! Navíc trenéři Libor Šolc a Bohouš Vogl ví jak na nás, takže s přístupem a morálkou problémy nejsou.
Je samozřejmé, že jako v rezervním týmu roudenského divizního áčka se ve vaší sestavě točí poměrně dost hráčů a často nastupujete v jiné sestavě než předešlý týden. Nevnímáte to jako nevýhodu oproti ostatním týmům, které většinou hrají dlouhodobě ve stejném složení?
Neřekl bych, že je to nevýhoda. Tohle je prostě úděl B mužstev. Nicméně kostra našeho týmu je takřka pořád stejná a zbytek občas doplňujeme jedním nebo dvěma kluky ze širšího kádru áčka a zároveň s námi chodí i někteří dorostenci, kteří nás plnohodnotně doplňují.
Tento víkend zavítáte na hřiště Čtyřech Dvorů, co od tohoto utkání očekáváte?
Čekám zajímavý, útočný fotbal. Čtyrák považuji tento rok za jednoho z kandidátů na přední příčky, ne-li na tu nejvyšší. Mají dobře poskládané mužstvo, a když hráli naposledy u nás, hráli velmi dobře. My si ale chceme ze Čtyráku odvézt všechny body, o které budeme určitě bojovat.
Ještě jedna otázka na závěr. Určitě jste během své kariéry potkal spoustu dobrých fotbalistů, který z nich vám utkvěl nejvíce v paměti a vzpomínáte na něj nejraději?
Je pravda, že hráčů, a musím říct velmi kvalitních, jsem za svou kariéru potkal opravdu hodně. Jednoznačně však musím jmenovat jednoho, a to Rudu Otepku, jeho 431 ligových startů mluví za vše. Měl jsem tu čest, zahrát si s ním mistrovské zápasy a musím uznat, že i přes můj věk, to pro mě byl a vlastně pořád je fotbalová škola. Fotbalovost a přehled s jakým řeší situace na hřišti, jsou obdivuhodné! A to nasazení v jeho věku je tím nejlepším příkladem pro mladé hráče!
Ještě jednou gratuluji, děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.
Já také děkuji a přeji vašemu portálu co nejvíce příznivců.
Autor: Tomáš Valta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Jít do Kardašky? To pro mě bylo jednoduché rozhodnutí, říká Jan Bursík. Koho tipuje na mistra?
- Mezi největší zážitek bych považoval návštěvu ligy mistrů v Itálii na legendárním San Siru, říká hráč kola Karel Jindrle
- V týmu máme skvělou partu kamarádů a na věk se nehledí, říká hráč kola Jan Vacek
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FK METEOR Tábor | 13 | 37:10 | 34 |
| 2 | SK Slavia České Budějovice | 13 | 28:14 | 28 |
| 3 | FK Dačice | 13 | 38:18 | 25 |
| 4 | FC Chýnov | 13 | 32:15 | 25 |
| 5 | TJ Sokol Sepekov | 13 | 20:11 | 24 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Jan Stoszek | 10 |
| 2 | Vojtěch Sedláček | 10 |
| 3 | Martin Toman | 10 |
| 4 | Jiří Rabiňák | 9 |
| 5 | Petr Lachout | 8 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Jiří Smetana | 52 | 57,1% | 0 |
| 2 | Jan Kándl | 50 | 54,9% | 1 |
| 3 | pavel mikšátko | 49 | 53,8% | 0 |
| 4 | Václav Blahout | 49 | 59,8% | 0 |
| 5 | Michal Štrouf | 49 | 53,8% | 1 |