Předně gratuluji k ocenění „Hráč 11. kola“, anketu jste ovládl poměrně suverénně s 35% hlasů. Žilo Vaším výběrem do sestavy kola nějak Vaše okolí?
Samozřejmě, že to moje okolí zaznamenalo – poprvé jsem se o nominaci na hráče kola dozvěděl až od spoluhráčů a následně se to dostalo k rodině a kamarádům. Chtěl bych všem, co hlasovali, poděkovat – velké dík patří hlavně spoluhráčům a rodině.
Zaznamenal jste výborný výkon v zápase proti Sebuzínu, kde jste si zkusil netradiční pozici útočníka. Jak se Vám hrálo na pro Vás asi neobvyklém postu?
Pozice útočníka pro mě zase tak netradiční post není. Hrával jsem na tomto postu mnoho let, ale spíše v okresních soutěžích. Až posledních pár let hraji v obraně na pozici stopera. Každopádně se mi hrálo na tomto “staronovém“ postu skvěle a byl jsem rád, že jsem mohl pomoct k výhře. Zápas mi sedl a přivezli jsme si z venku důležité body. Takže radost byla velká a byli jsme spokojení.
Jak byste celkově zhodnotil zápas se Sebuzínem?
Vstoupili jsme do zápasu aktivněji než soupeř. V první polovině utkání jsme hráli hodně nátlakově, bylo tam nasazení a odhodlání vyhrát. Věděli jsme, že terén nebude ideální, proto jsme chtěli hrát jednoduše bez chyb, hlavně na polovině soupeře a to se nám opravdu dařilo. Do kabin jsme šli s vedením 0:1. Ve druhé půli jsme si hru zkomplikovali červenou kartou, ale přesto jsme i nadále byli lepším celkem a podařilo se nám rychle zvýšit vedení na 0:2. Druhá polovina už byla náročnější než půle první. Utkání jsme dotáhli díky skvělé týmové hře do vítězného konce, i když nás to stálo spoustu sil. Hodně nás podržel ve druhé půli i náš skvěle chytající brankář.
V malšovickém celku působíte teprve od této sezóny, jak jste se sžil s týmem a novým prostředím?
Je to tak, jsem tu teprve krátce, ale nové prostředí to pro mě není. Mám tu spoustu spoluhráčů, kteří se mnou hráli v Dobkovicích v mém mateřském klubu. Zbytek lidí, kteří se kolem fotbalu pohybují, jsem znal také z minulosti nebo když jsme proti sobě hráli. Takže pro mě ta aklimatizace v novém klubu byla o to snazší a rychlejší. Myslím, že už si to vše sedlo a funguje vše jak má.
Kde jste působil předtím a v jakých soutěžích?
Celý život jsem hrál fotbal v Dobkovicích, kde jsem prošel od mládeže až do chlapů. V Dobkovicích jsme prošli okresní soutěží přes okresní přebor po 1.B třídu, kterou jsme zde hráli několik let. Za poslední dva roky jsem působil také chvíli v klubu TJ Chlumec v 1.B třídě a rok v TJ Povrly v okresním přeboru.
Fotbal hrajete odmala? Zkusil jste i nějaké další sporty?
Fotbal hraju od útlého věku – současně s fotbalem jsem od mala hrával i hokej za HC Děčín. Tyto dva sporty jsem hrál současně do svých dvanácti let. Z hokejového zápasu jsem každý víkend jezdil ještě v hokejové výstroji rovnou na fotbal. Nakonec zvítězil právě fotbal, kterému jsem dal přednost
Kolikrát týdně míváte nyní v Malšovicích tréninky?
Trénujeme, asi jako všichni v této soutěži, 2x týdně. Nyní, jak se nám posunul čas, už to bude komplikovanější, ale máme výhodu umělé trávy s umělým osvětlením, takže nám v trénování nic nebrání.
Čemu se kromě fotbalu věnujete, jak trávíte volný čas?
Rád trávím volný čas s rodinou, se psem nebo v přírodě – často byste mě našli u vody s rybářskými pruty.
Aktuálně jsou Malšovice po 11 zápasech s 19 body na 8. místě se ztrátou jediného bodu na první šestici. Jak jste s dosavadním vývojem soutěže jako tým spokojení?
Myslím, že před sezonou jsme očekávali, že budeme o pár příček výše. Některé zápasy nám bohužel nevyšly a ty body nám teď chybí. Máme hodně karetních trestů, což nás hrozně sráží. Na druhou stranu je ta soutěž hodně vyrovnaná, takže musíme být pokorní a být rádi za každou výhru.
Jaký máte cíl, co se týče konečného umístění?
Když budu mluvit za sebe jak to cítím já, tak by bylo uspokojivé se na konci sezony umístit ideálně v první pětce.
Pojďme krátce rozebrat jednu ne příliš hezkou statistiku. V nemalém počtu zápasů obdržel některý z hráčů Malšovic červenou kartu. Z čeho podle vás častá malšovická vyloučení pramení?
No....to je asi věc, která nám všem hráčům, trenérům a vedení dělá těžkou hlavu. Upřímně na tuto otázku neznám odpověď. Je to asi nějaká nedisciplinovanost / frustrace – já nevím. Vlastně všechny červené karty, které jsme v této sezoně posbírali, byly hloupé a zbytečné, až na jednu zrovna v Sebuzíně (ta byla za nás hodně necitlivá a přísná).
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí do dalších zápasů!