Cítím se nejhůř, co jsem se kdy cítil, říká Tomáš Švára po dvou operacích

Přinášíme Vám rozhovor s Tomášem Švárou, který nám prozradil nejen své úspěchy a vzpomínky, ale i jeho aktuální stav po likvidačním zákroku

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Tomáši, vím, že pro Vás musí být tento čas velmi těžký. Jak se teď cítíte?
Cítím se nejhůř, co jsem se kdy cítil. Před očima mi pořád probíhá situace, kdy ležím na zemi, zvednu nohu pomocí rukou a vidím jen kost, která mi trčí z nohy, nic víc. Byla to hrozná beznaděj.
Co Vám pomáhá zvládat toto období?
Velmi mi pomáhají zprávy a návštěvy v nemocnici od mých nejbližších. Pro ně to může být jen pár vět nebo 30 minut strávených v nemocnici se mnou, ale pro mě to je největší radost.
Jaký máte vztah k týmu? Jak Vás podporuje během tohoto období?
Tým je úžasný a cítím ohromnou podporu, to samé od fanoušků. Když mě vezli do sanitky a vidět všechny jak mi tleskají a poté číst zprávy od nich, jak stojí při mně nepamatuji si, kdy jsem naposled tolik brečel.
Můžete nám říct, jaký je Váš stav po operaci? Jste stále v nemocnici, nebo jste již doma?
Jsem stále v nemocnici. Původně jsem měl jít v pátek (13.9.) domu, bohužel se objevily komplikace a už mám za sebou dvě operace a minimálně jedna mě ještě čeká. V nemocnici bych měl být nejméně 2-3týdny, uvidíme jak se bude noha léčit.
Můžete nám říct něco o vašich oblíbených vzpomínkách na hřišti, které vám přinášejí povzbuzení?
Oblíbené vzpomínky budou s mými vrstevníky. Máme velký počet hráčů ročníku 2002, s kterými hrají od šesti let až doposud a je to taky má parta mimo hřiště.
Když se podíváte zpět na svou kariéru, co považujete za své největší úspěchy a co Vás na fotbale nejvíce baví?
Můj největší “úspěch” bude ten, že jsem již v 15ti hrál za “Béčko” a asi v 16 -17ti za “Áčko”. Tudíž jsem se také dobře seznámil a udělal dobrou partu se staršími kluky v našem týmu. Takže mě baví samozřejmě naše parta, která je proste úžasná a fotbal hraju právě díky nim.
V současné době ještě studujete nebo již chodíte do zaměstnání?
Právě jsem dodělal Bakalářské studium a zkouším dál navazující studium, tak uvidíme jak to půjde. Ke škole samozřejmě i pracuju na částečný úvazek, přece jen studentský život má své výdaje (všichni určitě víme jaké).
Co děláte mimo fotbalu, máte nějaké jiné koníčky?
Samozřejmě rád trávím čas se svou přítelkyní, její a mou rodinou a přáteli. Také rád chodím do posilovny, na tu ale bohužel občas kašlu a často vynechávám. Zrovna ve středu jsem si ale koupil měsíční vstupenku, no… špatné načasování.
Jaké cíle máte do budoucna, pokud se nejedná pouze o fotbal? Existuje něco, čemu byste se chtěl věnovat mimo sport?
Dle všeho to vypadá, že můj zdravotní stav mi neumožní pokračovat s hraním fotbalu. Nicméně i tak si neumím představit jít do souboje, nyní mi dělá problém jen koukat na fotbal v televizi, natož představa jít hrát. Každopádně teď jsem začal trénovat starší žáky v Pečkách a opravdu mě to baví, tak bych rád pokračoval v trénování dětí. A vrátil se ke cvičení v posilovně.
Chcete něco vzkázat fanouškům?
Fanouškům, rodině, přátelům bych jen chtěl vzkázat obrovské díky za podporu a péči. Byla obrovská a nepopsatelná. Hned jak budu fit tak jdu na hřiště do hospody a všichni si dáme společně točené pivečko. Už se na něj těším jak malý kluk. Ještě jednou vám všem moc dekuji za vše, co jste pro mě udělali. Nikdy vám to nezapomenu. Díky!

Autor: Magdalena Peerová

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.