Pavel Bensch - Snažím se být prospěšný pro tým a předávat zkušenosti mladším spoluhráčům

Díky. Uvidíme. Ani nevím, jestli tam máme něco uvedeno, když jsem historicky první. Asi nějaká láhev to bude.

Tak to jsem rád. S výkonem jsem spokojený. V prvním poločase jsem zazdil 100 procentní šanci a v druhém jsem měl dvě střely, které jsem měl lépe využít.

Konečně jsme zase vyhráli. Už to bylo potřeba, moc bodů jsme zatím nezískali. Je to taková vzpruha před sobotním derby a je třeba ty body potvrdit tam.

Myslím, že jsme měli většinu hrací doby zápas pod kontrolou, ale co nás nejvíce sráží, jsou neproměněné příležitosti. Vytvořili jsme si jich snad osm, ale proměnili jen dvě. Je to problém již několikátý zápas po sobě, kdy si šance vytvoříme, ale nedáme a pak nám soupeř dá dva tři góly a my se už z toho nezvedneme. Klíčový byl první gól, který nás trochu uklidnil a potom moment, kdy jsme nedali šanci, a z protiútoku soupeř šel ze strany sám na brankáře, ale Maňas ho skvěle vychytal.

Myslím, že nás nezaskočil. Trenér nás na něj dobře připravil, věděli jsme, kde jsou jejich silné a slabé stránky a to se přesně potvrdilo. Největší problém byly ty naše šance. Mohlo být rozhodnuto o výsledku daleko dříve.

Budeme se připravovat jako na kterýkoliv jiný zápas, akorát už máme vypsáno několik motivačních odměn, tak o to to bude zajímavější. Měl by platit důraz v osobních soubojích a naše rozehrávka, kterou již nějakou dobu trénujeme, a stále se to zlepšuje. Já se bohužel nemůžu zúčastnit, jelikož dělám v práci 12-ti hodinové směny, tak mi vychází, že hraju každý druhý týden.

Bodů moc nemáme, ale to se opakuje skoro každou sezónu. Bohužel. Rád bych viděl tým někde uprostřed tabulky, abychom neměli záchranářské starosti.

Hlavní příčinu bych viděl v tom, že tady nemáme již několik let dorost, ze kterého by se dalo doplňovat „A“ mužstvo. Většina hráčů je tady z Kravař, kdyby oni nebyli, tak by možná fotbal tady už nebyl. Z Hoštic je v týmu jen 5 hráčů.

Je to tým, ve kterém jsem začínal s fotbalem. Od žáků přes dorost až do mužů, s kterýma jsem hrál několik sezón Krajský přebor, pak 1. A třídu. Chceme se prezentovat kombinačním fotbalem bez zbytečně nakopávaných balónů. Myslím, že v poslední době se to daří dobře. Jen ta koncovka nás trápí.

Je to těžké se sám hodnotit. Snažím se být prospěšný pro tým a předávat zkušenosti mladším spoluhráčům. Přednost bych viděl v práci s balonem a jeho pokrytím a v soubojích, ve kterých jsem důrazný. Jako slabinu bych viděl rychlost, kterou už v mém věku nemám kdoví jakou.

Ano je to tak. S fotbalem jsem skončil v roce 2009, jelikož jsem se odstěhoval do Vršovic a začal jsem tam rekonstruovat dům a už bylo náročné skloubit fotbal, práci a ještě hokej, který jsem hrál souběžně s fotbalem od 5. třídy. Znovu jsem se vrátil k fotbalu, kdy jsem přestal hrát hokej s časových důvodů, již se nedalo stíhat dojíždět do Horního Benešova a práce ve třísměnném provoze a do toho ještě rodina, narodilo se nám třetí dítě. Potom mě jednou oslovili v Raduni, jestli bych nepřišel si zahrát přátelák „svobodní ženatí“ a asi jsem je zaujal, tak mě oslovili, jestli bych za ně nechtěl hrát, a tak jsem tam obnovil kariéru fotbalisty. Hrál jsem tam dvě sezóny a pak přišel Covid a nehrálo se. Potom nastala v rodinném životě nějaká situace a vrátil jsem se do Hoštic. Na oslavě mých 40-tých narozenin mě oslovil trenér Aleš Watzlavik, jestli bych jim nepomohl, že jich je málo, tak jsem souhlasil, že když jich bude málo, přijdu na lavičku, jako náhradník. A tak jsem se zase objevil v hoštickém dresu.

Mezi mé záliby patří hokej, který si ještě chodím rekreačně zahrát, jízda na kole a florbal. Jinak ještě chodím na fotbal na SFC, když mám volný čas a nejsem v práci.