Ondřej Zugar - Kopnout balon nazdařbůh ode mě neuvidíte

Podle mého názoru se jednalo o vyrovnané utkání, které ovšem rozhodlo to, že jsme měli větší vůli po vítězství. Dá se říct, že kdybychom nezvítězili, šance na první čtyřku by byla již téměř utopie. Jsem rád, že jsme k tomu přistoupili zodpovědně, bojovali jsme jeden za druhého a dovedli zápas do vítězného konce.

Jelikož je tabulka vyrovnaná, je každý zápas důležitý, s čímž také koresponduje vyhrocenost během zápasu. Byly tam nějaké sporné situace, které vystupňovaly napětí mezi oběma týmy. Ale myslím si, že celkově rozhodčí po dlouhé době zápas zvládl s přehledem a neudělal z toho "bramboračku" jako např. doma s Trutnovem či v Rudníku. Navíc jsme celkově mužstvo, které sbírá žluté jako na běžícím páse. Asi to k nám patří :D

Jednalo se o branku ze standardní situace, kterou jsem zahrával z pravé strany hřiště asi 10 metrů od vápna. Vždy se při těchto situacích snažím hledat buď právě Tomáše, nebo Lukáše Sedláka, kteří mají skvělý výběr místa a dobré hlavičkářské schopnosti. Tentokráte se mi podařilo najít Tomáše Repku, který se ale místo hlavičky rozhodl pro akrobatické zakončení a přes hlavu vymetl šibenici v brance Hostinného.

V životě jsem nezažil, že by byla tabulka tak vyrovnaná, jako je tomu v letošní sezóně. Určitě je to velice zajímavé jak pro hráče, tak pro fanoušky, protože v každém zápase jde o hodně a podle toho to také vypadá na hřišti, kdy si nikdo nedaruje nic zadarmo a většina utkání končí buď jednobrankovým rozdílem, nebo rozhodují pokutové kopy.

Přesně tak. Pro nás je důležité bodovat především doma. Je paradoxní, že jsme většinu bodů získali venku, což není moc dobrá vizitka. Na tom musíme zapracovat, pokud nechceme na jaře hrát o záchranu.

Jelikož hraji v mužské kategorii již od 16 let, za ty roky jsem zvyklý na dospělý fotbal. Myslím si, že obě kategorie mají něco do sebe. V dorostu se hraje více atletický fotbal, což mi dříve vyhovovalo. Teď když už není na fotbal kvůli studiu tolik času a fyzicky na tom nejsem tak dobře, jsem rád, že hraji za muže, kde je to více o taktice a zkušenostech.

Myslím si, že jsem nadprůměrně technicky vybaven, takže se snažím každou situaci řešit fotbalově, což je samozřejmě někdy na škodu. Kopnout balon nazdařbůh ode mě neuvidíte: D

Náš trenér spíše ocení body za vítězství a kvalitní týmový výkon. To je pro něj podstatnější než vyzdvihovat individuality, což považuji za správné. Ale dá se říct, že náš "kouč" je náročný a vždy najde rezervy na našem výkonu, které tam logicky jsou, protože nehrajeme za Real Madrid. :D

Nevím, jak se zapojují fanoušci, ale podporujeme se vzájemně mezi hráči, jelikož za zvolení také kápne něco do kasy, což se pak zúročí při posledním kopu :-)

Odmalička fandím Spartě a v zahraničí podporuji londýnskou Chelsea, kde dlouho působil můj vzor Frank Lampard.

Dříve jsem nějaké ambice měl. Dostal jsem se v dorostu do Jablonce a i tam v mé kategorii vynikal, ale obtížně se tam dal skloubit fotbal se školou. Po dlouhém uvažování jsem si tedy ujasnil priority a upřednostnil školu. V současné době studuji druhým rokem Právnickou fakultu v Olomouci, tak doufám, že to zvládnu a potvrdí se mi, že šlo o správné rozhodnutí.

No, doufám, že navážeme na dobrý výkon s nimi. Byli jsme většinu zápasu jasně lepší, ale vymstilo se nám neproměňování šancí (včetně mého pokutového kopu do břevna). Možná jsme byli někteří hráči přemotivovaný, protože nás dost působilo až do dospělé kategorie právě v Jičíně. Když předvedeme, to co umíme, měli bychom být schopní Jičín porazit a umlčet tak ješitné lidi z vedení Jičína jako Štěpán Zeman či rádoby skvělá trenérská dvojice Matějka-Mikolášek, kteří nemůžou překousnout, že se spousta lidí z úspěšného dorostu pana trenéra Bezuchy vykašlala na jejich vedení jičínského áčka a béčka a odešla hrát fotbal do vesnic po jičínském okresu. Je to škoda, protože z této generace mohl Jičín profitovat ještě hodně dlouho.

Od malička až do mladšího dorostu jsem působil v Jičíně. Pak jsem odešel do Jablonce, abych se pak z výše uvedených důvodů vrátil do Jičína. Před rokem jsem se pak rozhodl, že jsem znechucen poměry v Jičíně (i když hráčská parta je tam dobrá), tudíž jsem přestoupil do Valdic, kde mě opět začal fotbal bavit, i proto že je tu skvělá parta lidí, což platí i o lidech z vedení mužstva.