Pane Gomolo, já Vám nejprve gratuluji k ocenění Hráče kola. Sledujete náš web? Věděl jste o své nominaci v sestavě kola?
„Já moc děkuji. Ano, Váš portál sleduji pozorně, takže jsem o nominaci hned věděl. Sleduji i ostatní soutěže na Vašem webu – ČFL, MSFL, ostatní divize…“
To jsme moc rádi, že nás sledujete. Pojďme rovnou k Vám. Zjistil jsem, že jste odchovancem Jablunkova. Je to pravda? V kolika letech jste pak odešel do Baníku Ostrava?
„Ano, máte pravdu, v Jablunkově jsem působil až do mladšího dorostu. Poté jsem odešel do Baníku Ostrava, kde jsem prošel všemi kategoriemi až do juniorky. Pak jsem byl na půlročním hostování v Kroměříži, kde se mi moc nevedlo. Minulou sezónu jsem strávil na hostování v Třinci, kde jsem si zahrál druhou ligu. Mělo to být opět na půlroku, ale nakonec se to prodloužilo na celou sezónu. Pan trenér Kula mi dal šanci a já jsem za ni moc rád. Připsal jsem si 4 starty a jednu branku proti Vlašimi.“
Momentálně působíte v Havířově, kam jste přišel v létě. Jak se Vám tam líbí?
„Jsem v Havířově na půlročním hostování. Atmosféra, jaká je v kabině, jsem nikde jinde nezažil. Máme opravdu výbornou partu. Podmínky jsou výborné.“
Vedle koho v kabině sedíte a kdo vykonává funkci pokladníka?
„Sedím mezi Tomášem Gistingerem a Tomášem Wojnarem. Pokladníkem je Lukáš Vagner. Ten zapisuje všechno. Už toho mám u něho spoustu (se smíchem). Nejvíce se bavím s Dinem Trajkovskim, se kterým se znám už z předchozích štací, ale opravdu nemám problém s nikým. S každým vycházím výborně.“
Kdo Vás k fotbalu přivedl?
„Částečně rodiče, částečně jsem sám chtěl hrát fotbal. Hrával jsem i tenis, takže jsem se musel rozhodnout – vyhrál fotbal.“
Když jsem dělal rozhovor s Janem Romaněnkem z Dolního Benešova, který je také hráčem Baníku Ostrava, říkal mi, že se scházíte i na společných trénincích baníkovské juniorky. Je to pravda?
„Ano, s Honzou a s dalšími, se vidíme na tréninku s Baníkem. Jsem tam, když nemám trénink s Havířovem, nebo jsem dopoledne na tréninku v Baníku a odpoledne trénuji s Havířovem.“
Havířovu se úvod sezóny krutě nepovedl, ale v posledních kolech se zvedá. Srážely Vás velké chyby v defenzívě. Jak byste zhodnotil dosavadní výkony týmu? Případně i sebe. Vím, že na začátku sezóny se nedařilo ani Vám osobně.
„Start sezóny byl opravdu špatný. Nebylo to tím, že bychom hráli úplně bídně. Většinu soupeřů jsme dokázali přehrát. Jenomže, jak říkáte, v každém zápase jsme vyrobily několik obrovských chyb vzadu a soupeř je dokázal potrestat. Celý tým jsme bránili špatně. V Rýmařově, kde jsme schytali „šestku“, jsme úplně propadli. Teď už se to ale zlepšuje, vyhráli jsme dvakrát v řadě. Měli jsme několik zraněných hráčů. Teď se vrátil Kuba Hottek, který dá hře myšlenku a je velmi důležitý pro naši hru. Uzdravil se i hrající trenér Matušovič, jehož přítomnost na hřišti nám také hodně pomáhá. Ani mně se nedařilo. Přišel jsem z Baníku s tím, že budu střílet góly. Čekalo se to ode mě. Jenomže dlouho nic. Teď mi to tam začalo padat. Stejně jako jsem se svezl se špatnou formou celého týmu, tak teď se zase spolu s ním zvedám. Doufám, že to bude jenom lepší.“
Ano, v posledních týdnech jste se opravdu rozstřílel. Máte na kontě už 5 branek a jste nejlepším střelcem Indiánů. Ve vítězném duelu proti Hranicím, za který jste byl nominován, jste byl u obou branek. Jak byste zápas zhodnotil?
„Myslím si, že Hranice byly ze začátku lepší. Byly pro nás opravdu těžkým soupeřem. Mně se v prvním poločase podařilo skórovat po centru právě Jakuba Hottka, to nás nakoplo. Ve druhém poločase už jsme Hranice k ničemu nepustili. Uklidnili jsme se a přidali druhý gól. Pro nás to bylo důležité vítězství.“
Jste vysokým typem útočníka, měříte skoro 2 metry (Tomasz Gomola měří 195 cm – pozn. aut.). Je Vaší hlavní předností hra hlavou? Co je Vaší slabinou? V čem se musíte zlepšit?
„Ano, ze své výšky těžím a myslím si, že hra hlavou není vůbec špatná. Také bych o sobě řekl, že jsem zarputilým typem hráče, který rád vyhrává. Na druhou stranu neumím příliš bránit, to musím rozhodně zlepšit. Také se musím zdokonalit v soubojích. Musím se naučit to, co umí špičkoví útočníci. Počínat si dobře takticky, vědět, kdy hráče přeskočit, jak se postavit…“
Jaké máte ambice?
„Mým snem vždycky bylo a stále je zahrát si anglickou Premier League a také za polskou reprezentaci. Jsem sice Čech, ale v Polsku mám kořeny, takže kdyby na to přišlo, nějak by se to vyřešilo (se smíchem). Každopádně bych si rád zahrál nejvyšší soutěž u nás, nebo třeba v Polsku. A určitě bych si chtěl zahrát i v cizině.“
Máte nějaký cíl pro tuto sezónu? Stanovil jste si například počet branek, na který chcete dosáhnout?
„Konkrétní číslo jsem si nestanovil. Chci jich dát co nejvíce. Rád bych byl v tabulce střelců na prvním místě, ale uvidíme, jak mi to půjde. Nejdůležitější je, aby se dařilo týmu.“
Jaký máte svůj dosavadní největší fotbalový zážitek? Dočetl jsem se, že jste v zápase dorostenecké ligy nasázel Liberci 4 góly při výhře 4:3, tak jestli tohle Vám utkvělo v paměti nejvíce?
„To byl úžasný zápas. Vyšlo mi v něm všechno, do čeho jsem kopl. Ale mám toho víc. V kategorii U17 jsme s panem trenérem Dosedělem celou soutěž vyhráli a následně jsme si zahráli proti vítězi české ligy – Bohemians 1905. Na tom zápase bylo snad 1 000 diváků, což bylo skvělé. Jen mě mrzí prohra 0:1, měli jsme spoustu šancí, nedali jsme penaltu. Dalším obrovským zážitkem pak bylo mistrovství světa středních škol v Brazílii, kam jste odcestovali v roce 2011 s panem trenérem Chalupou. V základní skupině jsme narazili na JAR, Slovinsko, Belgii, Švýcarsko, a hlavně na domácí Brazílii. Kanárci na tom byli technicky výborně, celý zápas nám pomalu nepůjčili balón, ale my jsme dali 2 góly ze standardek a nakonec vyhráli 4:0. Brazilci byli nešťastní. Ve čtvrtfinále jsme pak vypadli s Tureckem na nájezdy.“
Na nájezdy?
„Ano (se smíchem). Nekopaly se penalty, ale byly to skutečně nájezdy. Vyráželi jsme z půlky hřiště a museli jsme do deseti sekund zakončit.“
Tak to je opravdu pozoruhodné. Máte nějaký svůj vzor? Případně oblíbený klub?
„Vždycky se mi líbil Dimitar Berbatov. Jelikož hodně fandím Polsku, tak obdivuji Roberta Lewandowskiho. V poslední době se mi líbí i Aduriz ze španělského Bilbaa. V baskickém týmu má tento zkušený útočník velmi dobrou střeleckou formu. Co se týče klubu, tak sleduji hlavně anglickou Premier Leaue, kde nejvíc sympatizuji s Manchesterem City. Jinak hodně fandím polské reprezentaci. Už jsem byl párkrát i osobně na jejím zápase. Snad už ukope postup na EURO. Do Francie bych se rád podíval.“
Máte nějaký svůj gól, který považujete za nejdůležitější? Nebo nějaký, který se Vám hned vybaví?
„Mám zatím asi dva. Ten první je již zmíněný gól proti Vlašimi ve druhé lize. Sice jsem korigoval jen na 3:2, body nepřinesl, ale mně osobně udělal obrovskou radost. Druhá branka je pak ze zápasu, který jste zmiňoval. V dorostenecké lize proti Liberci, když jsem v poslední minutě dal gól na 4:3. To bylo taky moc pěkné.“
Vím, že máte takřka celou kariéru ještě před sebou, ale na kterého trenéra vzpomínáte zatím nejvíce?
„To je složitá otázka. Určitě mi hodně dali trenéři v Baníku, hlavně pan Roman West, který mě vedl v dorostu. Ale i další. Miroslav Matušovič, pod kterým působím teď, patří také k těm nejlepším trenérům, které jsem dosud zažil. Opravdu fotbalu rozumí. Navíc nám pomáhá i na hřišti, dokáže dirigovat celý tým, umí výborně nahrát, prodává své bohaté zkušenosti.“
O víkendu jedete do Valašského Meziříčí, což jistě nebude snadný zápas. Co od utkání očekáváte?
„Je pravda, že pro mě je to zatím velká neznámá. Ptal jsem se kluků, jak to tam vypadá. Mají teď celkem dobrou formu. Ale věřím, že trenér Matušovič nás na zápas dobře připraví a že tam vyhrajeme. Chtěli bychom urvat body i z důvodu toho, že bychom rádi pozvali diváky na následující derby proti Petrovicím, takže i to je pro nás motivace.“
Pane Gomolo, mockrát Vám děkuji za vyčerpávající odpovědi. Ať se Vám nadále daří.
„Já také moc děkuji.“