HISENSE Hráč kola JAN DOLEŽEL: Po vstřelené brance jsem si již představoval, jak bude těch pět zrzavých kousků od trenéra po tréninku chutnat

Děkuji, určitě musím říct, že potěšilo. Tentokrát byla anketa asi jednoznačná, protože mám početnou fanouškovskou základnu a nenažrané spoluhráče, kteří se již těší na dobroty v kabině.

Sledoval, a pokud nepočítám hlasy od příznivců klubu a borců z kabiny, tak se za nejvíc hlasů zapříčinila moje manželka, která má asi milion sledujících na různých sociálních sítích, jelikož tuto anketu sdílela a dále jakožto řasová stylistka za každý hlas od svých zákaznic rozdávala slevu 10% na příští aplikaci řas. Pak velkou část hlasů poslali i chlapci z mládeže TJ Rajhradice, které trénuji, dokonce jsem od tatínků slyšel, že ponocovali, aby mohli poslat další hlas, čímž bych se chtěl omluvit učitelkám za jejich výkony ve škole. No a ještě vím, že mi poslal hlas i můj bratr Pavel, i když je hráč klubu FK Kunštát, pak taťka, což je výkon, on má občas problém vůbec na mobilu natočit video a samozřejmě mamka, ta si prý založila členství na Vašem portále, aby mohla hlasovat každou hodinu.

Tady se toho moc nemění, s kapitánem Martinem Urbánkem již dlouho vymýšlíme v čem podnikat, tak to vypadá, že otevřeme nějaké lahůdkářství se zaměřením na chlebíčky a staneme se generálním partnerem klubu TJ Rajhradice. Já jsem vymyslel, že kolik procent v hlasování, tolik chlebíčků, jenže Filip to za vítězství nedodržel, donesl jich jen 30 namísto 51, tak ještě uvidím, jak se k tomu postavím.

Musím říct, že klobouk dolů před Pavlem. Ihned na pozápasovém tréninku po Svratce donesl do kabiny jakousi hmotu, která připomínala sekanou. Já měl zrovna službu, tak jsem byl omluven a neměl jsem štěstí u toho být. Chtěl jsem se stavit po tréninku, až mi skončí služba, jenže Pavel každému dal kousek, čtvrtku odvezl domů, čtvrtku dal spoluhráči Fandovi Furchovi a bylo po sekané. Jenže Fana má skvělou manželku a ta mi ve středu kousek věnovala, tudíž jsem také ochutnal a musím potvrdit slova Urbeca a Jáji, kteří nejedí maso, že to bylo fakt dobré.

To musím potvrdit, Svratka je velmi nepříjemný soupeř, dva zkušení borci obklopeni mladými dravci, kteří jak s oblibou říká náš trenér „jezdí jako kuny“. Zápas byl velmi náročný, ale myslím, že rozhodli naše zkušenosti. Od mladých kluků ze Svratky jsem zaslechl něco ve smyslu, že je přece nepřehrají důchodci z Rajhradic, jenže ti důchodci si doma tři body nechali a musím říct, že pro nás před těžkým losem hodně znamenají.

V první řadě jsem rád, že mi to tam spadlo. S trenérem jsme se vsadili o pět piv, jestli se konečně prosadím. Jenže to tréňa neví, že nejlíp hraju pod tlakem. Akce začala u Zbyně, který středem prostrčil balon na Bělise, ten sklepl na Jáju Svobodu, já se odpoutal od stopera a jelikož Jája konečně přihrál na hráče v modrém a ne ve žlutém, tak jsem šel sám na brankáře z pravé strany. Tady už to bylo buď Dolík nebo Dolík a když jsem viděl, že brankář hostů Dolík si více kryje přední tyč, tak jsem se jen soustředil abych trefil na zadní tyč, což se povedlo a mohli jsme se jít radovat, při tom jsem si již představoval, jak bude těch zrzavých pět kousků od trenéra po tréninku chutnat.

Trenér v poločasové přestávce vytáhl nějaký zápisníček, ale nemohl přečíst, co tam měl napsané, ale jeho pokyn zněl jasně, nesmíme dostat víc jak jeden gól, pak vyhrajeme. Ale samozřejmě nás nenechal být tzv. na hrušce, dal nám jasně najevo, že „Csaplárova past“ funguje a ať hrajeme, jakoby to bylo 0:0.

V první řadě musím říct, že jsem šel na hřiště a přemýšlel jsem nad tím, jací jsme „umělci“, protože pravidelně, když po půlce vedeme, tak dostaneme do deseti minut gól, což se opět potvrdilo. Byla tam po střele na branku ve vápně ruka, já to tedy neviděl přesně ale, když ji rozhodčí písknul, tak prostě byla. Chvíli jsme z tohoto gólu byli opaření, ale už se nám to naštěstí podařilo dohrát do vítězného konce.

Zápas v Pohořelicích je zatím jediný v sezoně, který jsme nezvládnuli, jenže jsme jej okamžitě hodili za hlavu a v zápase proti Svratce jsme opět předvedli týmového ducha, jako v zápasech před Pohořelicemi. Takže prohra zamrzela ale je to pryč, nikdo nečekal, že budeme jen vyhrávat, i prohry k fotbalu patří.

Od zápasu čekám, že bude extrémně těžký, Kuřim má na krajský přebor nadstandartní hráče a zatím nikomu nevěnovali ani bod. Jenže my tam jedeme s tím, že tam prostě necháme všechno a věříme, že můžeme být první, kdo je o nějaké body obere. Kapitán Urbec na odpoledne plánuje malou zapíječku na oslavu narození jeho dcery Dominiky, tak věřím, že si uděláme žízeň a budeme na odpoledne dobře naladění z bodového zisku v Kuřimi.

Na koníčky z důvodu pracovního vytížení u PČR, hraní a trénování v klubu TJ Rajhradice moc času není. Veškerý čas se snažím věnovat rodině, jelikož s manželkou Míšou máme dvě krásné děti, Adélku (3 roky) a Kubíka (1 Rok), takže zde vyhrávají výlety a různé aktivity. Když ještě zbyde trochu času, rád si vyjedu na kole, nebo zajdu s kamarády na pivo proložený nějakým kvalitní rumem, nejlépe Božkovským.

Za mě je to skvělý nápad a my amatéři zde máme přehled o svých soutěžích, například náš Jája už tento web navštívil taky a dokonce tam zjistil, jakou soutěž hrajeme, navíc díky tomu naše kabina netrpí hladem. Takže super a už se těším, až po dobrém výkonu někoho z našich borců budeme opět mít svačinu.