Doufám, že se brácha vrátí a budeme spolu zase slavit vítězství, říká hráč uplynulé sezony Marek Bradáč

Pozdě, ale přeci jen! Přinášíme rozhovor s hráčem uplynulé sezony, který v dresu Janova trhá obranu soupeře na kusy a připravuje pro své spoluhráče góly jako na běžícím páse. V rozhovoru se Marek Bradáč rozpovídal o svém vysněném postu, kdo je jeho největší fotbalový parťák nebo o tom, jaké to je hrát s bráchou v jednom dresu.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Za minulý soutěžní ročník jsi získal ocenění Hráč sezony. Jaký to je pocit?
Popravdě jsem dost překvapený, protože v sestavě jsou za mě mnohem lepší a zkušenější fotbalisté. Ale jsem rád, potěšilo mě to a zároveň motivovalo. Chtěl bych poděkovat všem, co mi dali hlasy.
Co tě toto ocenění bude stát do kabiny?
Do kabiny přispěji určitě flaškou stříbrné tequily, protože ta u nás rychle mizí.
Janovu se dařilo, jako nováček jste skončily v top trojce. Jak bys uplynulou sezonu zhodnotil?
Do sezony jsme šli s tím, že chceme skončit nebo se snažit umístit do 3. místa a ukázat všem, co nás podceňují a říkají, že nemáme v okrese co dělat, že zde máme místo a budeme se o něj rvát. Určitě jsme dělali chyby, které nás mrzely a budeme se snažit z nich poučit.
Co chybělo k tomu, aby Janov šokoval a soutěž vyhrál?
Určitě jsme měli lépe zvládnout domácí zápasy na začátku sezony, tam jsme právě ztratili body, které nás mrzely.
Dříve jsi byl útočník, ale přesunul ses do středu zálohy. Na jakém postu se cítíš nejlépe a kde myslíš, že je tvoje místo v sestavě?
Útok byl pro mě rájem. Vždy mě lákal tah na branku a s Radkem Konvalinkou jsme sehraní, víme o sobě a umíme obraně pěkně zavařit. Na druhou stranu náš trenér udělal změny, které byly nutné a ve střední záloze mám čest zahrát si s Lukášem Roubíkem, od kterého se snažím naučit co nejvíce a zároveň to tam odběhat, aby mohl Lukáš tvořit jak to umí. Můj sen byl vždy kraj zálohy, kde bych brousil lajnu od shora dolů. Třeba se tam někdy podívám.
Jaké to bylo hrát na hřišti s bráchou Petrem a uvidí vás ještě vůbec fanoušci ve stejném dresu?
S bráchou jsme hráli odmala spolu a mrzí mě, že teď moc nechodí. Když byl brácha v obraně, věděl jsem, že ze vzduchu sebere vše a nevynechá jediný souboj. Vždy maká naplno a jeden druhého povzbuzujeme. Doufám, že se znovu potkáme a budeme moci slavit vítězství spolu.
Jak probíhala příprava na novou sezonu a s jakými cíly do ni vstoupíte?
Odehráli jsme přátelské utkání s Tuchořicemi v Ústeckém kraji a jinak chodíme trénovat a připravujeme se na nový start sezony, do které vstoupíme doufám vítězně. Letos je okres nabitý kvalitními týmy a nebude jednoduché se dostat na 3. místo, ale uděláme vše pro to, aby to vyšlo.
Udály se v kádru Janova nějaké změny?
V kádru nedošlo k žádným změnám. Pivo nám stále chutná a nálada je skvělá.
Kdo je tvůj největší fotbalový parťák na hřišti a mimo něj?
Určitě Jakub Kail, se kterým jsem sehraný jak na hřišti, tak na baru. Známe se odmala a právě on byl mezi hlavními lidmi, co mě ukecali do Janova a bylo to mé nejlepší rozhodnutí. S Jakubem se umíme povzbudit, ale zároveň si i vynadat a říct si chyby. A právě upřímnost mám na Jakubovi rád. Je to výborný hráč i kamarád do života.
V kolika letech si s fotbalem začínal, kde to bylo a kdo tě ke kopané přivedl?
Fotbal jsem začínal hrát v osmi nebo devíti letech v Rakovníku na SK. K fotbalu mě s bráchou přivedl otec, který byl také dobrý fotbalista i můj vzor.
Jak se nadále vyvíjela tvá kariéra?
Na SK jsem měl možnost poznat spoustu skvělých kluků i kamarádů. I když jsem nehrál vždy v základu, tak se mi na SK líbilo, ale zde jsem ještě nenašel svůj fotbalový potenciál. Nejvíce jsem se fotbal naučil v dorostu ve Hředlích, kde bylo skvělé zázemí a hlavně parta. Poté jsem měl možnost hrát i za chlapy a právě praxe a to, že mi trenéři Honza Sklenář a pan Sláma dali tu možnost a stále mě stavěli do sestavy, i když se mi zrovna nedařilo. Ze Hředel jsem přestoupil do Mutějovic, kde jsem v dorostu pokračoval a zároveň měl možnost díky trenérovi panu Milanu Staňkovi, kterému moc děkuji, nastupovat i s Radkem Konvalinkou za tým mužů, kde se hrála zrovna I.B třída, což pro nás byla veliká zkušenost i radost. V Mutějovicích byla taktéž skvělá parta se skvělou energií a potenciálem. Bohužel se pak Mutějovice zrušily, což mě velice mrzelo a já nevěděl, kam dál. V tu chvíli mě nejlepší kamarádi přemlouvali, ať jdu hrát do Janova za nimi. Váhal jsem, ale hned po prvním tréninku a zápase, po poznání kádru a trenérů, jsem věděl, že zde je mé místo.
Na jakou část kariéry vzpomínáš nejraději?
Určitě v Janově a to pro to, že i když se říká, že parta není všechno, tak tady je parta, že je beru jako druhou rodinu a jsem moc rád, že jsme s klukama postoupili do okresu a splnili si znovu sen zahrát si lepší fotbal.
Na sociálních sítích mi neunikly vaše oslavy po vítězných zápasech. Jak se v Janově slaví tři body a v kolik tak bývá návrat domů?
Tři body se u nás slaví tequilou a dobrým pivem v janovské hospodě. Ale pijeme a držíme kádr, i když se prohraje. S největšími držáky Janova Radkem Konvalinkou a Jakubem Kailem začínáme za světla a končíme za světla, ale většina s námi vydrží do půlnoci a déle.
OTÁZKA Z KABINY: Trávíš čas v kabině raději se spoluhráči nebo s holkami, které si tam vodíš z vesnické zábavy?
Tahle otázka je sice oříšek, ale odpovím jednoduše. Za kluky bych dal ruku do ohně a trávím s nimi čas rád. Ale jak se říká, žena proti vodě, utáhne tři lodě, takže je mi příjemnější ženská společnost a vždy chci jen ukázat, jakého máme ducha kabiny (smích).

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.