Bojovník Radek Mráz o svém zranění: Ani nevím, jak se mi to stalo, mám to asi z přetížení

Jak byste nám ohodnotil vlastními slovy Vaše víkendové utkání?
Já si myslím, že jsme po delší době zase jako mančaft bojovali a nechtěli jsme tam prohrát, tak jsme do toho dali vše. Podali jsme takový bojovný výkon a myslím si, že herně docela dost kvalitní.

Je něco, co nebylo o víkendu úplně ideální?
Já si myslím, že ještě pořád se nám strašně málo do ofenzivy zapojují beci, myslím si, že by naše útočné výpady mohli více podporovat. A celkově trochu zajistit tu obranu, protože tam za utkání uděláme vždy alespoň dvě chyby a jsou z toho zbytečné góly.

Zatím jste v soutěži na deváté pozici, na čem se po tomto směru chcete nyní soustředit?
Teď hrajeme vlastně samá utkání s celky, které jsou pod námi. To jsou pro nás důležité zápasy, protože zde chceme nabrat nějaké body, abychom šli výše. Určitě nebudeme bránit nějaké deváté místo, zkrátka míříme ještě do vyšších pater.

A jak vidíte příští rok v podání Studánky?
Já si myslím a zároveň přeji, abychom hráli větší roli v této soutěži. Chtěli bychom kopat, alespoň kolem nějakého toho pátého, možná čtvrtého místa. Ale to vše závisí na tom, jak se sejdeme a jak ti kluci budou chtít, nebo co tomu spíš budou chtít obětovat.

V příštím kole hrajete v Sulislavi, ale ještě před tím v pátek dohrávku s Jiskrou Třemešné, co si od utkání slibujete?
Tak žádnou speciální taktiku na ně nemáme. Já jsem je ještě hrát ani neviděl, ale určitě chceme tři body. Když chceme jít nahoru, musíme tyhle týmy porážet a zbytečně neztrácet. Ještě k Jiskře, ta je sice poslední, ale doma budou určitě silní a budou chtít body, takže to nesmíme podcenit. Já osobně tipuji alespoň 2:0 pro nás.

Teď se vraťme k Vašemu výkonu, dokázal jste se dvakrát prosadit, málem třikrát, a to vše se zraněním, jak byste svůj výkon ohodnotil?
Ano, už delší dobu mám problémy s achillovou patou a do utkání jsem původně neměl ani nastoupit. Měl jsem sedět pouze jako dvanáctý na lavičce, kdyby se někdo zranil. A taky, že ano. Zranil se nám brankář a na jeho místo musel někdo z pole a já naopak na hřiště. Jinak ještě k tomu výkonu, já myslím, že na to, že jsem nemohl, tak to docela šlo. Nebyl to úplně top výkon, ale na své poměry, při ohledu na to zranění, si myslím, že to bylo slušné.

Můžu se zeptat, na jak dlouho to ještě vypadá?
No, tak to bych také rád věděl. Trápí mě to už dva měsíce a nemůžu se toho zbavit. Já spíš čekám, že se dohraje ta sezóna a během té letní přestávky by se to mohlo dát dohromady. Jinak já vlastně přesně ani nevím, z čeho to mám, nebylo to totiž po žádné zákroku, nebo špatném došlapu, ale z ničeho nic. Myslím, že byla prostě přetížená a dostal se mi tam nějaký zánět.

Ještě zpět k těm brankám, mohl byste nám situace, po kterých jste skóroval krátce popsat?
Obě branky byly velmi povedené a ještě dlouho na ně budu vzpomínat. Já totiž góly normálně moc ani nedávám, takže z nich mám velkou radost.

Ta první padla z nějakých pětadvaceti metrů, když jsem si všiml, že brankář stojí trochu vepředu, a tak jsem vystřelil. Trefil jsem to úplně přesně a má střela zapadla přímo za něj. Bylo to velmi povedené.

Při té druhé náš obránce útočil po křídle a centroval do vápna. Já jsem si dobře naběhl a hlavou jsme to trefil pěkně k tyči.

Teď odbočme, máte v soutěži nějaký tým, proti kterému hrajete nejraději?
Nejraději hraji proti takovým těm týmům, které se snaží hrát fotbal a hrají kvalitně kombinačně. To je třeba Planá, Částkov, Bor a podobní, kteří prostě chtějí hrát otevřený fotbal. Hrával jsem ale s hráči z různých týmů v této soutěži, takže vyloženě nějaký tým, na který jsem nějak zvlášť motivovaný, nemám. Naopak nejhůře se mi hraje zase proti týmům, které vůbec nechtějí hrát, pouze brání a nakopávají balóny a vše létá přese mě.

Které týmy favorizujete na postup a naopak které na sestup?
Na postup jednoznačně Částkov a k nim asi Bor. To jsou asi dva top mančafty v naší soutěži, ale Částkov má zkušenější a kvalitnější hráče, kteří hráli vyšší soutěže, a jde to na nich vidět. Umí si skvěle pohlídat výsledek. Na sestup pak asi Třemešné a Erpužice. Tyhle dva celky už podle mě moc šancí nemají.

Jak jste se k fotbalu dostal?
Já hraji fotbal od malička. Už od šesti let, když jsem začínal tady v Tachově.

Můžete nám popsat své fotbalové cesty?
Já měl pestrou fotbalovou kariéru. Prošel jsem všemi mládežnickými kategoriemi v Tachově a poté jsem si tam zakopal i za muže. Poté jsem šel na vojnu, kde jsem hrál chvíli i druhou ligu za Duklu Tachov. Poté jsem se z vojny vrátil a hrál jsem tu divizi, potom jsme postoupili dokonce do ČFL. Pak jsem ale šel do Německa asi na šest let. Když jsem se pak zpět vrátil do Tachova, tak jsem tu hrál za rezervu, a když ji poté zrušili, tak jsem šel sem do Studánky, kde působím už rok.

A na které působiště vzpomínáte nejraději?
To je určitě Tachov, já jsem takový srdcař a Tachov v mém srdci působí na první příčce.

Ve které nejvyšší soutěži jste tedy hrál? Můžete nám ji porovnat s tachovským okresem?
Asi v té druhé lize, ale tam jsem hrál jen chvíli, stejně tak ČFL a neodvážím se to tolik porovnat. Ale nejdéle jsem hrál tu divizi a to je velký rozdíl. Tady je vidět, že je tu spousta šikovných a talentovaných kluků, ale zkrátka to šidí, nedávají do toho vše, na trénincích to flákají, nemají naběháno. To je asi největší rozdíl. Navíc mi přijde, že těm klukům často chybí i naprosté fotbalové základy, protože někteří z nich začínali opravdu pozdě, třeba v patnácti, a to se pak těžko dohání. Ale jak říkám, největší problém zde je to trénování. Tam jsme měli minimálně tři tréninky týdně a tady jsme rádi, když s sejdeme jednou.

Zmínil jste malou tréninkovou dávku, jak těžké je skloubit fotbal se zaměstnáním?
Já osobně jsem to zas tak těžké neměl, protože jsem většinou dělal dopolední směny, takže odpoledne jsem měl většinou čas. A mám ho i teď, takže dvakrát si jít zatrénovat týdně, to není problém. Navíc trénuji ještě malé žáčky v Tahově, takže jsem na tom hřišti skoro pořád.

Co Vám dnes fotbal přináší?
Určitě pouze radost. Stále mě to baví a o nic víc už mi nejde. Nepotřebuju si už ani nic dokazovat, zkrátka mě fotbal těší.

Sledujete náš web www.fotbalunas.cz?
Ano občas se koukám. Sleduji ty Vaše sestavy kola a podobně. Docela se mi to líbí, je to zajímavé a pěkně udělané. Člověk má představu i jak se daří ostatním a je to i dobré porovnání.

A jak to vlastně může sloužit pro Vás, jako pro hráče. Koukáte například na to, jak si vedou ostatní týmy, nebo i hráči, přeci jen zde naleznete plno informací…
To určitě. Snažím se sledovat třeba i nějaké hráče, na které jsem koukal při zápase. Zajímá mě vždy, zda se jim daří dlouhodoběji a umísťují se nějak častěji v těch Vašich sestavách kola, nebo ne a zkrátka jim to pouze jednou výjimečně ulétlo. Je pro mě zajímavé sledovat některé ty hráče, jak jsou na tom výkonnostněji z dlouhodobějšího hlediska.

Věděl jste předem, že jste vyhrál v anketě o hráče kola?
To jsem nevěděl, dozvěděl jsem se to až od Vás. Kluci mi tedy včera při tréninku říkali, že jsem se dostal do té Vaší ideální jedenáctky kola, tak jsem se koukal, ale nevěnoval jsem tomu nijak zvlášť pozornost. A než jsem viděl výsledky hlasování, tak jste mi volal Vy.

Poslední otázka, je něco, co byste vzkázal našim čtenářům, kteří Vás svými hlasy pasovali na hráče kola?
Určitě bych jim chtěl poděkovat a vzkázat, aby se přišli podívat na fotbal a chodili fandit. Nebo pokud sami hrají, tak ať se jim daří.

Radku, já Vám ještě jednou gratuluji k vítězství, děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v Třemešné a Sulislavi.