Na slovo s Robinem Táborkem: Fotbal mi přináší mi radost z vítězství, ale také smutek z prohry

Jak byste nám ohodnotil vlastními slovy Vaše víkendové utkání?
Já jsem neuvěřitelně spokojený. Před utkáním jsem naše šance neviděl moc vysoko, myslím si, že s bodem bychom byli naprosto spokojení. Ale odvedli jsme skvělý výkon a vyhrát jsme si zasloužili. Vítězství jsem opravdu nečekal a je to pro nás skutečně výborné.

Je něco, na čem byste chtěli do příštího kola ještě zapracovat?
Je to především komunikace mezi hráči. To by nám určitě moc pomohlo a naši kvalitu by to ještě zvedlo. Ale jinak myslím, že nám to klape a doufám, že to tak bude i nadále.

A jak jste spokojen sám se sebou?
Mě mrzí, že se tolik neprosazuji, bylo by fajn, kdybych dával více branek, ale jinak si myslím, že odvádím dobrou práci a s ohledem na můj věk si mezi muži vedu celkem dobře.

Trpísty jsou teď na dvanáctém místě, ale od poskočení vpřed nemáte už příliš daleko…
Hlavně se mluvilo o tom, abychom nespadli zpět do té čtvrté třídy. Teď se nám ale daří a myslím, že časem bychom to mohli dostat i do té druhé třídy.

Před začátkem jara jste byli poslední, ale na jaře jste ještě neprohráli, v čem je taková změna?
Hlavně si myslím, že to bylo koupí hráče. Máme teď i lepšího brankáře a v týmu více hráčů a konkurence. Na zápasy nás chodí více a to naší kvalitu hodně pozvedlo.

A jak vidíte příští rok v podání Trpíst?
Nedokážu si přesně představit, na co tak budeme asi mít. Myslím, že budeme asi výš, ale nevím, zda se hned zapojíme do bojů o postup. Každopádně bych byl rád, kdybychom to tam dotáhli. Já ale věřím, že se nám to ale jednou podaří a já chci být u toho.

Teď vás čekají dva velmi silní soupeři hned za sebou. V pátek hrajete na hřišti lídra soutěže a v neděli pak v Lázních, jak si na ně věříte?
Myslím si, že obě utkání pro nás budou velmi těžká, tím spíše, že jdou v tak krátkém sledu po sobě. Lom je zatím v soutěži nejlepší a porazit ho není snadné, to samé platí o Lázních, které navíc často doplňují sestavu o boce z A-týmu. Bylo by asi opravdu skvělé, kdybychom je obě vyhráli, ale vystačili bychom si i s jedním bodem. To ale nebude nic snadného. Především jde opravdu ale o to opravdu zlepšit tu týmovou komunikaci a pak máme šanci na úspěch. S Lázněmi to tipuji na naši výhru 3:2 po penaltách.

Teď ještě k sestavě Sokolu Trpísty. V té se pravidelně objevují hned čtyři hráči Vašeho příjmení, to není úplně obvyklé. Máte mezi sebou nějaké příbuzenské vztahy?
Ano máme a není v tom nic složitého pro vysvětlování. Jsme všichni bratři.

Teď ještě zvláště k Renému, kapitánovi Trpíst. Má skvělou formu a je to pro Vás jistě velká opora, ale v Sedlišti jste si dokázali poradit i bez něj. Máte nyní tak kvalitní i lavičku?
Ano zvládli jsme to. Jeho roli zastal myslím Jindra Daněk a poradil si s tím opravdu skvěle. Tím, že máme teď i více hráčů, tak nám tolik neublíží, když bude kdokoli chybět, protože ho máme vždy kým nahradit.

A proč vlastně René nehrál, bude Vám chybět déle?
On se René v minulém týdnu nějak srazil kopačkami s nějakým hráčem a udělal si něco s nártem. Ale myslím, že proti Lomu už nastoupí a budeme v plné sestavě.

Vraťme se teď ale zpět na začátek? Kdy a kde jste s fotbalem začínal, asi s bratry, že?
Právě, že ne. Začínal jsem v sedmi letech ve vedlejší vesnici, v Erpužicích, protože v Trpístech nemáme mládežnické kategorie, a tak jsem musel začínat jinde. V Erpužicích jsem byl vlastně na vychování.

Hrál jste vždy na pozici útočníka?
Ne. Ze začátku tedy sice ano, ale poté jsem se posunul do středu zálohy. Poté se to v Erpužicích rozpadlo a já přestoupil do Stříbra, kde jsem dva roky chytal.

Takže máte i brankářské zkušenosti, líbila se Vám úloha brankáře?
Ani nevíte jak. Opravu strašně moc. Mysleli jsme si, že mi tato pozice zůstane i tady v Trpístech, ale sehnali jsme lepšího brankáře, než jsem já a já se vrátil do útoku. Nejvíce se mi na tom líbili, že jsem měl o všem přehled a viděl jsem celé hřiště. Navíc brankář je trošku mimo tým, protože, i když se klukům vpředu nedaří, brankář může skvěle chytat a podpořit je a ne vždy se sveze s nimi. A asi se mi líbila i ta zodpovědnost.

Vy jste ve Stříbře hrál krajskou soutěž, sice za mládež, ale přeci. Můžete to s třetí třidou porovnat?
Je to obrovský rozdíl. V těch vyšších třídách se hraje v daleko větším tempu a daleko rychleji. To je asi největší rozdíl.

Co Vám dnes fotbal přináší?
Zkrátka mě to baví, což je základ, přináší mi to radost, euforii z vítězství, ale i smutek po prohře.

Máte před utkáním nějaké svoje rituály?
To ani tak ne, popovídáme si vždy akorát se spoluhráči, jak si to dnes představujeme, co a jak, a podobně. Já se snažím soustředit hlavně na sebe, abych podal, co nejlepší výkon.

Sledujete náš web www.fotbalunas.cz?
Ano sleduji. Je moc pěkný a já jsem s ním spokojený.

Věděl jste předem, že jste vyhrál v anketě o hráče kola?
Ano věděl jsem to. Pověděl mi to jeden z mých bratrů, právě René, když jsem dnes šel ze školy.

Poslední otázka, je něco, co byste vzkázal našim čtenářům, kteří Vás svými hlasy pasovali na hráče kola?
Hlavně bych jim chtěl mockrát poděkovat za ty hlasy, protože mě to vítězství hodně zaskočilo. Mám z toho ohromnou radost, takže ještě jednou děkuji.

Robine, já Vám ještě jednou gratuluji k vítězství, děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v Lomu a Lázních.