Pohár PKFS | Obhájci trofeje jdou dál, stejně jako jejich finálový konkurent. Jak dopadla pohárová klání?

TJ Sokol Kralovice - TJ Sokol Radnice | 1:1 (0:0, 1:1), PK: 4:3

Obhájce pohárového vítězství z Kralovic na svém hřišti přivítal soupeře z nedalekých Radnic. Papírovým favoritem mohl být hostující celek, který působí v krajském přeboru, ovšem Kralovice v den utkání vedly tabulku v 1.A třídě a navíc hrály na svém hřišti. O favoritovi tak úplně nemohla být řeč. A podle toho také vypadal průběh zápasu...

Domácí se snažili více držet míč, ale k vážné koncovce se v prvním poločase dostali jen jednou, když si zaplachtil Spěváček. Na druhé straně musel být Kozler také v pozoru při rychlých akcích do vápna od hostů. Poločas tak skončil bez branek a hovořilo se o tom, že jediný gól může zápas rozhodnout. Toho se chtěli ujmout hosté, kteří hned z první akce po výměně stran zásluhou Šimona Huttra skórovali. Jenže po pěti minutách nedokázaly Radnice odkopnout míč ze šestnáctky, k němu se dostal Martin Pánek a bylo opět srovnáno. Oběma celkům postupně ubývaly síly, navrch měli ale šancemi domácí. Střídající Jakub Kulhánek mohl v samostatném nájezdu v 86. minutě rozhodnout, ale přestřelil. Šlo se do prodloužení a v poslední minutě prodlouženého času měl na hlavě vítězný gól Miloš Kulhánek, jehož bravurně vychytal Spěváček. Takže následovaly penalty. Zde se na obou stranách ozvala branková konstrukce a jednu penaltu lapil domácí Kozler, což rozhodlo o postupu do semifinále pro Kralovice.

Jakub Kulhánek (Kralovice, hráč): V tomto utkání se toho zas tak moc neudálo. První poločas i po pár šancích na obou stranách gól nepřinesl. My jsme měli po vetšinu času míč v držení, ale soupeř zhruba ve 46. minutě vstřelil první branku zápasu. Netrvalo dlouho a vyrovnávací gól vsítil náš Martin Pánek. Snažili jsme se utkání rozhodnout do konce hrací doby, ale i přes 2 velice slibné šance jsme branku nevstřelili. Stav 1:1 přetrval i do konce zápasu. A během prodloužení se nic zvláštního neudálo. Penalty jsme zahráli lépe my a jsme rádi, že postupujeme dále.

David Běláč (Kralovice, hráč): Na středeční domácí pohárový zápas nás přišlo podpořit spoustu fanoušků, tak jsme jim chtěli ukázat, že vítězství v minulém ročníku nebyla náhoda. Šlo o vyrovnaný a férový zápas se spoustou šancí na obou stranách, i když ve výsledku padly jen dva góly. Hosté se prosadili jako první, ale my jsme nesvěsili hlavu a dokázali srovnat krok. V závěru hrací doby jsme dokonce sahali po rozhodnutí. Nestalo se tak a museli rozhodnout penalty, ve kterých naši střelci opět nezklamali. Děkujeme fanouškům za skvělou podporu, uvidíme se v semifinále!

Pavel Aubrecht (Radnice, trenér): Herně vyrovnané utkání. Obě mužstva měla dobré i slabší pasáže. Vše nakonec rozhodly pokutové kopy, ve kterých byli domácí hráči přesnější.

FK Tachov - TJ Měcholupy | 4:2 (3:1)

Loňský finalista se netají ambicemi získat double, zejména někteří hráči Tachova již byli ve finále dvakrát a byli neúspěšní. Po posledním střetnutí lídra krajského přeboru s lídrem 1.B třídy sk. B, kam v zimní pauze zavítal donedávna domažlický Pavel Javorský, jsou zase o krok blíže ke splnění svého cíle.

Oba celky nastoupily bez několika hráčů ze základní sestavy, ale i přesto byli domácí na míči dominantnější. Patrik Sláma během první půle vsítil hattrick, kdy zejména branka těsně před pauzou mohla hosty mrzet, když po jednom zásahu mecholupského Stanislava Bečky mohli jít hosté do druhého dějství jen s jednobrankovou ztrátou. Po výměně stran totiž snížili zásluhou Václava Kaase a nebyli daleko od vyrovnání. Nakonec ale rozhodl střídající, jinak člen základní jedenáctky a kapitán mužstva, Jan Viterna. Ten v 70. minutě upravil na konečných 4:2.

Jaroslav Pták (Tachov, trenér): Do utkání jsme vstoupili s tím, že dostanou příležitost všichni hráči, kteří byli k dispozici. Od začátku jsme měli výraznou převahu a přestože jsme několik velkých šancí neproměnili, poločas jsme vyhráli 3:1. Do druhé půle a v jeho průběhu jsme vystřídali čtyři hráče a kvalitě naší hry to nijak neprospělo. Hráli jsme kostrbatě a hosté snížili na rozdíl jednoho golu. Následně však Jan Viterna, který se vrátil po zranění zad, pojistil vedení čtvrtou brankou. Utkání se víceméně dohrávalo. Hosté podali snaživý a bojovný výkon, přesto byl rozdíl v kvalitě obou týmů znát. My jsme splnili plán, postoupit do semifinále poháru PKFS, nicméně se ukázalo, že někteří hráči budou muset výrazně přidat, aby si řekli o místo v základní sestavě.

Pavel Javorský (Měcholupy, hrající trenér): K pohárovému zápasu v Tachově jsme odjížděli bez čtyř důležitých hráčů, ale jedním dechem musím dodat, že Tachovu také chybělo myslím pět hráčů základní sestavy. Domácím na jejich hřišti nemůžete hru otevřít a proto jsme začali z bloku od půlky a klukům jsem říkal, že kdyz budeme trpěliví, šance určitě budeme mít a to se v zápase potvrdilo. Domácí šli zaslouženě do dvougólového vedení, ale podařilo se nám snížit na 2:1 a může nás mrzet gól na 3:1 do šatny. O poločase jsme si řekli, že budeme pokračovat v bloku, ale musíme být více odvážnější dopředu a odměnou za naši odvahu nám byl gól na 3:2. Velká škoda byla neproměněná šance na 3:3. Myslím, že by jsme domácí pak ještě mohli více potrápit. Rozhodující pro zbytek utkání byl gól na 4:2, ale i přesto jsme do konce nic nevzdali a bojovali o co nejlepší výsledek. Domácí byli lepším týmem na hřišti, ale my se nemáme za co stydět a jsem na kluky hrdý jak jsme tento zápas dokázali zvládnout. Rád bych závěrem dodal, že jsme si zápas užili, ale je velká škoda, že jsme to nemohli hrát doma. V tomhle krajském poháru by se podle mého názoru mělo vždy hrát u toho z nižší soutěže, los maximálně u týmů ze stejné soutěže. Pro Měcholupy atraktivní zápas by měl věřím pěknou diváckou kulisu.

SK Slavia Vejprnice - TJ Sokol Malesice | 4:0 (2:0)

Malesice do tohoto utkání porazily dva soupeře krajského přeboru (Chotíkov i Mýto) a jistě si tak věřily i na třetího. Ten už však byl nad jejich síly i přesto, že se Vejprvnicím v posledních zápase gólově nedařilo. Tentokrát si zastřílely. V každém poločase padlo po dvou brankách. V prvním se dvakrát prosadil Daniel Křemenák, v tom druhém dvakrát Matěk Kouřil. Uvidíme, zda si Vejprnice přenesou střeleckou pohodu i do víkendového utkání.

Lukáš Paul (Vejprnice, trenér): Dokázali jsme, že hrajeme o soutěž výše. V utkání jsme byli lepší, měli jsme spoustu šancí a konečně jsme i nějaké góly dali. Trochu jsme změnili rozestavení a uvidíme, jestli se k tomu odhodláme i v dalším utkání ve Stříbře. Ale dneska se to povedlo hlavně směrem dopředu, za což jsem spokojený. Gólů mohlo být ještě o trošku více, ale bereme to tak jak to je. Každý posun je pro nás plus v tuto chvíli a uvidíme jak na tom budeme ve Stříbře, kde chceme jednoznačně naplno bodovat.

Milan Legát (Malesice, kapitán): V zápase jsme bohužel propadli a výsledkově si zopakovali víkendový zápas v Chlumčanech. Opět se ukázalo, že na větším hřišti nám aktuálně dělá problém organizace hry. Zápas jsme nezačali špatně a snažili jsme se o kombinační hru. V určitých momentech se nám kombinace i zadařila a dokázali se dostat do zajímavých příležitostí. Do vedení šly ale po naší chybě Vejprnice. Do poločasu přidaly ještě druhý gól, kdy jsme bohužel propadli a jejich hráč dával téměř do prázdné branky. O poločase jsme vystřídali a udělali několik změn. Do druhé půle jsme nastoupili o něco koncetrovaněji, ale opět jsme bohužel inkasovali po podobných situacích jako v prvním poločase. Výsledkem tedy byla vysoká prohra.

SK Smíchov Plzeň - TJ Sušice | 2:1 (1:0)

K možnému prodloužení se schylovalo v utkání mezi plzeňským Smíchovem a hosty ze Sušice. Ti už si prodloužení i penaltový rozstřel vyzkoušeli s Černicemi, ve kterém byli úspěšnější. Nyní však k tomuto scénáři nedošlo. Po 90 minutách hry sice byl stav utkání 1:1, ale v nastaveném čase měli domácí možnost zahrávat pokutový kop, což nakonec rozhodlo a posledním postupujícím do semifinále poháru je SK Smíchov Plzeň. V utkání se prosadili na straně domácích Jakub Marek a ze zmiňované penalty Miroslav Fujan. Na straně hostů srovnával v 86. minutě na 1:1 Jan Skála.

Jiří Sulek (Smíchov, trenér): Jako asi každý tým v poháru jsme zarotovali se sestavou a musím říct, že mě některé výkony mile potěšily a naopak nikdo nezklamal. K Sušici máme velký respekt, páč si myslím, že je to možná nejlepší tým A třídy. Proto jsme chtěli vycházet ze zajištěné obrany a snažit se o pěkný fotbal pro diváky. Tímto všechny fanoušky pozdravuji a děkuji za podporu. Myslím, že hra byla vyrovnaná a v prvni půli nas 2x podržel brankář Čapský nejdříve rozštěpěm proti útočníkovi ve vápně a následně i při střele mířící pod břevno. Nám se pro změnu vydařil krásný rychlý přechod (Marek - Besta - Gruncl - Marek) do útoku na konci prvního poločasu a ujali se vedení 1:0. V druhé půli, jak soupeř, tak my střelou Fujana orazítkovali břevna. Následně cca od 70. minuty nás Sušice přišpendlila na vlastní polovinu a měli jsme co dělat, abychom neinkasovali. Jako připomínku uvádím situaci, kdy 2x za sebou zastoupil na brankové čáře našeho brankáře kapitán Filip Krejčí a na hranici sebeobětování dokázal nemožné a stále udržet výsledek 1:0 pro náš prospěch. Bohužel Sušice si vytvářela neustálý tlak a v 86. minutě po tečovanem centru vyrovnal Skála. Naštěstí v 90. minutě se podařilo rychlonohému Markovi, i když v 70. minutě žadonil o střídání, obejít obránce a ten zastavil nedovoleným skluzem ve vápně skvěle se vyvíjející akci. Z následné penalty jsme strhli těžké utkání na naši stranu a postup do dalšího kola poháru.

Patrik Hubáček (Sušice, hráč): Samozřejmě prohra mrzí, ale velkou důležitost jsme tomuto zápasu nedávali. Po zranění se vrátil Luboš, což je skvělá zpráva. Snad mu zdraví bude držet. Jinak si myslím, že diváci mohli vidět pěkný zápas. My se bohužel strasně trápíme v koncovce, ale věřím, že to teď v neděli doma prolomíme!