ROZHOVOR s Davidem Štípkem: V Plzni se slavit vždycky umělo

Momentálně působíte v Přešticích. Jak se Vám daří?

V Přešticích se mi líbí a celkově se nám daří dobře. Uvidíme, jak to půjde teď, po postupu do ČFL. Osobně jsem hlavně rád, že jsem delší čas zdravý a mohu odtrénovat a odehrát všechno. Od toho se odvíjí všechno ostatní. Úroveň tréninků v Přešticích je určitě srovnatelná s 2. ligou a pro mě je hlavní mít z fotbalu radost.

Nemrzí Vás trochu, že kluk, co hrál první ligu a evropské poháry, ve kterých se také dokázal prosadit, za Viktorii Plzeň, momentálně hraje Divizi, v příští sezoně ČFL, i přesto, že je mu "teprve" 30?

Nemrzí. Nejsem typ, který by se pitval v minulosti. Kdyby mi někdo v žácích řekl, jakou budu mít kariéru, tak to beru všema deseti. Přibližně dva roky zpátky to kvůli zánětu v koleni vypadalo skoro na konec kariéry. Člověk už musel přemýšlet, co bude dělat dál a taky brát ohled na rodinu. Vylezl jsem z fotbalové bubliny, ve které jsem odmala žil a začal si všeho více vážit.

V sezoně 2011/12, kdy jste působil v Plzni, jste neabsolvoval jediný ligový zápas, trenér Pavel Vrba Vás ale nasazoval do evropských pohárů. Panovala ve Vás velká nervozita?

Ano, v té době jsem byl hodně nervózní. Je pravda, že je trochu rarita mít dříve starty v Evropě, než v lize, ale takhle to vyplynulo.

Za Viktorku jste vstřelil několik důležitých gólů. Jeden z nich byl v sezoně 2012/13. Plzeň doma prohrávala s Libercem 0:1, bylo to předposlední kolo a boj o titul byl stále otevřený. Vy jste po chvíli svého pobytu na hřišti vyrovnal z dorážky po střele Kovaříka na 1:1. Poté vypukla obrovská euforie. Co se Vám v tu chvíli honilo hlavou?

To byla taková "doklepávka" do prázdné brány a vypadalo to, že nám to zajistí titul. Liberec ale poté dokázal vstřelit vítěznou branku, takže ten můj gól nakonec nic neznamenal.

Byl to Váš nejhezčí moment kariéry?

To nevím. Krásný zážitek byl i zisk poháru se Zlínem, zápasy proti Atléticu Madrid nebo gól v Evropské lize.

Jak jste sám zmínil, v závěru jste inkasovali a Váš gól tedy nic neznamenal. Jak jste se v tu chvíli cítil a jak to poté vypadalo v kabině?

Pamatuji si, že po utkání bylo v kabině obrovské zklamání, ale zároveň i přesvědčení, že v posledním zápase to zvládneme, a taky že jo.

Titul jste tedy přece jen získali. Jak vzpomínáte na oslavy?

Myslím, že se ví, že v Plzni se slavit vždycky umělo, a ani tenhle titul nebyl výjimkou.

Ve stejné sezoně jste se trefil i v evropské lize, jak jste sám zmínil. Nejhezčí období kariéry?

Asi ano. Pro mě, jako odchovance Viktorky, bylo nejkrásnější hrát před vyprodaným plzeňským stadionem. To je pro mě nejvíc a bylo to nejkrásnější období mé kariéry.

Působil jste mimo jiné také v Baníku Sokolov, kde byl Vaším spoluhráčem nynější sparťan Jan Mejdr. Jste stále v kontaktu?

Ano, s Honzou v kontaktu jsme a přeji mu, ať se mu ve Spartě daří.

Myslíte, že se ve Spartě prosadí?

Myslím si, že ano. Má všechny předpoklady pro moderní fotbal a taky je velice poctivý.