Reálně druhá liga v Mutěnicích smysl nedávala, netajil předseda klubu Petr Blaha

MIROSLAV JAGOŠ

Osobou, která stála za vzestupem mutěnického fotbalu je bez pochyby Miroslav Jagoš, místní podnikatel ve vinařství, který svého času dodával Chardonnay i pro Karla Gotta. Ten do klubu na hodonínsku vstoupil v roce 1994 a jak se mu podnikatelsky více dařilo, začal do fotbalu své finance investovat. A nebylo jich málo. Jak prozradil před lety v rozhovoru pro iSport.cz, "peníze jsem dával dobrovolně a věděl jsem, že jsou nenávratně pryč, ale ničeho nelituju."

Zároveň ale nebyl osobností, která pouze dávala bez určitých podmínek. Jelikož nešlo o malé peníze, byl jako šéf nekompromisní a chtěl vidět výsledky. "Když si trenér přivedl svoje hráče a nedařilo se, tak jsem mu řekl: Podívej, pokud dneska nevyhraješ, tak všichni končíte. Nepotřeboval jsem žádný výbor, rozhodl jsem se sám a hotovo. Vždyť to byly moje peníze. Nevyhrálo se a letěli. Nebudu ty trenéry jmenovat, ale byli z Brna i z Prahy," usmíval se v roce 2015.

Do klubu přivedl zvučná jména. Ostravského brankáře Radka Petra rozchytaly Mutěnice až k ceně pro nejlepšího brankáře MS hráčů do 20 let (2007) a k následnému přestupu do italské Parmy. "Mrzí mě, že nám Baník ani nepoděkoval. My jsme mu pomohli Radka prodat," říkal s hořkostí Jagoš. "Když jsem pak kupoval z Ostravy hráče, tak mě osolili těžkým způsobem. Tyhle věci vás znechutí," povzdechl si tehdy.

A co stálo na začátku konce ambiciózního bosse? Zejména dlouhodobě neudržitelná spolupráce s prvoligovými kluby. Kluby pouštěly Mutěnicím nepotřebné hráče na hostování na poslední chvíli a nechaly je hradit celý plat. To se samozřejmě čase přestane vyplácet, zejména na úrovni třetí ligy.

"Týden před soutěží jsem přebral odpadlíky s vysokými smlouvami. Jejich výše neodpovídaly herní úrovni těch hráčů. Platil jsem vysoké základy a v tabulce jsme byli na chvostu. To mě přestalo bavit. Peníze by měly být adekvátní odvedené práci. Tak jako v každém jiném zaměstnání," vysvětloval své rozladění pro iSport.cz, které vedlo až ke složení funkce v klubu.

Zmíněná praxe byla podle Jagoše neštěstím vesnických klubů. On sám mnohdy netušil, jaký hráč pro Mutěnice ve finále "zbude" a často byl úrovní nováčka s prvoligovým kontraktem nemile překvapen. Přesto ho musel platit. Hráči se u něj měli moc dobře. Dostávali prémie, proplácely se jim cesty, měli zajištěno ubytování i regeneraci. Profesionalismus se vším všudy.

"Náklady rok od roku rostly a už mi to nepřinášelo potřebné uspokojení. Já jsem vždycky chtěl hrát špici, a když jsem si porovnával sezony, tak čím víc peněz mě stály, tím hůř jsme na tom byli v tabulce," líčil v rozhovoru. Po roce 2010 klub odhlásil účast v MSFL a přihlásil se do I.A třídy, odkud ještě jednou dokráčel na jednu sezónu do Divize, ale nakonec se ustálil dlouhodobě v krajském přeboru. "Kdyby se chtělo, tak by se divize udržela. Ale otázka je proč. V té soutěži nemáme okolní derby, návštěvy jsou pořád stejné. Pochopil jsem, že na vesnici je strop divize nebo krajský přebor."

Ani v nejplodnějších letech prý Jagoš na druhou ligu nepomýšlel. "Já tvrdím, že by ji měly hrát větší města. Nevím, co tam některé mančafty dělají. Natož v první lize," podivoval se nad tehdejším rozložením české fotbalové mapy.

***

VZPOMÍNKA S PŘEDSEDOU KLUBU

Petr Blaha byl dlouholetým mutěnickým funkcionářem ještě před příchodem Miroslava Jagoše a po ukončení jeho působení v klubu se stal jejím předsedou. Není tedy povolanější osoby, která by mohla být na úspěšná léta mutěnického fotbalu vyzpovídána.

Kdy vlastně nastal ten největší vzestup mutěnického fotbalu? Bylo to tím trojnásobným postupem na přelomu tisíciletí z 1.B třídy do Divize a následným pohybem v horních patrech tabulky?

Je to přesně tak. Mutěnice mají dlouhou fotbalovou historii, vždyť v roce 2026 oslavíme 100 let kopané v Mutěnicích. Přesto největších úspěchů dosáhl až na přelomu tisíciletí, nejprve trojnásobným postupem z I.B třídy až do divize a po dalších pěti letech postupem do MSFL, kterou jsme hráli 4 roky.

Je někdo konkrétní zodpovědný za postupy? Jaký byl původní cíl, čeho dosáhnout?

Hlavní postavou byl mutěnický podnikatel a prezident klubu Miroslav Jagoš. Toho přivedl a zasvětil do vedení fotbalového klubu dlouholetý člen výboru pan Jan Němec, který bohužel už není mezi námi. S podnikatelským úspěchem Miroslava Jagoše se zvyšoval i přísun finančních prostředků do klubu. Samozřejmě se po celou dobu opíral i o řadu menších sponzorů a jako v jiných obcích či městech i fotbal v Mutěnicích podporovalo i vedení obce, ztělesněné starostou MVDr. Dušanem Horákem a místostarostou Petrem Bízou. Původní cíl byla určitě maximálně divize, krásné 4 roky v MSFL byly takovým nadstandardem.

Hned v prvním ročníku MSFL jste se umístili na druhé pozici. Přišla nabídka na druhou ligu, nebo se tehdy postupovalo jen z prvního místa, tedy místenku dostal další nováček soutěže - Fulnek?

Pokud si dobře vzpomínám, nabídka na 2. ligu nepřišla. Postupoval pouze vítěz.

Byla někdy myšlenka přivézt do klubu 2. ligu? Nebo myšlenky na profesionální fotbal do "vesnice" nezavítaly?

Pan Jagoš byl určitě maximalista, takže v hlavě si možná s myšlenkou na 2. ligu, kterou hrály před námi sousední Ratíškovice, zahrával. Ale myslím si, že reálně díky zázemí a velikosti obce to smysl nedávalo.

V letech před vstupem Mutěnic do MSFL se různě rozpadaly týmy v okolí, které s MSFL měly zkušenosti - Poštorná, Kyjov, Ratíškovice nebo i Prušánky. Těžil z případných odchodů hráčů z těchto klubů i celek z Mutěnic při postupu z krajských soutěží ke svému posilnění?

My jsme vždycky spolupracovali s okolními oddíly, takže se řada těchto hráčů u nás objevila. Zpočátku hlavně bývalí hráči Prušánek (Grmela, Svoboda, Koch), později jsme úzce spolupracovali zejména s Poštornou (její tehdejší boss byl Ruda Baránek) a později v MSFL se Šardicemi. Z prvoligových mužstev nás určitě nejvíce zásobovaly Brno a Slovácko, dříve ještě pod názvem 1. FC Synot. 

Jak fotbal změnil obec? Máte zde celkem velký sportovní areál. Využívá ho jistě nejen obec, ale i široké okolí...

Fotbal určitě k životu v Mutěnicích patří a věřím, že patřit bude, i když v poslední době i díky různým covidovým opatřením se zájem o fotbal i sport obecně snižuje, alespoň tak to vnímáme. Kvůli úbytku dětí jsme se museli v mládežnických kategoriích spojit se sousedními Dubňany a Svatobořicemi- Mistřínem. Sportovní areál máme díky obci Mutěnice na slušné úrovni, navíc se snažíme pořád prostředí vylepšovat. Předloni jsme vybudovali novou travnatou tréninkovou plochu a vybudovali nové zábradlí kolem poloviny hřiště a v letošním roce vyměníme díky dotaci z Národní sportovní agentury umělý trávník. Věřím, že přitáhneme nejen nové fotbalové adepty z našich řad, ale nová umělka bude sloužit i širokému okolí.

Jaká zajímavá jména prošla vaším klubem a jak na zpětně vzpomínáte na třetiligovou štaci? Nyní jste v krajském přeboru, což jsou "jen" dvě úrovně pod touto metou. 

Vůbec prvními velkými posilami ještě v I.B třídě byli Igor Matůšek, který si připsal i několik prvoligových startů v Uherském Hradišti a mutěnický rodák Robert Lamáček, ochovanec Baníku Ostrava. Další sezónu přišli právě bývalí hráči Prušánek Ludevít Grmela (pozdější trenér), Roman Svoboda a Robert Koch. Nejznámějším hráčem z Ratíškovic je její někdejší kanonýr Peťa Zemánek, který se ale u nás posunul do středu obrany a později na lavičku, které vládl několik dalších úspěšných let.

V divizi a MSFL u nás působilo vždy i několik slovenských fotbalistů. Nejdále to dotáhl Mário Pečálka, který si v dresu Žiliny zahrál i Ligu mistrů a dokonce má na svém kontě i 3 starty v dresu slovenské reprezentace! U nás největší stopu ale zanechal Peter Vlček, který byl oporou na hřišti a později byl i trenérem. Jarní polovinu sezóny 2006/2007 u nás strávil na hostování z Baníku Ostrava brankář Radek Petr, kterého jsme tak připravili na finálový turnaj hráčů do 20 let v Kanadě, kde naši hráči vybojovali historický úspěch v podobě stříbrných medailí.

Trenéry našeho mužstva byli mj. i bývalí ligoví hráči Franta Ondrůšek a "klokan" Vladimír Hruška. A samozřejmě musíme zmínit dalšího ligové hráče a reprezentanta, mutěnického rodáka Michala Trávníka, který u nás v přípravce dělal své první fotbalové kroky.

Pozornost zaslouží i naše ženy, které již několik let u nás úspěšně působí. V osobě Bronislavy Doksanské jsme měli nejstarší aktivní fotbalistku v České republice a naopak Kateřina Špérová a Sabina Pavková oblékly mládežnický reprezentační dres. 

Myslíte, že se Mutěnice ještě někdy do MSFL podívají?

A jestli se ještě někdy podíváme do MSFL?! Upřímně si myslím, že ne. Rádi bychom patřili mezi celky krajského přeboru, ale pokud budeme hrávat třeba kvalitně v budoucnu I.A třídu, tak to taky ostuda nebude. Důležité je, aby nás fotbal bavil, občas nám dělal i radost a abychom se u něho rádi sešli.

***

HRÁČSKÁ A TRENÉRSKÁ VZPOMÍNKA NA MUTĚNICE

Jedním z hráčů, kteří v Mutěnicích hráli a později zasáhli i do trenérského řemesla na velmi dlouhou dobu, byl předsedou klubu zmiňovaný Petr Zemánek. Ten má za sebou působění v druholigových Ratíškovicích a Kunovicích, nebo ligových Drnovicích (i tyto kluby budou součástí seriálu) a Zlíně. Mutěnice bylo jeho posledním hráčským působištěm, kde následně převzal trenérské otěže.

Jak vzpomínáte na působení v Mutěnicích?

Do Mutěnic jsem přestupoval z Kunovic, kde se nám podařilo udržel druhou ligu, ale po finančním krachu klub soutěž po sezóně odhlásil a já se stěhoval blíže k domovu, jelikož jsem původem z Ratíškovic. Mutěnice byly ambiciozní, postoupily tehdy z divize do MSFL, chtěly zkusit třetí ligu, která pro ně byla nejvyšší, kterou hrály. Prožil jsem tam s fotbalem 12 let. Nejprve 2 roky jako hráč té třetí ligy a posléze jako trenér.

Vlastně po krachu mecenáše nastal pád do I.A třídy a začalo se zde hrát s místníma klukama. S nimi se nám podařilo dosáhnout i postupu do divize, ale na dlouho jsme se spíše usadili v krajském přeboru.

První rok v Mutěnicích byl úspěšný, hned jste obsadili 2. pozici, za postupujícím Fulnekem. Myslíte, že by kádr 2. ligu zvládl, kdyby postoupil?

Na postup se v Mutěnicích nemyslelo. Tým jsme měli složený z hráčů, kteří měli zkušenosti z první i druhé ligy, a tedy i přes to, že kádr byl úzký, tak si myslím že hodně kvalitní možná i na druhou ligu. Nicméně do druhé ligy jsme neměli za úkol postoupit, naším úkolem bylo hrát dobrý fotbal na úrovni MSFL a lákat diváky výhrami. Že z toho vzniklo druhé místo a to už po zimní přestávce, tak kolovaly řeči, že bychom to nakonec mohli vykopat. Ale nakonec byl Fulnek úspěšnější a postoupil on.

V PŘILOŽENÉ GALERII NALEZNETE KROMĚ HISTORICKÝCH DAT TAKÉ FOTOGRAFIE Z PAMÁTNÝCH UTKÁNÍ, NEJLEPŠÍHO STŘELCE KLUBU I PREZIDENTA MIROSLAVA JAGOŠE.

DALŠÍ STŘÍPKY SERIÁLU:

NOVÝ SERIÁL: Fotbalové vrcholy a pády

Fotbalové vrcholy a pády - 1. díl: TJ Sokol Čížová

Fotbalové vrcholy a pády - 2. díl: SC Xaverov Horní Počernice

Fotbalové vrcholy a pády - 3. díl: TJ Tatran Jakubčovice

Fotbalové vrcholy a pády - 4. díl: TJ Jiskra Staré Město