Tak určitě, začal hráč kola v našem rozhovoru, pak se ale Karel Pták ničím netajil

Začněme u vašeho utkání. Jak byste nám ho ohodnotil vlastními slovy?
No, tak určitě. Hra byla v našem podání pohledná a kvalitní. Výsledek perfektní, šest gólů je opravdu dost. Spoluhráči byli také skvělé. Zkrátka celkově si myslím, že ten fotbal byl perfektní, zahráli jsme si proti Erpužicím s chutí a to bylo asi to nejpodstatnější, co nás hnalo do brány.

Je něco, na čem byste měli do příštího kola ještě zapracovat, a co nebylo o víkendu úplně ideální?
Sice jsme dostali jen dva góly, ale vzadu je to stále takové nejisté. Myslím, že na defenzivě bychom měli ještě rozhodně zapracovat. Ale něco se přeci jen najde všude. Myslím, že každý z nás musí ještě sám na sobě více zapracovat, abychom to dotáhli k tomu nejlepšímu, co v nás je.

V příštím kole hrajete s Damnovem, co od utkání čekáte?
Tak já jsem v Damnově dříve hrál. Byl jsem tam asi rok a půl, takže to tam znám. Já tam bohužel nebyl, ale kluci tam na podzim už hráli, vedli tam asi 4:1 a prohráli 4:5, takže jim máme rozhodně, co oplácet. O to více se na ně těším, protože si myslím, že o to více jsme všichni nažhavení a já speciálně ještě více. Rozhodně jim nedáme nic zadarmo. 

A tipl byste si na výsledek?
To si asi netroufnu, ale doufám, že padne hodně gólů a my jich dáme víc, než soupeř.  A myslím, že nám to vyjde, jak říkám, máme jim, co oplácet a necháme na hřišti všechno.

Teď jste se stal hráčem kola, což znamená, že musíte být ve formě. Tak kolik jich padne z Vaší kopačky? (smích)
Já doufám, že se trefím alespoň jednou. Ale kdybych to měl na kopačce i podruhé, či ještě víckrát, tak se tomu bránit nebudu (smích). Zkrátka čím více, tím lépe.

Teď k Vaší souhře útoku, se svým spoluhráčem Miloslavem Jedličkou, obranu soupeře doslova rozebrali. V čem myslíte, že je základ vašeho úspěchu?
Tak Sláva přišel nedávno. Hrál před tím i v Tachově, takže má i cenné zkušenosti. Navíc je to mladý kluk. Sedli jsme si dobře, rozumíme si tam, ale hlavně je to o našich dalších spoluhráčích. Především kluci ze zálohy nás perfektně podporují, zásobují nás skvělými přihrávkami a mi už to pak máme snadné. Nám už stačí to jen dobře zakončit a zatím nám to tam padá a to je jen dobře pro nás pro všechny, pro celý mančaft.

Jak jste vy sám se sebou spokojený, je něco, co byste si vyčetl?
Tak určitě, nějakou přihrávku jsem tam taky zkazil, pár šancí, které jsem měl, jsem také mohl ještě proměnit. Ale tentokrát toho akorát není proč tolik litovat.

Vy sám jste dal dvě branky, mohl byste nám je krátce popsat?
První z nich padl po akci z pravé strany přes Bohdana (pozn. red.: Bohdan Borys), který mi to nalil až před prázdnou bránu. Ten brankář stál na čáře a myslím si, že neměl asi žádnou šanci.

A v tom druhém případě to byl spíš odražený balón. Někdo to tam po rohu, mám pocit, odhlavičkoval pryč ven z vápna. Tam jsem shodou okolností stál já a jediné, co mě napadlo, zkusit prostě napálit míč. Trefil jsem to parádně levačkou, vyšlo mi to opravdu skvěle, za což jsem moc rád. Myslím, že příště už to takhle netrefím (úsměv).

Prozraďte nám, jaký typ útočníka si myslíte, že jste vy?
Já si myslím, že je mi to tak nějak jedno, takže asi spíše takový univerzální. Když je někde nějaká tlačenice, tak se tam klidně natlačím taky, když je zase potřeba si to narazit, tak si to s někým narazím. Jinak bych řekl, že se snažím odhadnout, kam se dostane balón. Tam, kam si myslím, že půjde, a že se tam dostane, tak tam se snažím dostat. A když je t tvrdé, tak se nedá nic dělat, je to zkrátka fotbal.     

Nyní se nacházíte na třetí příčce, ale s velkou ztrátou na druhý Bor. Na co se nyní po této stránce chcete soustředit?
Těžko říct. Tam je mezi námi a druhým Borem dvanáctibodový skok, což se asi nebude dohánět úplně snadno. Ale hrajeme s nimi ještě doma, navíc poté, co jsme je u nich porazili, tak vím, že to zkrátka proti nim jde a budeme se snažit to stáhnout. Oni ještě taky mohou někde ztratit, tak uvidíme. Ale rozhodně do třetího místa bychom se chtěli udržet, to by bylo perfektní.  

Teď bych přešel zpět k Vaší kariéře, říkal jste, že jste hrál předtím v Damnově, mohl byste nám popsat své fotbalové cesty?
Byl jsem ještě na hostování v Přimdě. Dlouho jsem byl také v Rozvadově krajský přebor, kde jsem získal plno nových zkušeností, trénoval nás tam skvělý trenér a ten mi toho dal strašně moc. V Přimdě jsme z finančních důvodů museli skončit a já neměl kam jít. A potom jsem se dostal do Damnova, kdy jsem hrál asi rok a půl. Pak jsem se domluvil s kluky tady ve Stráži a vyšlo mi to. A teď jsem za to strašně rád, jsem tu velmi spokojený.  Navíc jsou tu mladí kluci, šikovní, perspektivní a má to tu budoucnost.

Vy hrál také krajský přebor, mohl byste nám ho porovnat s tachovským okresem, je mezi nimi velký rozdíl?
Tak určitě je tam velký rozdíl, především v tréninkových dávkách. Tam jsme chodili klidně čtyřikrát týdně, dělalo se tam toho daleko více, hlavně zimní příprava byl vždy tvrdá. Tady se s těží scházíme, není to totiž snadné skloubit s prací.  A herně se to nedá porovnat, myslím, že i zde je obrovský rozdíl.

Snil jste někdy o tom, že byste hrál někde jinde?
Určitě. Kdybych měl lepší podmínky v jiné době, tak to mohlo i vyjít. Vždycky jsem rozhodně chtěl hrát někde jinde, někde výš. Mým oblíbeným týmem je třeba Sparta. Ale jsem spokojený s tím, že jsem hrál alespoň krajský přebor.

Přeci jen, v jednom útoku s Lafatou by to bylo asi něco jiného… (smích)
(smích)… To asi určitě, ale to by bylo asi jiné kafe. A musel bych podávat asi ještě trochu lepší výkony, než ten, co mi o víkendu stačil na hráče kola (smích). Ale to už se mi asi nikdy nepodaří. 

Jak jste se k fotbalu vlastně dostal?
Já jsem fotbal sledoval už od malička. Ještě když jsme bydleli v Jižních Čechách, tak jsme s bratrem jezdili na tréninky na kole. No a mě to už zůstalo, ta láska k fotbalu. Bavil mě prostě hrozně moc a to přetrvává až dodnes. Takže já hraji fotbal už od nějaké třetí, možná čtvrté třídy.

Hrál jste vždy primárně v útoku?
Ne, většinou jsem hrál ve středu zálohy, nebo kdekoli jinde v záloze a pak jsem se tak nějak postupně dostal až do útoku, kde hraji vlastně až teď poslední dobou. 

Co Vám dnes fotbal přináší?
Tak je to především pohyb. Člověk se musí pořád nějak hýbat a něco se sebou dělat. Fotbal mě pořád ještě baví, takže dokud bude zdraví, které se mě zatím drží a zranění se mi vyhýbat, jako doposud, tak si myslím, že bych u toho měl ještě nějaký čas vydržet.  

Teď k Vašemu vítězství v anketě. Věděl jste předem, že jste v ní vyhrál?
Nevěděl a ani jsem to nečekal. Kluci mi tedy říkali, že jsem byl teda nominovaný a v té sestavě kola, ale já to nebral nijak vážně, rozhodně jsem s tím nepočítal. Dal jsem sice dva góly, ale Sláva dal čtyři, zvítězil navíc i v minulém kole, takže jsem myslel, že to ovládne i tentokrát. Takže jsem tomu nevěnoval moc pozornost a zjistil jsem to až teď, když jste mi volal vy.

Vy už jste zmínil vašeho spoluhráče, se kterým jste v anketě zvítězili, Miloslava Jedličku. Je něco, co byste nám řekl na jeho adresu? Například jak se vám s ním hraje v jednou útoku?
Já se s ním znám vlastně krátce. Známe se především ještě z doby, kdy působil v Tachově. Teď společně hrajeme třetí, nebo čtvrtý zápas. A zatím, co se fotbalu týče, je perfektní. Je hodně běhavý, je mladý, střílí mu to a to je jenom dobře. Myslím, že jeho obrovská síla je v jeho rychlosti, ale také má dobrou střelu z dálky a je především hladový po gólech. Je to pro nás opravdu velmi cenný a důležitý hráč.   

Sledujete náš web www.fotbalunas.cz? Jak moc se vám tento projekt líbí?
Nápad je to určitě skvělý, myslím, že už to chtělo v tomto ohledu něco takového podniknout. Určitě je jen dobře, že se udělalo zase něco trochu navíc a doufejme, že u Vašeho projektu to nekončí.

Poslední otázka, je něco, co byste vzkázal našim čtenářům, kteří Vás svými hlasy pasovali na hráče kola?
Samozřejmě jim děkuji za všechny hlasy a přeji jim, aby takových akcí, jako je tahle, bylo jen a jen víc. Aby se o nás dalo číst a bylo z čeho vybírat, aby si všichni přišli na své.