Útočník Sparty Václav Kadlec uspořádá v létě fotbalovou školu pro děti! Registrace právě běží...

Proč se nejdražší ligový hráč všech dob rozhodl právě pro fotbalovou školu v Poděbradech?

Zúčastnil jsem se fotbalového tréninku projektu Trénuj jako hvězda, jehož patronem je spoluhráč Lukáš Vácha. A právě tady vznikla myšlenka, že bych mohl založit svou fotbalovou školu. Vždy jsem nad tím přemýšlel, ale čekal jsem na to, až budu mít něco za sebou, budu starší a budu moc předat svoje zkušenosti mladším.

Pamatujete si na své fotbalové začátky? Chtěl jste sám nebo vás někdo nutil?

Táta mě ve čtyřech letech přivedl na Bohemku. Šlo mi to, ale úplně mě to nebavilo.

Kdy se to změnilo?

Když jsem začal hrát zápasy. Dával jsem góly. To potom chytne každého. V patnácti mě nadšení trochu opustilo, měl jsem horší období. Bylo to tím, že jsme v Bohemce nehráli moc dobrou soutěž. Všechny jsme snadno poráželi, byla to nuda. Ale potom se to zase naštěstí obrátilo.

Měl jste jako dítě možnost zúčastnit se nějakého fotbalového kempu?

Bohužel žádné takové možnosti ještě v té době nebyly. Já jsem chodil trénovat s tátou.

Co čekáte, že to malým fotbalistům přinese?

Myslím si, že to je pro holky i kluky skvělá příležitost nejen zlepšit své fotbalové schopnosti, ale i potkat se nebo si zakopat se známými ligovými fotbalisty. Je to pro ně velká motivace vidět někoho, kdo to někam dotáhl. Můžou se těšit i na fotbalové soutěže a hry.

Jak často budete školu navštěvovat?

Škola je rozdělena na dva turnusy po pěti dnech. Chtěl bych se tam ukázat, co nejvíce, jak mi dovolí čas. 

Zúčastňujete se tréninků projektu Trénuj jako hvězda. Co si o tom myslíte?

Každý trénink pro děti navíc je fajn. Ještě když mají dobré vedení, nejsou to trenéři, kteří mají ještě jiné zaměstnání a tohle dělají jen proto, aby po klucích řvali. Myslím si, že je to dobré.

Co radíte budoucím fotbalistům?

Musí to dělat hlavně rádi, nemá cenu to lámat přes koleno a dělat to jen proto, aby udělali radost rodičům. Znám pár případů, že rodiče děti tlačili a děti hrály jen kvůli tomu. Ale pak se to časem změnilo, bavit to začalo i je. Teď se tím dokonce živí. Hlavní je se nestresovat, i když je to těžké, vím to sám.

Vzpomínáte na nějaké trenéry z dětství?

Pamatuji si víceméně všechny. Trénoval mě i táta, když dělal asistenta. Já měl výhodu v tom, že jsem byl většinou nejlepší v týmu, takže mě nechávali být a moc na mě nekřičeli. Samozřejmě někdy zvýšili hlas, ale ne v takové míře jako na ostatní.

Máte nějaký vzor?

Mění se to. Když jsem byl malý, tak jsem měl rád Thierry Henryho, samozřejmě Ronalda. Pak mám mimofotbalové vzory. Třeba basketbalistu Le Brona Jamese nebo tenistu Rogera Federera. 

Jaké byly vaše začátky ve Frankfurtu?

Paradoxně dobré, protože jsem začal rovnou hrát. Naopak po roce to začalo být těžké. Na začátku to hezky plynulo. Jedinou překážkou byl jazyk, němčinu jsem vůbec neovládal, ale co se týče fotbalu, nebyl absolutně v ničem žádný problém. Začal jsem hrát, dávat góly, takže kluci mě hned vzali, fanoušci mě měli rádi, bylo to úplně v klidu.

A v Dánsku?

Tam je úplně jiný život, jiní lidé. Jsou strašně hodní, přející. Tam na to vzpomínám spíš z lidského hlediska, bylo to úžasné. Skvělí lidé, nikdy na to neřeknu nic špatného. Ale po fotbalové stránce už to nebylo ono.

Jaký byl váš návrat do Sparty?

Těšil jsem se. Bylo to oživení. V tom Dánsku byl až moc velký klid. Neřešila se výhra nebo prohra, vše bylo fajn. Chyběl mi tam náboj. Teď ho tady mám se vším všudy. Jsem rád, že jsem zpět.

Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?

To, že jsem hrál dva roky Bundesligu, respektive dva roky jsem tam byl a hrál ji tak rok. Dal jsem pár gólů, to už mi asi nikdo nevezme. Bylo to fajn. 

Václav Kadlec

Narozen: 20.05.1992

Klub: AC Sparta Praha

Herní post: útočník

Odehráno v reprezentaci: 16 zápasů

AUTOR: Kateřina Heythumová