S Karlem Dědkem jsme se nasmáli: Přemýšlel jsem, že s fotbalem seknu, ale nejde těm klukům říct, končím, jdu na ryby

Jak byste nám ohodnotil vlastními slovy Vaše víkendové utkání?
S výsledkem spokojeni nejsme. Sulislav nepatří mezi ty silnější týmy, takže ztráta bodů za remízu spokojenost nepřinesla. Co se týče samotné hry, tak s tou se asi nikde chlubit nedá. Trápíme se v koncovce. Šancí si vypracujeme dost, jen ta finální fáze chybí.

Je něco, na čem byste měli do příštího kola ještě zapracovat?
Hrajeme v Damnově, stejný soupeř, jako Sulislav, tak snad přidat víc, než jeden gól. Na podzim jsme je v Lázních slušně rozebrali, snad se to povede i v sobotu.

A jak jste spokojen sám se sebou?
Spokojený? Tak patřím už mezi ty starší hráče, tedy, co se týmu týče, protože v obraně jsem stále ještě mladík, tak jsem rád, že stále zvládám běhat i s těmi mladšími a to negativní, je má účast na tréninkách. Začal jsem to flákat.

Lázně jsou teď na pátém místě a postup už je v nedohlednu. Co ale příští rok, myslíte, že budete bojovat o kraj?
V “Konstantinkách“ je problém s kádrem, na zápasy nás teď jezdí jedenáct, dvanáct, a když se podíváte na věkový průměr obrany, upadnete. Já sám v příští sezoně můžu hrát za seniory, a to jsem z těch kluků nejmladší, takže kvality bez nových a mladších hráčů nejspíš nedosáhneme. Tím ale nechci říct, že máme špatný kádr, jen ta koncentrace na jednotlivé zápasy a vlastně i na celkovou sezonu v našem podání je neudržitelná. Budeme se snažit posílit, abychom mohli příští sezonu konkurovat.

V čem myslíte, že tkví tajemství suverenity Boru a Částkova?
Jejich výhody jsou právě v tom kádru. Bor má celkově mladý tým, hodně dobrých kluků. V Částkově to tedy s tím věkem nebude asi lepší, ale dohání to zkušenostmi.

Myslíte, že se by se Částkov s Borem mohli v kraji udržet?
Říká se, že první rok se většinou překvapí a až ten druhý rok je těžší. Když srovnám Přimdu v B. třídě, tak oba týmy jsou kvalitou lepší a to mluvím jen o Přimdě. Minimálně střed tabulky tam je.

Dal byste jim po této stránce nějakou radu, nebo byste jim něco popřál?
Tak poradit si musí asi sami, ale popřát jim můžu jen to, ať v kraji vydrží, co nejdéle a my v okrese měli o dva lepší týmy méně. I když, já si raději zahraji desetkrát s nimi na hezkých hřištích, než hrát jednou na louce.

V příštím kole hrajete v Damnově, co víc si od utkání slibujete?
Doufám, že padne více branek, potřebujeme se konečně střelecky chytnout, takže si tipnu výsledek 0:3. Já a moji spoluhráči v seniorském věku, na gólmana nikoho nepustíme, naši mladíci třikrát utečou a je tu jasný tip. Tak, to je naše taktika.

Vy jste klasický obránce, který musí být v týmu Lázní pro velmi defenzivní taktiku velmi důležitý a ceněný. Jak těžká je to úloha?
Klasický obránce bych neřekl, vždycky jsem hrával v záloze, kde mě to i celkově víc baví, jen teď byla nějaká krize v kádru, tak jsem se posunul dozadu a už mě tam trenér nechal. Až budu kazit vzadu, šoupnou mě zase dopředu. Ono to hlavně není jen o mě. Co bych si počal bez ostatních?

A hrál jste někdy i někde jinde, tedy na jiném postu?
Hrál jsem v podstatě všude. Když jsem hrál v Německu, tak mě tam měli jako špunt. Udělala se někde díra, šup tam s ním. Někdy mě to štvalo, že za zápas vyměním tři posty, ale pokud jsem nějak hodně nekazil, dalo se to zkousnout.

Jaké myslíte, že jsou vaše fotbalové přednosti, nebo proč se hodíte právě do zálohy?
Asi ta univerzálnost. Je mi jedno, na jakém postu nastoupím, i když mám své oblíbené. Ta záloha je dobrá právě na střelbu z dálky a to je to, co mám ve fotbale rád. Tak asi i ta střelba z dálky je taková moje přednost.

Teď ještě k Vašim začátkům, jak a kde jste se dostal k fotbalu?
Začal jsem v Bezdružicích, kde jsem vlastně bydlel. Tam jsem začal v přípravce a žácích. Pak jsem šel hrát za žáky ještě do Tachova a zůstal i rok v dorostu. Po Tachově jsem se vrátil zpět do Bezdružic, odehrál pár sezon, až mě oslovili v Lázních. Tam jsem odehrál asi čtyři sezony. Pak jsem se vytratil asi na deset let do Německa a na tuhle sezonu jsem zpět v Lázních. Ani mě vlastně nenapadlo jít jinam, než tam, i když dojíždím z Plzně. Doufám, že už tam i skončím.

Jak dlouho plánujete ještě hrát? Plánujete zůstat u fotbalu i po skončení své hrací kariéry?
Fotbal je odjakživa moje droga. Sice jsem měl už myšlenky skončit a věnovat se jiným aktivitám, ale nějak to nejde. V Lázních je fantastická parta a nejde jim říct, končím, jdu na ryby. U fotbalu asi nějak zůstanu, ale jak, to ještě nevím.

Zabírá vám fotbal hodně času, jak těžké je, skloubit ho se zaměstnáním?
Mě osobně ne, jen manželka si myslí, že ano. Za měsíc se mi narodí dvojčátka, takže tlak od ženy bude větší, ale pokud si ten fotbal neprosadím, jsem “mrtvej Homolka“. Se zaměstnáním problém není. Mám fotbal, jdu na fotbal. Práce počká.


Máte mimo fotbalu ještě nějaké jiné koníčky?
Je jich dost. V zimě hraju v Plzni krajskou soutěž futsalu, občas ten tenis, ryby a trochu jsem čichnul ke golfu, ale ten se teď trochu posunul na poslední příčku.

Říká se, že každý fotbalista má nějaké své zvyky a rituály…
Nijak zvlášť se nepřipravuji. Prostě na to vlítnu.

Sledujete náš web www.fotbalunas.cz?
Projekt je super. Doufám, že se to ujme a konečně bude v Česku něco, kde se dozvím o týmech víc, než jen to, kdo dal gól a na jakém místě tabulky jsme. Potřebuje to větší reklamu, možná i sociální síť a věřím, že to dostane obřích rozměrů. Podpora ČMFS by taktéž nebyla k zahození.

Věděl jste předem, že jste vyhrál v anketě o hráče kola?
Ano, dozvěděl jsem se to, když mi volal trenér, že předá můj kontakt, právě kvůli výhře.

Poslední otázka, je něco, co byste vzkázal našim čtenářům, kteří Vás svými hlasy pasovali na hráče kola?
Za všechny hlasy samozřejmě děkuji, můžete posílat dál, pokud budu znovu nominován (smích).

Karle, závěrem bychom Vám rádi poděkovali za rozhovor a pogratulovali k vítězství v naší anketě. Ale myslím, že je nemístné přát hodně těstí na fotbalové scéně, spíše bych Vám chtěl popřát, ať se Vám narodí dvě krásné a zdravé děcka, a ať Vás pořádně zlobí, alespoň tak, jak se u dětí sluší.