Pár chvil s Pavlem Rašínem a jeho vzkaz divákům: Choďte fandit fotbalu, hrajeme ho i pro Vás

Jak jste celkově spokojeni s Vašimi výkony v dohrávce a v jedenadvacátém kole?
Tak úplně spokojení si myslím, že nejsme, protože v utkání s Borem jsme přišli minimálně o bod. Myslím, že remízou mohl klidně skončit a nic by se nestalo. Bohužel nám tam hloupě propadly dva soupeřovy pokusy. Byly to laciné branky, které nebyly ani nijak extra vypracované. Ano, Bor a Částkov jsou kvalitou asi někde trochu jinde, než zbytek okresu, takže to bereme, ale jak říkám, mohli jsme být o trochu spokojenější. Ale myslím, že před víkendem bychom byly s třemi body spokojení, ale každý zápas je jiný, jinak se vyvíjí. A vzhledem k tomu, že jsme to v pátek zvládli v Kostelci, tak jsme mohli jít do utkání s Borem s čistou hlavou. Nic nás netlačilo a my hráli svůj fotbal. Zkrátka škoda, ale tři body bereme.

A teď sezóna obecně, čekal jste před sezónou, že se budete bít takhle vysoko?
Já si myslím, že máme stabilizovaný kádr, a že asi kromě jedné sezóny, která byla před třemi lety, kdy to nebylo výsledkově úplně ono, tak patříme alespoň do toho šestého místa okresu určitě. Patříme mezi těch pár kádrů, jako Kšice, Planá, Kostelec, nebo Stráž, které jsou zkrátka stabilní a patří do té horní poloviny tabulky. Bor s Částkovem jsou oproti nám nyní o trochu výše, takže tím je to dané, že my se pereme o tu třetí příčku, odkud je to do sedmého místa naskládané téměř na bodu. Tohle je podle mě tak nějak současná realita toho okresu.

A na jakou příčku máte ještě do konce sezóny zálusk?
Na Bor už určitě útočit nechceme, tam je už velký odstup, ale my si žádné takové cíle nedáváme. Zkrátka to není tak, že pokud nebudeme třetí, nebudeme spokojení. My se snažíme jít od zápasu k zápasu. Čeká nás ještě Částkov, ale i týmy z nižších pater, takže každé utkání je jiné. A na každé utkání jednotlivě se chceme soustředit.

Je pro Vás postavení některého týmu v tabulce překvapením?
Já si myslím, že ani ne. U většiny těch mužstev z té horní poloviny je to hodně o závislosti těch hráčů na práci. Tak je to vlastně ale i u nás. Jsou tu kluci, kteří pracují na směny a často prostě musí fotbal oželet. Tím jsou samozřejmě ty výkony ovlivněné. Hráči se pak neschází ani na tréninky. Ale myslím, že je to vlastně problém většiny týmů na této úrovni. Dnes je ta práce prvořadá a fotbal je pouze pro radost, zkrátka si jít zahrát. Ale to, že bych byl překvapený, že někdo je nahoře a někdo dole, to nejsem. 

A koho favorizujete sestup, tam je to celkem zajímavé…
V poslední době je to tak, že moc týmů nesestupuje, protože hodně mužstev ze třetí třídy ani nechce postoupit. Výjimkou sice byla loni Třemešné, ale skutečně jen výjimkou. Takže nevím, jestli to bude otázkou sestupu. Podle mých informací totiž například první Lom ani postoupit nechce. Takže to se teprve uvidí. Zatím bych ale Černého Petr nikomu nedával.

Vraťme se zpět k týmu. Co Vás letos nejvíce trápí?
Je to především koncovka a vůbec to, dostat se k ní. Řekl bych tedy, že je to taková ta před-finální fáze. My dokážeme třeba soupeře zatlačit před to pokutové území, ale tam nám poté chybí tak kvalita v útočné fázi a my si nedokážeme připravit vůbec žádný prostor pro zakončení. O zbytku naší hry si myslím, že je to celkem dobré, ale tady máme ještě jisté rezervy. Na to bychom se měli zaměřit, ale ono to nejde snadno, protože, jak říkám, ta tréninková účast je téměř nulová.

Jsou nějaké nedostatky, které jste už ale od začátku sezóny dokázali odstranit?
Možná trošku koncentraci v tom utkání. Dělá nám doposud ještě trochu problémy vydržet hrát celých těch devadesát minut. V každém utkání totiž máme tak deset až patnáct minut hluchého místa. Nebo je to způsobné i psychikou, kdy už si kluci myslí, že se nemůže nic stát, ale je to právě naopak. Tohle nás velmi trápilo na podzim, kdy jsme dokázali ze stavu 3:0 udělat ještě drama. Co se ale týče herní činnosti, tak spíše ne.

Jak vidíte příští sezónu v podání Lázní? Hodláte zde ještě zůstat?
Tak mně už je nějaký ten pátek a závisí to spíše na mém zdravotním stavu. Pokud to bude alespoň takové, jako letos, tak určitě pokračovat budu. A co se týče nějakých sportovních cílů, tak budeme muset hlavě v letní přestávce stabilizovat kádr. Máme tam nějaká hostování a nevím, zda ten kádr v této podobě ještě udržíme. A samozřejmě, kdybychom ten kádr dokázali ještě doplnit, bylo by to super. Na to, že máme totiž A-tým i B-tým, máme poměrně úzký kádr a často se stává, že hráči A-týmu musí chodit vypomáhat rezervě, nebo naopak a je to velmi vysilující a často jde i o zranění. Každopádně máme v hledáčku nějaké dva fotbalisty z Plzně a jejich výpomoc by pro nás byla velmi přínosná i pro zkvalitnění hry. Ale žádný cíl si zatím ještě nedáváme, to vše určí až příprava, po které si budeme moci říct, jak na tom jsme, a co si slibujeme.  

V příštím kole narazíte na Studánku, připravujete se na ní nějak speciálně?
Ve Studánce mají malé a nepříliš kvalitní hřiště, což nám moc nevyhovuje, máme rádi právě přesně ten opak. Je to pro nás tedy jeden z těch méně oblíbených soupeřů. Takže neočekáváme asi žádný závratný fotbal, spíše to bude o nakopávání. Chceme se zaměřit spíše na to, abychom neudělali nějaké hloupé chyby, ale jak říkám, atraktivní souboj to asi nebude. Ve Studánce ale padá vždy hodně gólů, takže očekávám výsledek okolo dvou gólů na obou stranách.

Teď se ale přesuňme k Vašim výkonům. Jak byste zhodnotil sezónu ve Vašem podání?
Tak já už jsem říkal, že už nejsem pro fotbal úplně nejmladší. Dnes už hraji spíše pro radost, a abych předával své zkušenosti mladším hráčům. Já bych tedy sám sebe asi nehodnotil, ale dokud budu cítit, že jsem na tom hřišti nějak prospěšný, tak budu určitě dále pokračovat. Ale to jestli mám, nebo nemám formu, to bych nijak zvlášť nehodnotil.

Čím myslíte, že jste týmu nejprospěšnější?
Jsou to určitě i ty zkušenosti. Odehrál jsem několik sezón v těch vyšších soutěžích. Navíc jsem v Lázních už dlouho, takže kluci za mnou třeba i jdou pro radu, berou mě jako kapitána. Já jsem v Lázních kdysi i trénoval, ale nešlo to všechno skloubit. Ale zpět k Vaší otázce. Myslím, že je to hlavně tím, že mě ti kluci opravdu berou. Jdou za mnou i v tom utkání, když vidí, že na to máme. Dokážu je usměrnit a namotivovat. V tom je asi největší plus mého přínosu pro týmu.

Jste velmi vytížený hráč, často hrajete i za rezervu. Jak náročný je pro Vás fotbal časově?
Pro mě je to náročné ještě daleko více, protože já vedu ještě starší přípravku a mladší žáky v Lázních, se kterými hrajeme také soutěže. Takže časově je to náročné opravdu hodně. Dvakrát týdně trénuji s nimi, muži trénují také dvakrát a potom jsem jeden den z víkendu s žáky na mistráku a druhý třeba hraji a někdy si i stane, že to mám v jeden den a druhý jdu ještě hrát za rezervu. Zkrátka to není legrace se vším skloubit. Ale já to mám zase snažší v tom, že jsem na volné noze. Takže je to o tom, že ve dnech, kdy ten fotbal není, tak se snažím být v té práci, co nejdéle a udělat toho, co nejvíce.

Řekl bych, že jste celkem velký univerzál, ale na které pozici se Vám hraje nejlépe, nebo kde se nejlépe cítíte?
Tak já jsem byl vždy přednostně záložník, takže asi v té záloze. Tam už je mi poté jedno, jestli je to ten ofenzivnější, nebo defenzivnější. Samozřejmě, čím starší ale jste, tím se poté spíše posouváte více dozadu. Takže máme i různé varianty, kdy hraji třeba stopera, ale individuálně i proti každému soupeři. Zkrátka je zapotřebí něco vždy vymyslet tak, aby to sedělo, co nejlépe. Proti kvalitnějším mužstvům hraji například spíše v obraně, proti slabším pak spíše v té záloze. Ale v záloze se cítím nejlépe.

Teď přejděme k Vašim začátkům. Kde a jak jste se k fotbalu dostal?
Já jsem vyrůstal ve Lhotě u Plzně zhruba v těch šesti, sedmi letech. Poté jsem šel už na sportovní školu a od té páté třídy do osmadvaceti let jsem hrál za SK Plzeň. Tam jsem poté strávil celou svou kariéru až do příchodu do Konstantinových Lázní.

A co Vám fotbal přináší?
Je to sport, je to pro mě radost. Dnes už se věnuji více i těm dětem, jsem s nimi už třetím rokem a jdou na nich znát ty pokroky. V době, kdy jsme tam začínali, tak jsme vůbec nemohli konkurovat těm lepším týmům. Dnes už jsme schopní s nimi hrát a jdeme správnou cestou.

To je pro Vás, jako pro trenéra asi velmi motivující a uspokojující. Co Vás na práci s dětmi nejvíce těší?
Já bych řekl, že ti kluci mají stále ještě velké rezervy. Myslím, že kdyby do toho dali více a více se i soustředili například při tréninku, tak by možná mohli být ještě někde jinde. Ale jsou to ještě děti a je tam stále prostor k tomu zlepšování. Samozřejmě, jako trenéra, mě těší to, když vidím ten jejich pokrok. Když začínají tak toho moc ještě neumí a já pozoruji, jak se postupně zlepšují, získávají nějakou jistotu při zpracování, při přihrávce, náběhu a podobně. To je samozřejmě velká motivace. Ale pokud se mají podívat jednou alespoň do kraje, je před námi ještě velký kus práce.

Teď ještě něco pro ty mladší čtenáře, jako vzor. Jak se připravujete na každé utkání, máte nějaké své rituály?
Jako tým ani moc ne. To je spíše individuální, každý se v den utkání nějak chová, něco jiného jí a podobně. Jako tým ale nemáme nic, akorát si řekneme před utkáním, co po sobě chceme a to je tak vše. Já osobně to pak mám tak, že od dvanácti do jedné mívám odpočinek, nějaké lehké jídlo a po té jedné se pak už začínám trochu hýbat a od půl druhé už jsem třeba předem na hřišti, kde se rozcvičuji. Před výkopem jdu pak na chvíli ještě do kabin. Tak asi takhle to mám při domácích utkáních. Je to rituál, který už mám zažitý a dodržuji ho.

Ještě jsem se chtěl zeptat, jestli jste celkově velký sportovní nadšenec, nebo Vás to táhne spíše pouze k tomu fotbalu…
Já si myslím, že jsem celkově sportovní fanoušek. Samozřejmě jsou odvětví, která moc nesledují, ale řekl bych, že takové ty masivně propagované sporty mám hodně rád. Nehraji je sice tedy už soutěžně, ale rád si skočím zahrát hokej na rybník, nebo v létě tenis, ping-pong a podobně.

Sledujete náš web www.fotbalunas.cz?
Abych se přiznal, tak musím říct, že nejen úplně pravidelným čtenářem. Jsem pracovně hodně vytížený a nemám moc času, ale sem tam se podívám. Ale je to pěkný projekt, líbí se mi všechny projekty, které pomáhají fotbalu i na nižších úrovních. Tomuto projektu určitě fandím a přeji mu hodně štěstí.

Věděl jste předem, že jste vyhrál v anketě o hráče kola?
Ano věděl. Psal mi to už dříve trenér, který mi i říkal, že mě asi budete kontaktovat, kvůli rozhovoru, ale žádnou velkou váhu jsem tomu nepřikládal. A hlavně jsem byl zrovna v práci, takže mi to z hlavy vypadlo a úplně jsem na to zapomněl.

Poslední otázka, je něco, co byste vzkázal našim čtenářům, kteří Vás svými hlasy pasovali na hráče kola?
Já bych jim určitě rád poděkoval za přízeň. A hlavně bych jim chtěl vzkázat, aby dále navštěvovali fotbal okresních úrovní, protože každého fotbalistu povzbudí potlesk, nebo fandění. A snaží se poté i více to hrát pro ty fanoušky.

Pavle, já Vám ještě závěrem ještě jednou gratuluji k vítězství, jak v utkání, tak v anketě a přeji Vám, aby se Vám mezi tyčemi dařilo i nadále, co možná nejlépe.