Ve Vimperku rezignoval na post trenéra Michal Uhlík. Střídá jej Jiří Formánek

Můžete nám říci, jak náhlá změna proběhla? Bylo to z vlastní iniciativy? 

Po sobotní prohře doma s Lažištěm jsem byl hodně zklamaný a v neděli jsem začal přemýšlet o mém konci u týmu. Prostě jsem vycítil, že tým by potřeboval nějaký nový impuls. Další neméně důležitou věcí bylo, že jsem byl již hodně unavený a psychicky vyčerpaný. Ve Vimperku jsem již pátou sezónu na této pozici a v dnešní době to opravdu není jednoduché. Již nějaký čas jsem byl s Jirkou Formánkem domluvený, že mě na trenérském postu vystřídá. Oslovil jsem tedy právě jeho a Jirka do toho šel. Ukázal, že mu na vimperském fotbale záleží, neboť bude do konce jara trénovat i starší dorost.

Předáváte žezlo Jirkovi Formánkovi, bývalému gólmanovi a v současné době trenéru dorostu. Takže, je to v dobrých rukou?

   Tým bude určitě v dobrých rukách, Jirka je srdcař a vimperský patriot. Po svém boku má další vimperáky Jirku Košnaře a Lukáše Sýse, takže o tým opravdu nemám strach.

Vimperské jaro nezačalo dobře, kde hledat příčiny?

   Jaro jsme bohužel rozehráli hodně špatně. Příčiny? Je nás málo. Máme plno zraněných hráčů, další musí zase chodit do práce. Dnešní doba je prostě taková. Tomu se nemůžeme divit. Fotbal nás neživí, práce je přednější. Martina Šípa jsem pustil na Stachy a Matěj Císař nestíhá fotbal kvůli práci. Prostě je to těžké. Už zimní příprava nebyla ideální.

Zůstanete v klubu? Na jaké pozici?

V klubu samozřejmě zůstávám. Budu se pořád pohybovat kolem mužů, to je jasný. Akorát už nebudu trenér… U nás v oddíle budu pomáhat se vším. Když to přeženu, tak mohu vybírat vstupné, natírat plot či prát dresy. Je to úplně jedno, na čem se budu podílet a v čem budu pomáhat. Snažíme se fotbal ve Vimperku dělat na úrovni, ale je nás tady pár pravých srdcařů a je jedno, kdo je na jaké pozici.

Pro Fotbalunas Ladislav Beran