I ve svém věku jdu do každého zápasu s tím, že chci dát gól, říká hráč 22. kola Jiří Jelínek

Děkuji za gratulaci, vůbec jsem však nepočítal, že budu v sestavě kola a už vůbec ne že bych mohl vyhrát.

Tak předem bych rád řekl, že jsem málem ani nehrál. Deset minut před zápasem jsem musel do zahrady pro zakopnutý míč (mnou) a při přelézání zpět se pode mnou ulomil kus plotu a já spadl na betonovou desku. Byl jsem celý potlučený, ale proto, že nás nebylo moc, tak jsem hrál a během zápasu jsem se snažil na bolest nemyslet. Co se týče branek, tak u první jsem od spoluhráče dostal krásnou přihrávku mezi stopery, kterým jsem utekl a zakončil střelou kolem gólmana. Druhá branka byla opět po přihrávce od stejného spoluhráče Ledvy (pozn. red. Patrik Ledvinka) na hranici velkého vápna a střela, která byla trošku tečovaná obráncem Olešné, prošla gólmanovi mezi nohama.

Tak byl to zápas dvou rozdílných poločasů - v prvním nás Olešná přehrávala a naopak v druhém náš tým předvedl, že fotbal umíme hrát. K zisku alespoň jednoho bodu opravdu chybělo jenom to štěstíčko.

Na rozdíl od podzimu se nám na jaře tolik nedaří, nálada v kabině však není špatná. Máme celkem dost bodů, tak si před každým zápasem říkáme, že si jdeme hlavně zahrát a nemít žádné nervy.

Tak já osobně budu v Městečku hrát úplně poprvé a čekám vzhledem k tomu, že soupeř má hodně kvalitních a zkušených harcovníků, opravdu těžký zápas, ale doufám, že když všichni podáme takový výkon jako v druhé půli proti Olešné, tak neuděláme Lišanům ostudu.

Tak i ve svém věku jdu do každého zápasu s tím, že chci dát gól a daří se mi to snad celkem dobře.

Určitě je znát, že už nejsem nejmladší a vzhledem k tomu, že mám cukrovku a musím si aplikovat inzulín, tak se musím i během zápasů hlídat a měřit si hladinu cukru.

Tak já o titulu vzhledem k tomu, že jsem Slávista, mám celkem jasno.