Domácí stadión mnozí soupeři nazývají místem, kde se zastavil čas. Výkon a prostředí tomu plně napovídal a na nerovném hracím povrchu se domácí trápili, až se protrápili ke třem bodům

Ve Volarech se hrál klasický fotbal posledních dnů na tomto hřišti. Nejhorší hřiště, plné drnů a záludností a nepěkné prostředí, to je stadión na konci města. Hrál se průměrný až podprůměrný zápas, a mnohé fanoušky výkonem fotbalisté odrazují a mnozí tak dali přednost pivobraní, které se ve městě konalo. Tatran se nachází ve složité situaci, kterou řeší jak fotbalově, kdy hráči se snaží, ale letošní herní zmar je postavil v tabulce do středu, který mu nesvědčí. Jednu věc vyřešili funkcionáři minulý týden a do nového ročníku již nepřihlásí tým B. Ve včerejší derniéře sezóny 2015/2016 se hrál podprůměrný zápas. Hosté přijeli jen v devíti a pro Volarské měli být snadným soustem. Jenže domácí hrají letos opravdu mizerně a tak jejich výkon byl takový, jako by Mářští byli v plném počtu. Od začátku to byl neurovnaný nekompaktní výkon, kdy hosté drželi téměř půhodiny bezbrankový stav. Zápas plný nudy, nepřesných nahrávek a domácí si snad mysleli, že hosté se porazí sami. Jak to v takových zápasech bývá, někteří domácí místo hry to pojali jako Portugalci na ME, a tak každý dotyk od soupeře byl faul a dožadovali se odpískání, špatná hra a diskuse s hlavním sudím Heinzlem k ničemu nevedla. Ten měl zápas pod kontrolou a to bylo pro některé domácí úplné vykolejení. Ve 26. minutě se volarští konečně prosadili a sváteční střelec Alois Wimberský dal první branku. To bylo do poločasu vše.

V druhém dějství přeci jen hostům viditelně docházely síly. Velké hřiště a nezvyklé teplo měly vliv na výkonnost a devítka statečných se bránila, jak mohla.

V této části hosté stále zlobili a po čtvrthodince zapomněli obránci Volar na nejlepšího hráče hostí Miroslava Sýse, který vyrovnal. To byl šok na hřišti i v hledišti, kde domácí diváci si servítky nebrali. Volarští však rychle odpověděli svým nejlepším hráčem Vítem Wagnerem a během dvou minut šli do vedení. Tento výsledek si domácí drželi dobrou hrou na své polovině, ale na druhou stranu to bylo horší. Tatran zabral, dostával se do hry, ale koncovka a mnoho špatných nahrávek vše hatilo. Lukáš Iliev se nemohl dostat do pohody, a ani s jeho tradičních standardek to též moc nešlo, a když se nemohl prosadit i útočník Milan Peter, byl výsledek stále na vážkách. Jak plynuly minuty, zápas upadal do hlubokého průměru. Volarským se nakonec podařilo povinné body urvat, když deset minut před koncem o všem rozhodl Lukáš Iliev, který utěšenou střelou překonal Petra Sýse v brance hostí. Je konec, Mářští i přes porážku mohou být spokojení, neboť letošní sezóna byla pro ně jistě solidní. Za to ve Volarech je hodně otazníků a hlavně mnoho práce na všech fotbalových i sportovních úrovních a bude to zřejmě těžší, než se čeká, neboť navázat na doby, kdy tým hrál o čelo a bojoval o postup se zřejmě jen tak nevrátí.

Ohlasy k zápasu

TJ Tatran Volary