Pomoc týmu od Landeku, velkorysé áčko uvolnilo špílmachry

Rozkaz něl jasně. Vše mělo proběhnout hladce. Polanka vzhledem ke svým nepřesvědčivým výkonům na jaře neměla mít sebemenší nárok pomýšlet nad přidrzlou krádeží bodového zisku nad fotbalovým supergigantem. Když ale obdržela jako dárek od svého hlavního týmu hrajícího divizi tři jeho hráče, naděje se povážlivě zvýšily a Polanečtí si opatrně začaly brousit zuby i na velkého favorita a aspiranta na postup o soutěž výš. Úvod ovšem patřil hostům, jež trpělivě kombinovali na své polovině a vymýšleli, jak se co nejefektivněji přiblížit k bráně za účelem vstřelení branky. Na konci první desetiminutovky ale ztichlo všechno živé na katastrálním území ostravské obce Polanka. Nepovedená malá domů z nohy jednoho z hostujícíh hráčů přeskočila nohu jejich gólmana a domácí Polanka se ocitla ve velmi nečekaném vedení, ani nevěděla jak. Nutno říct, že bez setrvalého forčekingu domácího outsidera by to měla obranná linie v čele s brankářem o dost snadnější a k trestuhodné minele by vůbec nemuselo dojít. Vedení o dvě branky mohl po chvíli vedení zajistit polanecký Hon, jenž si ale nejspíš vzpomněl na ostravského Tijaniho, kterému se podařilo v domácím zápase s hradeckými Votroky ze dvou metrů překopnout prázdnou branku. Hon tento miniduel na dálku s útočníkem tmavé pleti dovedl do absolutní dokonalosti, když mu k překopnutí opuštěné svatyně chyběl dokonce pouhý metr. Tento moment probudil apatické hosty, kteří se přežitím sebe sama začali významněji osmělovat a vydávat se nebojácně směrem k přímému ohrožení třech domácích tyčí zasazených do polaneckého pažitu. Velkorysí sudí poté odpustil jasnou penaltu hostujícím plejerům, jelikož se po nádherné akci na levé straně dostali do přečíselní a v pokutovém území došlo k jednoznačnému faulu na jednoho z forwadů Markvartovických. Píšťalka muže v pruhovaném však zůstala němá. Ke srovnání průběžného stavu ale přece jen došlo, jen později. Domácí Geleta neustál souboj s hostujícím Neuwirthem a kapitán Markvartovických dával pohodlně na 1:1. Vteřinová ručička ale posléze ani nestačila oběhnout ciferník a Polanka si vzala zasloužené vedení zpět do své správy. Tichému se podařilo vskutu nadýchaným bochánkem najít trup kapitána Pračnikova, po kterém se mu míč svezl pod nohy. Útočící hráč bleskurychle míč zpracoval, zalepil míč u nohy, aby jej efektně poslal mezi nohy vybíhajícího brankáře Markvartovic. Takové housle nevlastnil ani pověstný Stradivari.

Výsledek se nezměnil, Polanka pálila šance jak Moravané slivovice

Domácí se po otevření druhé půle prezentovali nádherným moderním fotbalem, ale své postupné útoky pokaždé spolehlivě dovedli jen před velké vápno Markvartovic. Umělecký dojem se bohužel pro Polanku hodnotí jen v krasobruslení, telemarky zase ve skocích na lyžích. Fotbalové koncovky bez vstřelené branky jsou neúspěšnou akcí a nikdo je v tomto sportu zkrátka neocení. Markvartovice se zmohly jen na nepřesné centry do vnitra vápna nebo jalové pozdravy z dálky. Hegemon soutěže neměl nic, absolutně nic. To domácí se naopak dostávali do pokutového území hostů jako nůž ze švédské oceli procházející roztíratelným tukem z kravského mléka. Skupina Polaneckých ve jmenovitém složení Jaroš, Koutný, renner, Hon nebo Nykl dělali hostům velmi těžkou hlavu svou pohyblivostí a zájmem docílit pojišťovacího gólu, znamenající vedení 3:1. Koutnému nejspíš ještě teď rezonuje v uších zvuk, který vygeneroval míč po trefení jedné z tyčí soupeřovy branky. Další jeho zakončení skončilo jen těsně nad břevnem branky, kterou se tak neúspěšně snažil ohrozit. V závěru ještě Polanka spálila další dvě tutové šanci. To už Markvartovice bezhlavě útočily a domácím se tak otevírala okénka v obraně protivníka. Utkání nakonec skončilo vítězstvím Polanky 2:1, a Markvartovice tak budou muset čekat, jestli jejich zaváhání využijí ambiciózní, druhé Petřkovice, které jsou Markvartovickým přímým konkurentem v boji o postup do elitnější soutěže.

Ohlasy k zápasu

FK SK Polanka nad Odrou B