Vítězi prvního půle domácí i diváci

Skóre utkání otevřeli hosté z Václavovic, kteří se dostali do vedení zásluhou koho jiného než Biely. Jiný střelec se už za Václavovice s menší novinářskou nadsázkou téměř neprosazuje. Domácí se ovšem z inkasované branky dlouho nevzpamatovávali a za necelých deset minut odpověděl na druhé straně vyrovnávacím gólem, jak se později ukázalo, hrdina zápasu Tomáš Zdražila. Celá akce začala u tvořivého Juchelky. Posledně jmenovaný hráč převzal balón na hranici velkého vápna, aby poté průnikovou přihrávkou nepostrádající kýženou adresnost našel lépe postaveného Zdražilu. Ten pohybem těla chytře oklamal brankáře, jenž se na zemi roztáhl jak široký, tak dlouhý, a v poslední fázi bezmovného brankáře elegantně obešel a zasunul míč do prázdné branky. Byla to vskutku nádherná akce, a tímto zakončujícího hráče srdečně zveme do naší ankety o Hráče kola. Zpět ale ke sledovanému špílu. Po dobu celého utkání dominoval ve středu pole mladíček Samuel Čech hrající jeden z nejlepších partů své dosavadní kariéry. Zdatně mu přitom sekundoval spoluhráč Ivan Lutso, jenž se v sobotní odpoledne rozehrál rovněž k velkému výkonu. V individuálních osobních soubojích, které jsou v dnešním fotbale alfou a omegou, nezaostávali, a naopak díky nim dostávali své spoluhráče před nimi do slibných přečíslení a smrtonosně nebezpečných náběhů. Na konci poločasu přidali domácí druhý gól, čímž otočili ze začátku nepříjemně se vyvíjející očekávané střetnutí předních týmů tabulky, a dnes už také tabulkových sousedů. Autorem vedoucí trefy nebyl nikdo významově menší než střelecký recidivista Zdržila. Fotbalovým talentem obdařený útočník tentokrát ukázal i sportovní inteligenci, když využil chybného vyběhnutí protivníkova brankáře, lépe řečeno jeho netaktického zamrznutí v předbrankovém prostoru, a vsítil pohodlně do poloopuštěné brány.

Dolní Lhota si výsledek nenechala vzít a pomalu se vrací tam, kam historicky patří

Vstup do druhé etapy byl ze strany obou týmů nesmělý. Postupem času se ale dostaly do zahřívacího módu a na hřišti byl k vidění opět fotbal snášející ta nepřísnější měřítka amatérské kopané. Přibližně v 65. minutě už mohlo být vymalováno nesmazatelnými barvami, bohužel pro domácí však Zdražila ve svých dvou individuálních nájezdech neseřídil dostatečně miřídla. Špatná muška a vynikající zásahy brankáře tedy držely václavovické fotbalisty dál nad vodou. Byly to ale divoké peřeje s velkým množstvím krvelačných piraní. Ty ale měly kousnout až v závěru zápasu. Ještě předtím se totiž odpískala penalta proti domácímu mančaftu. Dolnolhotský Blanar si totiž v pokutovém území počínal v rozporu s fotbalovými pravidly a ve snaze o odkop míče do bezpečnějšího území přibral také nohu soupeře. Rozhodčí měl jasno, pokutový kop. K němu se postavil Kozel a nositel jména zástupce živočišné říše srovnal na aktuálních 2:2. Nastalo drama, do konce zbývalo téměř dvacet minut a zápas byl po oboustranně pohledném představení napínavý a absoulutně otevřený. Potom ale přišla 80. minuta a 150 neplatících diváků dostalo to, kvůli čemu se na fotbal chodí. Do omamné extáze je přivedl kdo jiný než ústřední hrdina končícího fotbalového eposu, Tomáš Zdražila. Ten svůj výkon z říše snů korunoval třetím gólem, a co víc, jednalo se o branku nezvratně vítěznou, jak se ukázalo později. Dolnolhotský Čech vyslal citlivě, ale neméně prudce krásný centr na procitlého fenoména Zdražilu. Ten se po akademicky přesném timingu zavěsil ukázkově do vzduchu a nekompromisně trknul balón umístěnou hlavičkou mimo dosah hostujícího brankáře. Publikum bylo ve varu, a ač tomu venkovní teplota navzdory květnu neodpovídala, v Dolní Lhotě se sychravé odpoledne zčistajasna přelilo v horečný podvečer. Lhota je po kvalitním výkonu čtvrá. Kdyby takhle hrála už od podzimu, mohla již obsazovat postupové příčky znamenající postup do elitnější soutěže.