Nejsou lidi. Už ani ve fotbale

Od zápasu posledního dubnového kola domácí Hrušované příliš mnoho nečekali. Už od pondělních ranních hodin tak probíhaly na centrále fotbalového klubu horečné a intenzivní debaty, jak zastavit aktuálně nejlepší celek soutěže z Petřkovic. Trenérský štáb přistoupil k zápasu zodpovědně a zvolil základní jedenáctku čítající tři záložníky ve středové linii. Kuriozitou byla situace, kdy ještě přibližně půl hodiny před výkopem bylo připraveno nastoupit za Hrušov sedm hráčů základní sestavy. Nastalo střelhbité shánění dalšího hráčského materiálu. Domácí bafuňáři se pořádně zapotili, než sehnali odpovídající počet hráčů takovým způsobem, jaký upravují fotbalové regule. Klubová omladina se totiž v noci z pátku na sobotu zapomněla na věhlasné ostravské Stodolní ulici, a pro účely sobotního zápasu byla společensky indisponována. Z pěti slíbených hráčů dorazili poze dva, takže menší polovina hráčského balíku, než se kterým v sobotu značně zakočený realizační tým Hrušova stoprocentně počítal. Ještě horším zjištěním byla basence brankářské jedničky. Nepřítomnost klíčového člověka mezi třemi tyčemi ale nedělala vrásky na čelech týmových funkcionářů a hráčského torza na hrušovském hřišti příliš dlouho. Do branky se totiž postavil narychlo sehnaný dorostenec, jenž tak byl nedobrovolně hozen do fotbalových peřejí dospělé kategorie a musel se s touto neznámou mísí za pochodu popasovat. Čas posléze ukázal, že nadmíru úspěšně. Nakonec si musel domácí dres navléct i klubový manažer. Hráči Petřkovic se dostali do vedení hned zkraje zápasu. Rychlou akci domácích neomylně zakončil hostující Vošvrda. Hrušov ale inkasovaný gól paradoxně nakopl a v následujícím období si vypracoval tři vyložené brankové příležitosti. Největší slabina Hrušovanů je ale, jak při zmíněných situacích nechtěně potvrdili, proměňování jasných tutovek. Když už se do výhodných prostor, odkud góly nejčastěji padají, dostanou, selžou v koncovce a častokrát vlastní individuální nechopností se sami zasadí o to, že skóre zůstane neměnné. Teď tomu nebylo jinak. Dva samostatné úniky vyřešeny byly nesprávně nebo laxně, poté trestuhodné netrefení opuštěné brány, která na zakončujícího Hrušovana doslova zívala. Hrušovským se navíc podařilo dokonale eliminovat útok hostujícího celku a kromě toho skvěle četli ofenzivní záměry soupeře, jehož úspěšně zastavovali zavčas, než se stačili probít do finálních gólových šancí. Po dlouhé době tak byli přímí aktéři na hrací ploše i ti fandící kolem ní svědkem, že se hostující družina obává o výsledek a trne, aby do poločasu nepřišel vyrovnávací zásah.

Nedáš-Dostaneš!

Vědomí, že se dnešní Petřkovice dají porazit, namotivovalo domácí ansámbl k vytrvalé aktivitě od začátku druhé části hry. První dvacetiminutovka naservírovala vždy skvělým domácím příznivcům vydatnou fotbalovou baštu, které opět chyběl jen vzývaný vstřelený gól do sítě chvílemi neškodných Petřkovic. Domácí zahodili další stoprocentní šanci a byli potrestáni fotbalovým bohem. A tak se ukazatel skóre pohnul na druhé straně. Petřkovický Latocha navýšil po sehrané akci vedení svého mužstva na rozdíl dvou branek. Od nějaké 70. minuty už ale Hrušovským došly síly a i když se ještě dychtivě draly na útočnou polovinu hostí, do konce zápasu se jejich hráči neocitli v místech stoprocentní loženky. zkusit se ale musí všechno a za nepříznivého stavu Hrušovští nebojácně otevřeli hru a takřka vygumovali vlastní obrannou řadu, jak se snažili všechny síly napnout do ofenzivních rejdů s vidinou kontaktního gólu. Jenže soupeř jejich herní odvahu zanedlouho potrestal, když jim zasadil rozhodující direkt po výpadu do rozhozené obrany. Na 3:0 pečetil Adámek. Stydět se ale domácí nemusí, v improvizované sestavě čelil v sezóně jinak konstruktivnějšímu celku, hrajícímu navíc o postup do vyšší, krajské soutěže. Důstojný mač.