TJ Velká Losenice

O týmu

Vše začalo před rokem 2000. V té době se začalo dávat dohromady pár místních nadšenců, kteří se začali nejen o fotbal zajímat, ale také ho hrát, i když v nižším počtu hráčů. Zrodila se tak myšlenka hrát alespoň malou kopanou. V té době se hrála III. liga malé kopané ve Žďáře nad Sázavou. Na podzim roku 1998 mohlo dokonce dojít k tomu, že se postoupí do II. ligy, ale nestalo se tak díky chybě, kdy se mužstvo ve stanovený den nedostavilo k utkání, ale až o den později a to byla naše smůla. V roce 1998 jsme se zúčastnili několika turnajů v malé kopané/ Sklenský pohár, Ponorka cup /. Na jaře 1999 jsme se zúčastnili dvou turnajů v malé kopané / Sklenský pohár a Bohdalovský grand cup /, kde jsme ale nedosáhli valných úspěchů, nepostoupili jsme ze skupiny. Potom jsme byli na turnaji v malé kopané v Malé Losenici, kde bylo 6 družstev a kde jsme tento turnaj vyhráli. V té době už byla na světě myšlenka zkusit hrát velkou kopanou. V polovině června se několik místních nadšenců sešlo v místním hostinci, kde padlo konečné rozhodnutí zkusit od podzimu 1999 hrát velkou kopanou. Vše se zdálo být vcelku jednoduché, ale nebylo. První otázky byly: Kde budeme hrát, na kterém okrese a na kterém hřišti? / ve Velké Losenici žádné hřiště nebylo!!! / Po dohodě se rozhodlo, že bude hrát IV. třídu okresu Havlíčkův Brod proto, že většina hřišť je travnatých a i vzdálenosti k soupeřům jsou menší než na okrese Žďár nad Sázavou. Řekli jsme si, že budeme hrát svá domácí utkání na hřišti ve Vepřové, které odpovídalo kvalitou i rozměry. Oslovili jsme proto 1. června 1999 starostu obce Vepřová pana Doležala,zda bychom mohli využít hřiště ve Vepřové. Bylo nám ústně řečeno, že pan starosta nemá žádné připomínky k tomuto, pouze, že nám obec bude účtovat poplatek 100,- Kč za pronájem fotbalového hřiště. V hledáčku hráčů jsme měli zájemce z Velké Losenice, Malé Losenice a Vepřové zhruba v poměru 8:3:5. Domluvili jsme setaké, že budeme hrát pod názvem FK Velká Losenice. Ostatní zájemci zokolních vesnic neměli proti tomu žádné námitky. S tímto jsme si domluvili další sezení přímo na hřišti ve Vepřové, kam jsme pozvali všechny zájemce o fotbal. Při setkání na fotbalovém hřišti ve Vepřové jsme se domluvili téměř na všem, co jsme měli předem dohodnuto. Nebylo to však dotaženo do konce,protože došlo ke slovnímu konfliktu s představiteli SK Vepřová. Jeho tehdejší předseda nám řekl jednu větu, která vejde do historie našeho klubu a nebude nikdy zapomenuta, cituji: "NĚJAKÁ POSRANÁ VELKÁ LOSENICE NEBUDE PŘECE HRÁT NA HŘIŠTI VE VEPŘOVÉ FOTBAL." Rázem se nám zdálo, že veškerá snaha a úsilí skončilo. Takový to šok nikdo z nás nečekal. Po chvíli mlčení byla vyřčena myšlenka, která vše vrátila zpět,cituji: " TAK BUDEME HRÁT POD NÁZVEM SK VEPŘOVÁ!" Najednou bylo vše jinak. Byla nám slíbena pomoc ze strany SK Vepřová jak po stránce organizační, tak i finanční. V této době jsme ale zaslali registraci našeho oddílu pod názvem FK Velká Losenice na sekretariát ČMFS do Prahy. Protože ale pod tímto názvem nemůžeme ve Vepřové hrát fotbal, museli jsme opakovaně napsat dopis na zrušení registrace na klub FK Velká Losenice a přeregistrování na klub SK Vepřová. Bylo to snažší o to, že jsme nemuseli zakládat nový účet, ani jsme nemuseli mít nové razítko organizace.Konečně můžeme začít vše organizovat a připravovat. Mezi ty, kteří se do toho pustili s vervou byli pan Martin Brabec, pan Miloslav Němec a pan Miroslav Hromádka. Řekli jsme si, že zajedeme na okresní fotbalový svaz do Havlíčkova Brodu, kde domluvíme bližší informace. Po chvíli hledání a bloudění po Havlíčkově Brodě jsme konečně našli sídlo fotbalového svazu. Zde jsme byli mile přivítáni a ze strany pracovníků OFS nebylo žádných připomínek k naší účasti v této fotbalové soutěži. Dokonce nám bylo slíbeno do začátků soutěží několik výjimek jako nováčkovi / start na občanské průkazy, nemusí být mládežnické družstvo atd. /. Pro takovouto soutěž mimo jiné mužstvo potřebuje dresy. Podnikatel z Malé Losenice pan Bedřich nám nakoupil dresy /červenobílé /, které nám pomohli do začátku při přípravných utkáních. Protože jsme potřebovali kompletní sadu dresů na fotbal, napsali jsme doporučený dopis panu starostovi obce Velká Losenice Miloslavu Černému a radě obecního zastupitelstva. V tomto dopise jsme se na ně obrátili s požadavkem, zda by nám do začátku pomohli finančním darem ve výši 10.000,-Kč. Na veřejném zasedání obecního zastupitelstva byla tato žádost veřejně přečtena a měli se k ní vyjádřit všichni členové obecního zastupitelstva. Reakce však byly různé. Převažovala myšlenka: co by jsme dávali peníze na fotbal do Vepřové! Proti tomu, aby se hrál fotbal pod hlavičkou SK Vepřová byli i "fandové" sportu,kteří v obecním zastupitelstvu seděli. Někteří naopak tuto myšlenku velice podporovali i přesto, že ke sportu příliš blízko neměli. Nakonec, když už se zdálo, že žádné peníze na tento účel od obecního zastupitelstva nebudou uvolněny, se zrodila další spásná myšlenka / p.ing. Souček /. "Dejme peníze na školu, ty se použijí na nákup dresů a v případě zániku klubu, zůstanou k dispozici pro školní účely!" Vše bylo zachráněno a částka 10.000,- Kč byla poukázána na účet školy. Napsali jsme na několik sportovních adres, které jsme oslovili, zda by nám poslali katalogy se sportovním oblečením. Dostali jsme nabídky třech sportovních firem, ale žádná z nich se nám příliš nezamlouvala. Náhodou jsme navštívili sportovní prodejnu PROSPORT v Bystřici nad Pernštejnem, kde nám majitelka firmy-prodejny paní Procházková nabídla sportovní oblečení od firmy JADBERG. Tato sada fotbalových dresů, trenýrek a štulpen se nám zalíbila, a proto jsme objednali sadu dresů v kombinaci bílo fialové dresy, černé trenýrky a fialové štulpny právě od této firmy. Zároveň jsme si objednali i natištění čísel na tyto dresy. Po delším urgování doručení těchto dresů jsme se konečně dočkali a dresy jsme si vyzvedli na fotbalovém hřišti v Radešínské Svratce přímo od majitele firmy pana Procházky. Ten se nám za pozdní dodání omluvil a slíbil nám spolupráci a pomoc při dalších nákupech sportovního oblečení a materiálu. Za sadu 13 dresů jsme zaplatili 10.080,- Kč. Vše bylo připraveno a tak mohl být konečně založen fotbalový klub při SK Vepřová. Tento byl oficiálně založen 19.června 1999 panem Martinem Brabcem a panem Miroslavem Hromádkou. Byl zvolen tříčlenný výbor s panem Zdeňkem Wasserbauerem. Předsedou byl zvolen Miroslav Hromádka a hospodářem Martin Brabec. Opět jsme posílali do Prahy materiály potřebné k získání registračního čísla oddílu a také hlavně stanovy SK Vepřová. Za několik dní jsme obdrželi vyjádření od ČMFS v Praze a přidělení čísla 501042. Konečně se zdá být všechno hotovo a můžeme začít vyplňovat registrační karty pro hráče. Hráči, kteří si zakládají novou registrační kartu, musí zaplatit 150,- Kč a přiložit k registrační kartě fotografii. Zhruba po třech týdnech dostáváme doporučený dopis, ve kterém nám jsou zaslány nové registračky. Následně jsme byli pozváni na první přípravné utkání v historii našeho klubu do Starého Ranska a naším soupeřem byl tým Hluboké. Toto utkání jsme sehráli v neděli 27. června 1999 s výsledkem 1 : 2, když naši jedinou branku a první v historii klubu vstřelil Zdeněk Jonák. V pátek 9. července 1999 jsme se zúčastnili rozlosování soutěžního ročníku 1999/2000. Byli jsme zařazeni do IV. třídy, skupiny A a bylo nám přiděleno losovací číslo 6. V naší skupině bylo zařazeno celkem 12 mužstev. Před začátkem mistrovských, ale i přípravných utkání jsme chtěli dát dohromady všechny hráče, kteřípřipadali v úvahu a kteří chtěli také tuto soutěž hrát.Celkem bylo do přípravy nahlášeno 19hráčů: Richard NOVOTNÝ /V/, Josef FIALA /ML/, Vladimír ZACH /ML/, Martin MACH ml. /VL/, Miroslav HROMÁDKA /VL/, Zdeněk BALCAR /V/, Aleš BALCAR /V/, Miloslav JONÁK /VL/, Zdeněk JONÁK /VL/, Tomáš PÁTEK /VL/, Zdeněk WASSERBAUER /VL/, Vlastimil SKLENÁŘ /VL/, Martin BRABEC /VL/, Martin NĚMEC /V/, Petr POSPÍCHAL /VL/, Jan UTTENDORFSKÝ /VL/, Václav BEDŘICH /ML/, Vlastislav NĚMEC /V/ a Radek ZYCH /V/. Trenérem mužstva se stal pan Tomáš STEJSKAL. Od pátku 2. července 1999 začínáme trénovat na hřišti ve Vepřové, abychom měli dost času se seznámit před začátkem soutěže s hrací plochou, na které budeme v letošním roce hrát svá domácí mistrovská utkání. Po sérii přípravných utkání nastává dlouho očekávaný okamžik, a tím je neděle 8.8.1999 od 9:30 hod, kdy naším soupeřem na hřišti ve Vepřové je tým SK DLOHÁ VES. Toto utkání jsme prohráli v poměru 2:3. Tomuto utkání přihlíželo asi 100 diváků. Naše branky střelili Martin Brabec a Vlastislav NĚMEC. Historicky prvního vítězství v mistrovské soutěži jsme docílili až ve třetím kole, kdy jsme doma porazili tým Sokola LÍPA "C" poměrem 1:0, kdy vítěznou a jedinou branku vstřelil Vlastimil SKLENÁŘ. Pod hlavičkou SK Vepřová jsme odehráli dvě soutěžní sezóny. Společné působení skončilo sezónou 2000/2001. Od příští sezóny hraje každé mužstvo samostatně. Dojde tak k prvnímu historickému fotbalovému derby mezi týmy Velké Losenice a Vepřové. Ukončení sezóny a zároveň společné působení v jednom klubu se uskutečnilo v pátek 29.6.2001 od 16:00 hod v klubovně SK Vepřová. Při tom to společném posezení byly dohodnuty některé organizační a ostatní věci. Byly vyřízeny a podepsány přestupní lístky všem hráčům z Velké Losenice. Byly odevzdány fialové dresy, které byly zakoupeny jako první a patří v podstatě do inventáře ZŠ Velká Losenice. Dresy bíločerné byly ponechány ve Vepřové, protože na ně bylo vyděláno při pořádání společné taneční zábavy. Zároveň na tomto setkání domluveno sehrání přípravného utkání před začátkem podzimní sezóny, a to na neděli 22.7.2001 na novém hřišti ve Velké Losenici. Hráči obou mužstev se rozešli ve shodě a v dobrém a oba týmy se těší na nadcházející ročník. Tak byla ukončena jedna velká kapitola fotbalu ve Vepřové. Můžeme říci, jak už bylo na začátku napsáno, že díky několika nadšencům, kteří chtěli do tohoto nelehkého úkolu jít, se podařila věc, na kterou se bude doufáme dlouho v historii obou obcí vzpomínat. I přes velmi těžké začátky, při kterých jsme byli odrazováni, že nebudeme schopni utáhnout, hlavně finančně,tento fotbal, se vše zdařilo a bylo vykonáno kus dobré, záslužné a někdy i dosti náročné práce. Na tom to všem se podílelo několik fotbalových nadšenců, kterým za to patří dík a uznání.