Přál bych si, aby se fotbal v Kožlanech zase zvedl, říká v rozhovoru Jiří Švamberg

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 15. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k ocenění hráče kola. Překvapilo vás toto ocenění?
Upřímně řečeno, svou nominaci do sestavy kola nepovažuju za úplně spravedlivou. Určitě by se v ostatních týmech našla řada hráčů, kteří by si ji zasloužili víc než stoper mužstva, které prohrálo a navíc dostalo 4 góly ... A samotné hlasování? To beru spíš jako recesi, kde záleží nejvíc na aktivitě spoluhráčů a známých ... Takže svoje "vítězství "vůbec neřeším ...
Minulé kolo vyhrál tuto anketu váš syn, hraje s vámi v týmu ještě někdo z rodiny? Můžeme ho očekávat jako vítěze příští kolo?
Rodina už další zastoupení nemá, pokud nepočítám dceru, která na jaře na vlastní přání figuruje v zápisech jako týmový fyzioterapeut. A ta asi hráče kola nevyhraje ... ;-)
Nacházíte se aktuálně na 6. příčce, ale na druhé Nečtiny ztrácíte pouze 5 bodů, myslíte si, že máte na to zabojovat ještě o tuto příčku a třeba o postup/baráž zpět do okresu?
Samozřejmě bychom rádi o návrat do okresního přeboru zabojovali, ale start do jarní části soutěže nám nevyšel a navíc se potýkáme s úzkým kádrem. Ale nic nevzdáváme a uvidíme, jak se bude dařit v dalších zápasech.
Pojďme na něco trochu osobnějšího. Kdy jste začal s fotbalem a kdo vás k tomu přivedl?
To už je tak dávno, že už si to ani pořádně nepamatuju! Fotbal jsem kopal s kamarády od útlého dětství na plácku kousek od našeho domu a v nějakých 8 letech jsem začal i trénovat s místním žákovským mužstvem. Fotbal hrávala celá naše rodina - táta, děda, strejda, bratranci - takže to byla vlastně samozřejmost.
Máte nebo jste měl nějaký fotbalový cíl? Něco čeho byste chtěl dosáhnout?
Já už žádné osobní fotbalové cíle nemám ;-) Snad jen aby sloužilo zdraví. Ale moc bych si přál, aby se v Kožlanech fotbal zase zvedl, aby se zapojili mladí a my staří si už jen chodili kopnout za starou gardu.
Čemu se věnujete, když zrovna nejste na hřišti?
Nedokážu si představit život bez pohybu, takže se snažím několikrát týdně podle počasí buď vyrazit na kole nebo si zaběhat. V létě k tomu přidávám jízdu na in-line bruslích. A taky mám neustále rozečtenou nějakou knížku.
Jak vypadá zápasový den? Máte nějaký rituál?
Zápasový den je pro mě většinou hlavně stres, protože jako sekretář klubu, faktický vedoucí mužstva a donedávna i trenér většinou řeším, kdo bude a nebude na zápas, jestli je všechno zařízeno apod. Ale když se zadaří, dám si rád u televize popolední kávičku a pak vyrážím na zápas. A žádný zvláštní předzápasový rituál nemám, jen si rád v každé kabině sedám pořád na stejné místo.
Jak na druhou stranu vypadají oslavy po zápase?
Oslavy po zápase začínají v kabině velmi specifickým vítězným pokřikem, tzv. Strašáčkem, a pak dbáme na to, aby se tým sešel hned po zápase aspoň na chvíli u jednoho stolu.

Autor: Michal Klečka

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.