V sobotu jste hráli v Chlumčanech. Utkání jsi rozhodl jediným gólem. Jaký to byl zápas?
Musím říct, že Chlumčany byly asi nejlepší tým co se týče rozehrávky a výstavby hry, který jsme doposud v soutěži potkali. Fakt bych je chtěl pochválit! Bohužel pro ně neproměnily v 1. poločase několik příležitostí, což je nakonec stálo body… My naopak věděli, že pokud udržíme skóre co nejdéle otevřené, naše šance budou stoupat, i proto že na 2. poločas dorazil Pavel Fořt.
Kromě zápasu v Kaznějově jsi se od 2. září trefil v každém zápase a jsi suverénně nejlepší střelec Křimic. Cítíš střeleckou formu?
Asi by bylo divný, kdybych řekl, že ne... Hodně tomu ale pomáhají ostatní kluci, kteří mě do těch situací dostávají a já se pak jen snažím trefit zařízení. Jsou to góly celého týmu jen pod mým jménem.
Ty jsi se před skoro třemi lety přesunul z Klatov do Křimic. Co to?
Pracuju i bydlím v Plzni a v té době mě oslovil R. Vonášek (křimický guru), abych si šel občas kopnout B třídu do Křimic. Bylo to původně domluvené spíše jako výpomoc na pár zápasů za sezónu. Nikdo asi netušil, že se to na podzim střelecky takhle splaší (směje se)
Spoluhráči se ptají, jestli dorazíš na trénink ještě na podzim nebo až na jaře, kdy se oteplí.
Spoluhráči by taky měli vědět, že hraju nejradši za špatného počasí a za deště. Takže je to letos ještě ve hře.
Prý jsi skvělý zpěvák. Dočkají se spoluhráči na dokopné nějakého vystoupení?
No, slibuju jim to už skoro 3 roky, takže za 14 dní na dokopné mají mé slovo.
Jak se ti hraje v útoku s Pavlem Fordem, když jste oba zaměstnáním trenéři? Dirigujete se navzájem, kdo kde má stát, kam nabíhat atd.?
S Pavlem se hraje skvěle, jsme totiž každý úplně jiný - on velkej a tlustej a já malej a hloupej (směje se) Myslim, že se i herně výborně doplňujeme a věřím, že to nejlepší ještě předvedeme na jaře.
Kde a koho vlastně trénuješ?
Funguju jako kondiční a pohybový trenér pro kategorie U14/ U15 v RFA a FC Viktoria Plzeň.
Jak to bude vypadat, až přijdou na zápas další dva trenéři Martin Vísner a Jiří Žilák? Čtyři trenéři v základu. Není to moc?
Upřímně doufám, že se všichni v jeden čas na hřišti nepotkáme. V tu chvíli totiž budeme všichni dávat pokyny a nikdo nebude běhat a hrát.