Výbušnosti na hřišti zdědil určitě po mně, říká Luboš Řezník na adresu svého syna Adama
Fanoušci zvolili hráčem předposledního kola okresní soutěže na Prachaticku opět borce z Vlachova Březí. Tentokrát šlo o střelce hattricku Luboše Řezníka, který se nám rozpovídal o jeho kariéře, ale také synovi Adamovi, který též hraje fotbal.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Luboši, gratuluji k výhře v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Děkuji moc všem fanouškům za hlasy. V mých letech si toho moc vážím, protože mě moc těší být stále ještě aktivním hráčem.
Třetí hlasování a třetí hráč kola z Vlachova Březí. Máte hodně silnou základku fanoušků, co myslíš?
Ve Březí to fotbalem určitě pořád žije a velkou zásluhu na tom mají hlavně děti.
Jak bys hodnotil zápas s Vacovem, který Březí vyhrálo 8-2?
Zápas byl už od začátku jednoznačně na straně Březí, takže se nám hned hrálo lépe.
Teď k tvému výkonu. Ty jsi za druhý poločas vstřelil hattrick a hlavně třetí gól stál za to. Co říkáš na svůj výkon?
První gól mě nechali Bárty (Roman Bartůněk) s Dušanem (Dušan Kapuscinský) kopat penaltu. Druhý gól mi nahrál Dušan na penaltu a já prostřelil dva hráče i s gólmanem po zemi k tyči. A ten třetí do hattricku byl faul na Dušana před vápnem, který jsem z přímého kopu přes zeď zavěsil do šibenice.
Béčko Březí je zatím na třetím místě a ztrácí dva body na první místo. Jaká je parta v kabině?
Určitě je příjemné být na třetím místě v tabulce. Parta v kabině je smíchaná z mladých a starých, proto to asi funguje a je to tak, jak to je.
Celá tvoje kariéra se točila okolo fotbalu ve Vlachově Březí a blízkých menších klubech. Máš nějaké momenty na které rád vzpomínáš?
Momentů je určitě víc. První větší moment je, když jsme vyhráli okresní přebor dorostu. Další třeba, když jsem hrával za A tým Březí a poté už jako starší hráč postup o dvě třídy výš v Předslavicích, který se povedl hned dvakrát.
Máš syna Adama, který hraje také fotbal. Co říkáš na jeho výkony a chodíš na jeho zápasy často?
Na Adamovo výkony jsme s manželkou samozřejmě moc pyšní. Výbušnosti na hřišti zdědil určitě po mně, ale to k němu patří. Na zápasy v rámci času a možnosti jezdím rád. Taky jedním z mých snů je, aby jsme si ještě stihli spolu zahrát za jeden tým. To se mi snad splní a pak už mužů konečně pověsit kopačky na hřebík. (smích)
Poslední otázka. Máš ještě nějaké koníčky kromě fotbalu?
Koníčku mám určitě víc. V první radě je to určitě rodina a pak třeba nohejbal a další hry co jsou spojeny s míčem. Nesmím zapomenout ale i na rybaření, ve kterém mě teď čekají v nedalekém Brlohu závody.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.