Kluci ještě neví, že až přijde čas placení, tak budu chtít studentskou slevu, říká Dominik Titlbach

Věděli jsme, že přijede dobře připravený tým, který bude chtít hrát fotbal. To se od začátku potvrdilo a hrálo se velmi vyrovnané a myslím, že pro diváky, kteří na zápas dorazili zajímavé utkání. V první půli jsme měli herně převahu my, kdy jsme měli pár zajímavých šancí na změnu skóre, ale nepodařilo se nám je dotáhnout. Soupeř hrozil převážně ze standardek. Druhou půli si myslím, že začali lépe hosté a postupem času to dokázali přetavit ve vedoucí gól, který musím uznat byl výstavní. A v posledních 10 minutách hry, kdy Krči proměnil penaltu a Saša dal omylem jeden ze svých nejhezčích gólů v kariéře (smích) se nám podařilo výsledek obrátit v náš prospěch.

Já si myslím, že jsme tomu věřili všichni, protože po tom obdrženém gólů pořád zbývalo dost času na to s tím něco udělat. A my jsme rozhodně neměli v plánu nic vzdát a prohrát další zápas o gól. A jsem rád, že se nám to povedlo a že to pro nás nebyl zase další smolný zápas, jako většina z těch odehraných, kde jsme třeba taky měli herní převahu a odešli jsme ze zápasu jenom s bodem, nebo do konce bez bodu. Tak už taky bylo na čase, aby nějaké to štěstí stálo při nás a bodovali jsme naplno.

Bohužel naše hřiště nebylo a pořád zatím není ve stavu, kdy by se tam dali odehrát zápasy. I když musím říct, že hřiště vypadá už mnohem lépe, než třeba 14 dní zpátky. Na pár místech se nějak víc držela voda a bylo to tam hodně podmáčené. Musím říct, že na opravě hřiště se podíleli snad všichni, kdo v klubu fungují, včetně našich štamgastů, který si tam chodili dělat žízeň. Dneska hřiště už začíná zase vypadat jako hřiště, ale jestli tam odehrajeme nějaké utkání do zimní přestávky, to bohužel nevím.

Žádné velké rozdíly nepozoruji, podle mě to jsou dvě stejné soutěže. Jenom s tím rozdílem, že ta plzeňská je podle mě víc vyrovnaná, ale máme za sebou teprve pár kol, tak uvidíme jak to bude vypadat na konci sezóny. Rozdíly vidím spíš v týmu, ve kterém jsem a ve kterém jsem byl.

Tak celé to začalo tím, že jsem šel do Plzně na vejšku a v rámci plnění praxí jsem se ocitl u fotbalové školičky na Smíchově, kde jedním z trenérů byl i trenér mužů. Který mě tak postupně přemlouval, abych to šel zkusit k nim na Smíchov a jelikož mě přestávalo bavit dojíždění do bývalého týmu, navíc Smíchov postoupil do stejné soutěže, tak jsem si řekl, že to půjdu zkusit. A musím říct, že toho vůbec nelituji. Naopak jsem rád, že jsem na něj dal a přestoupil. Na Smíchově jsem rád a cítím se tu jako doma.

Já si myslím, že jo. Minimálně v kabině si myslím, že mě kluci vzali dobře a za to jim děkuji (směje se). Na hřišti si na spoluhráče pořád zvykám stejně tak jako oni na mě, především si na sebe zvykáme s naším kapitánem Kubou Černým, protože hrajeme na stejné lajně. Ale na to stačí ještě pár zápasů a věřím, že to bude dobrý.

Za prvé bych k tomu řekl, že je to gólman, takže je zapotřebí ho brát s nadsázkou, gólmani jsou zvláštní skupina lidí (smích). Za druhé on tomu někdy říká šikana a někdy, že mě motivuje. Třeba o víkendu mi říkal, že za to jak jsem odehrál zápas může především on. Takže bych mu vlastně měl poděkovat a když jsme u toho měl bych poděkovat i Krejčovi, protože ten si zase zapisuje zásluhy za to, že jsem v sestavě kola. Tak já vám kluci děkuju (směje se).

Já si nemyslím, že bych v tomhle nějak převyšoval ostatní. Schválně se musím podívat do pokutovníku v kabině, abych měl pod kontrolou co mi tam Duspi píše. Já si myslím, že když přijdu na trénink, tak se mi automaticky udělá čárka u elektráren, aby ze mě kluci dostali co nejvíce peněz, ale to ještě neví, že až přijde čas placení tak budu chtít studentskou slevu (smích).

Očekávám od toho vyrovnaný zápas stejně jako se Sušicí a když dokážeme navázat na výkon z minulého kola, tak věřím, že si z Žákavy přivezeme 3 body. Na tabulku se nedíváme, protože rozdíl mezi námi a Sušící před zápasem byl ještě větší a stejně jsme si dokázali, že proti výš postaveným týmům můžeme v klidu hrát a dokonce je porazit.