Rozsáhlý a upřímný rozhovor s Hráčem 7. kola Václavem Františákem z Prlova

Děkuji. Ano, kolega Radim Zvonek, který shodou okolností vyhrál tuhle anketu minulý týden, mě hned informoval. Jsem přirozeně rád, že jsem vyhrál. Děkuji proto Všem, kteří mi poslali hlas. Bylo to opravdu těsné vítězství. Ondřej Adámek, který skončil s pouhým 1% za mnou, si taky určitě zasloužil být hráčem kola. Za Valašskou Polanku odvádí v poslední době na poměry 1. B třídy opravdu nadstandardní výkony.

Zápas to nebyl vyloženě jednoznačný, jak by každý logicky uvažující člověk usuzoval podle výsledku. První branku vstřelil Břetislav Zicha po teči domácího obránce Brodka. Do kabin jsme šli za stavu 0:1. Druhý poločas se nám však vydařil – do čeho jsme kopli, to tam spadlo. Musím taky uznat, že Jablůnce chybělo několik hráčů základní sestavy (L. Horák, L. Čuma a R. Biel). Kdyby tihle hráči byli, s největší pravděpodobností by zápas neskončil, tak jak skončil. Avšak odhadovat, co by bylo, je zbytečné. První gól padl po skvělé přihrávce od spoluhráče Patrika Fily. Otočil jsem se s míčem a za hranicí dvacítky jsem ho napálil k pravé tyči z mého pohledu. Druhý gól jsem dal z přímáku.

To, jestli se výkony stabilizovaly ukáže pouze čas. Jak jsem naznačil v předchozí odpovědi, tak předpokládat něco, co se stane je zhola nemožné. Určitě bych byl rád a to i každý hráč hrající za nějaký tým, kdyby se jeho týmu dařilo a výkony exponenciálně rostly. Budeme doufat, že teď to bude pouze lepší. Těch smolných zápasů bylo už dost.

Moje fotbalové začátky jsou spjaty s týmem TJ Partyzán Prlov, kde jsem hrál většinu mládí (6-12 let.) Potom jsem působil zhruba 3 roky na Vsetíně v žácích a dorostu. Dorostence jsem dohrával v týmu SK Lidečko, neboť tam mám rodinu a spoustu dobrých přátel. Pak nastala éra ve Valašských Příkazech, s kterými jsme postupovali do 1. A třídy. Shodou okolností Prlov vyhrál III. třídu a přišel velezkušený Petr Novosad, tak jsem se vrátil z hostování ve Valašských Příkazech zpět.

Za žáky jsem hrával všechno možné. Na Vsetíně za dorosty jsem hrál vesměs předstopera nebo levého obránce. Za muže už spíše útočníka. Nemohu však tvrdit, že útočník je pozice nejlepší. Někoho baví dávat branky, já však oceňuji, když někdo je schopen těmto brankám zabránit. Obránci jsou dle mého názoru velmi nedocenění, alespoň v nižších třídách.

Poslední zápas v Okresním přeboru, který jsme hráli ve Velkých Karlovicích, jsem špatně došlápl a poranil si koleno. Cista nebo něco podobného - v lékařské terminologii se moc neorientuji. Mimo hru jsem byl necelé 3 měsíce.

To, zda jsem v pořádku nelze posoudit. Je to přirozeně lepší, než to bylo v těch počátcích. Cítím se být fit a budu se snažit, abych pro Prlov do konce sezóny odvedl co nejlepší práci.

To, že bych třeba políbil šťastné vejce jako Sanka ve filmu Kokosy na sněhu, u mě nehrozí. Předzápasový rituál nemám žádný. Snad jen ten, že si před zápasem plácneme a budeme se snažit za lepší zítřky. Mám několik oblíbených sportovců. Záleží na tom, o jaký sport se jedná. Z těch historických postav fotbalu je to pro mě Maradona, který předčil svou dobu o několik desítek let. Zejména jeho památné góly, které dal na šampionátu v Mexiku v roce 1986, jsou nezapomenutelné. Samozřejmě, že jsem si vědom i jeho neblahé drogové kariéry. Byla to jeho volba. Každý člověk je jedinečná bytost, proto jeho chování se dá i pochopit. Nesnáším, když někdo posuzuje podle svého subjektivního dojmu. Každý člověk má chyby a nikdy se nezavděčí všem. Z fotbalistů, kteří skončili, bych ještě rád vzpomněl Ronalda (toho brazilského) a Zinedina Zidanea. Teď se mi líbí nejvíc Luis Suaréz a Lionel Messi. Z atletů se mi například nejvíc líbil Carl Louis. Hrával jsem i šachy. U těch je velmi těžké definovat, zda-li se jedná o sport nebo něco podobného. Velmistr Kramnik řekl – „Šachy jsou umění“. Potom tedy z šachových polí je můj oblíbenec ruský génius Garry Kasparov.

Studuji vysokou školu. Měl jsem na výběr mezi jadernou chemií v Praze a inženýrstvím ve Zlíně. Rozhodl jsem se pro Zlín. Mohu dělat věci, které mě naplňují, a nemusím se podřizovat pravidlům, na která bych možná nebyl připraven. Mám široký okruh zájmů. Z těch sportovních zálib jsou to zejména – fotbal. Dále šachy, které jsem hrával závodně za tým Lužné u Vsetína. V zimě objíždím turnaje ve stolním tenise. Rád chodím po horách a objevuji krásy přírody. Do toho dělám fotbalového rozhodčího, což je svým způsobem nevděčná profese. Tímhle se omlouvám některým hráčům a týmům, kterým jsem svým pískáním mohl ublížit. Rád čtu vědecko-naučné knihy (vesmír, kvantová mechanika, černé díry, teorie relativity, přednášky R. Feynmana, Michio Kaku,…), historické romány (Quo Vadis, Křižáci,…) a filozofická díla. Zejména Albert Camus ve mně zanechal hluboký dojem. Díky němu jsem se začal zajímat o filozofický směr zvaný existencialismus. Rád skládám citáty (myšlenky) – mám jich okolo 60. Na soukromou žádost klidně nějaký pošlu (směje se). Snažím se motivovat lidi, aby přemýšleli vlastní hlavou. Není nic horšího, než tlumočit názory druhých a být jednou z ovcí v ohradě. Tohle jsou věci, které dělám a které mě naplňují.

Nám se taky nedařilo. Poslední dvě kola jsme sice uhráli 4 body, což ale není žádný heroický výkon. Musíme být nohama na zemi. Zašová nebude jednoduchý soupeř. Ve Valašské Polance nehráli špatný fotbal. Budu velmi rád, když uspějeme a získáme tři body.

Zmiňovaný web velmi rád sleduji. Je na něm vše, co potřebuji. Dle mého subjektivního názoru je to velmi přehledný web. Zatím jsem nenarazil na jedinou věc, která by mi vadila.

Děkuji za rozhovor a ať se Vám daří jak s webem, tak s věcmi, které vás naplňují.