Michal Martinčič se v brance nenudil a vychytal vedoucí Vír

Děkuji Vám, obou vítězství si vážím hodně, ale tohoto možná o maličko víc, protože si myslím, že moje minulá účast v sestavě kola byla, když jsem inkasoval jeden gól.Ale to už si vážně nepamatuji.

Chytalo se mi dobře.Konečně jsme nedostali gól z první šance, jak tomu bylo v posledních zápasech. Hned se v tom zápase cítíte lépe, když chytíte první střelu v zápase místo inkasované branky. A když se potom chytne i něco navíc, což se dělo v prvním i druhém poločase, zápas dopadl tak jak dopadl a byla z toho konečně nula vzadu.

V kabině jsme si řekli, že prvních 20 minut budeme hrát spíše zezadu, což se nám celkem dařilo.Věděli jsme, že Vír ještě neprohrál a my jsme to chtěli změnit. Vír tam má mladé a šikovné hráče a naše rezerva přece jen už není nejmladší.Polovina týmu má rodiny tak času na trénování taky moc není. Ve 24. minutě jsme zahrávali autové vhazování, náš nejlepší střelec Roman Halamka si dobře pokryl balón a soupeř ho fauloval ve vápně. Penaltu jsme proměnili, ale to bylo od nás tak vše v první půli. V poločase jsme si řekli, že domácí budou chtít vyrovnat, a že na nás vletí, což se taky stalo. Domácí začali tlakem, zahrávali snad 15 rohů.Když jsme se z toho vymanili, Roman Halamka mohl pojistit naše vedení, nicméně Kuba Preisler ho pěkně vychytal. Pak už jsme se jen a jen bránili a modlili se, ať rozhodčí pískne konec.

Nejhůře mi bylo, když domácí ve druhém poločase zahrávaly asi 15 rohů za sebou. Když už se nám podařilo odkopnout balón, trefili jsme prvního hráče a hned se na nás valil protiútok. To bylo asi našich nejhorších 10 minut, ale přečkali jsme to a udrželi vítězství.

Předpokládám, že s Věchnovem to bude velice těžký zápas s hodně tvrdými osobními souboji. Pro nás bude důležité, jak se sejdeme a také, jestli nám pomůže pár kluků z A týmu, abychom se mohli v klidu prostřídat.

Myslím, že cíl je udržet III. třídu a hrát klidný střed tabulky. Ambice na postup podle mého názoru nemáme. To si teda myslím já. Nevím, jak to cítí kluci v kabině.

Tak vždy to jsou derby. Za mě to jsou určitě zápasy s Polničkou a Hamry B. V obou týmech znám spoustu hráčů.

Trávil jsem hodně času s rodinou a z té sportovní stránky jsem dělal, co nebylo zakázané. Hodně sem hrál squash a chodil si zahrát fotbal s kluky z malé kopané.

Radši se k tomu nebudu vyjadřovat, ale snažím se dodržovat vše, co nařídí, aby se zase všechno nejrychleji rozvolnilo.

Fotbal bez fanoušků není ani fotbal, hlavně ten vesnický. Vůbec se na to netěším. Mrzí mě, že to zrovna vyjde na derby s Hamry, kde jsem očekával velkou účast fanoušků.

Ano, když jsem proměnil v zápase s Bohdalcem penaltu. A poté snad každý zápas, kde jsem vychytal nulu, jako byl zápas ve Víru,kde jsem se v té bráně fakt nenudil a měl těžké zákroky.