Michale, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Díky Martine, příspěvek se mi asi vyhne, nanejvýš nějaká flaška, jak říkal Petr minulý týden. Aktuálně u nás panuje super atmosféra, rodí se nám malí fotbalisté, bude končit liga mistrů a blíží se MS v hokeji, takže přijde vhod jakákoliv podobná lihovinka. (smích)
Znovu ovládl hlasování hráč Stonařova. Jaký na to máte recept?
Máme týmový chat a už v pondělí ráno to tam kluci sdíleli, takže jsem se pak akorát podíval, jak se hlasování rozběhlo a nikdo další se tento týden moc nezapojil, takže to tentokrát vyšlo. Nerad bych taky zapomněl na moji nejdražší polovičku, která každý týden taktéž posílá a zapojila se i teď. Asi chce vědět, co tu budu vykládat já. (smích). Všem, kdo posílali, chci na tomto místě moc poděkovat.
O víkendu jste hráli v Moravských Budějovicích. Jak bys zápas zhodnotil?
Tak vždycky jsem jak na trní, jak se na zápas sejdeme, protože v plné palbě máme obrovskou sílu. Tentokrát i přes několik absencí jsme dali dohromady silnou jedenáctku a vyhráli jsme zaslouženě. Domácím chybělo několik opor a ještě se vykartoval po půl hodině hry gólman, takže jsme měli velkou výhodu a využili jsme ji. Ale na konci konkrétně mojí vinou jsme připustili drama. Mohl jsem přidat další uklidňující branky, ale ze dvou situací, kdy jsem selhal, jsme inkasovali a to jsem si po zápase jak vyslechl, tak i litoval.
Vstřelil jsi dvě branky. Můžeš nám je popsat?
Moc jich letos nebylo, takže o to raději je popíšu. Chceš i ty předchozí? (smích) První byla po standardní situaci, míč se odrazil na půlku k Peťovi Kubíkovi a ten si všiml, že nabíhám a našel mě pasem za obranu. Ta selhala při pokusu o ofsajdovou past, takže jsem byl úplně sám a nijak jsem nepřemýšlel, gólmana jsem hned po zpracování prostřelil. Na druhou branku mi skvěle nahrál za obranu Zdeněk Bláha, kdy si na polovině hřiště tělem odstavil dva hráče a vybídl mě do sóla. Byl to delší balón do strany, takže domácí brankář vyběhl, ale naštěstí jsem byl u míče dřív a když jsem ho obhodil, nebyl už pak problém zakončit do prázdné branky.
V příštím kole hostíte Rantířov a budete favoritem. Co od hostů čekáš?
Co bych měl čekat? Výhru čekám. Letos je to tak vyrovnané, že každý poráží každého a favoritem bych nikoho nenazýval. Například právě Rantířov nás na podzim zaskočil v podobné situaci, kdy jsme u nich z čela tabulky dostali výprask. Takže doufám, že tentokrát přistoupíme k zápasu líp a vyhrajeme. Těším se na našeho bývalého spoluhráče Toníka Krupicu, bude to určitě zajímavý zápas.
Dvakrát jste vyhráli a rázem jste druhé postupové příčce téměř na dostřel. Myslíte v koutku duše na postup?
Samozřejmě, že ano. I když zpackali jsme v téhle sezóně strašně moc zápasů, takže se nemůžeme divit, když by se to nepodařilo. Právě z tohoto důvodu jsme se s Kozíkem oba před sezónou vrátili domů, abychom se o postup porvali.
Kdo je podle tebe vedle Měřína favoritem na postup?
Tak to se v průběhu sezóny pořád mění, takže těžko soudit. Hodně respektuji sílu Přibyslavic, Budějovic a hlavně Luk nad Jihlavou. Uvidíme, jak to všechno dopadne.
Po třetí v řadě vyhrál hlasování kola hráč, který prošel Sapeli Polná. Co se ti vybaví při vzpomínce na toto angažmá?
Při vzpomínce na SAPELI se mi vybaví samá pozitiva, byli jsme v ten rok super parta, všechno nám vycházelo, uhrál se nejlepší výsledek v historii klubu a pamatuji si, že jsem byl v té sezóně třetí nejvytíženější hráč. Dodnes mám s klukama výborné vztahy a mám přehled o dění ve Stáji.
Zahrál jsi si i v Anglii za Upton Town FC. Jaká to byla soutěž?
Byla to Division 1. Přirovnal bych to zhruba mezi 1.A a krajský přebor. Co jsem tam zažil bylo skvělý, všichni do jednoho, ať už to byl dřevák, tlouštík nebo technik, tak byli výborně fyzicky připraveni a já se s tím v soubojích na tělo i v rychlosti těžko srovnával. Nikdy se nevzdávali, nevypustili žádný souboj, nikdy neuhýbali a to platí na všechny týmy, které jsem měl možnost vidět. Dá se říct, že to byl splněný sen.
Srovnej amatérský fotbal u nás a v Anglii...
Když to srovnám s našimi soutěžemi, tam by naše kluby moc nepochodili. Co je u nás rozhodně lepší je hrací plocha a zázemí. Hodně se mi líbilo, že každý klub měl nějakou svoji "klubovou" hospůdku, všichni chodili na zápas ve stejným oblečení a barvách a byli na to všichni náležitě hrdí. A taktéž jsme v průběhu sezóny hráli asi čtyři různé poháry, bylo více možností se dostat dál a třeba potkat větší klub. U nás o to týmy moc nestojí, přitom je to škoda. Je fajn mít sem tam pohárový týden.
Byl jsi i na nějakém zápase Premier League?
Je to ostuda, ale byl jsem celkem dost pracovně vytížený a na zápase Premier League jsem nebyl. Ale to nevylučuje, že se tak v budoucnu nestane. Je se pořád na co těšit.
Kdybys měl říct jeden fotbalový moment, na který nezapomeneš, jaký by to byl?
Jeden moment se asi těžko vybírá, mám toho za sebou už dost, takže vůbec netuším, co vybrat. Když jsem v Anglii poprvé skóroval, bylo to hned dvakrát. První gól byla vymetená šibenice levou nohou z nějakých 35ti metrů, to byla nádhera a spoluhráči mi to pak každý zápas připomínali. A jelikož rád vzpomínám, tak hodně dobře na sezónu, kdy jsme postoupili se Stonařovem z 1.B zpátky do 1.A.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
Už ani nevím. Brácha mě tehdy, když mi bylo 7 let, vzal na trénink žáků. A kdoví jestli trénink tehdy nevedl aktuálně můj spoluhráč Zdenda Bláha. Trochu to letí, když už mám třicítku za sebou.
Na jakém postu nejraději nastupuješ?
To je těžký, rád jsem v útoku, ale více se mi do šancí daří dostávat z kraje zálohy, jenže tam zase musím "bránit". Takže bych se nejradši toulal volný někde na půlce a čekal na příležitost...
Jakému týmu fandíš?
Arsenalu a Spartě. Momentálně mohu pouze doufat v lepší léta.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Fotbal je pro mě droga, mám ho rád ve všech podobách. Velká kopaná, malá kopaná, futsal, v televizi, stolní fotbálek...dá se říct, že bez fotbalu nemůžu být, ale priority se časem pravděpodobně změní.
Co říkáš na portál fotbalunas.cz?
Portál sám o sobě je super nápad, dobré provedení. Co mě trochu mrzí je, že existuje spousta soutěží, o které se nikdo nestará. Naštěstí my máme pana Martina Mužátka a ten odvádí velký kus práce pro ty, co to sledují.
Největší kliďas týmu:
Peťa Kubík / Kubelis
Největší srdcař týmu:
Špáča
Největší bavič týmu:
Blažej, Bahňák
Nejrychlejší hráč týmu:
Kozík, Váca
Hráč s nejtvrdší střelou v týmu:
Kozík, Kubík
Děkuji za rozhovor.
Díky Martine za interview a děláš to dobře. Vytrvej a ať se Ti daří.