Když jsem byl ve Viktorii Plzeň, tak jsem jako jediný trénoval ve sparťanským dresu, říká bohém a hráč kola Oldřich Haník

Probíhala 12 minuta, už jsem lapal po dechu a vracel jsem se z 10 metrového offsidu, když v tu chvíli na druhé straně proplul Lukynho Tomášků a běžel sám na gólmana. Tam ve vápně nastala nějaká trma vrma, že to propadlo zpátky k Lukymu, tak jsem udělal dva rychlý kroky a dostal namazáno do prázdné brány. Slíznul smetanu, jak se na útočníka sluší a patří. Teď musím použít Baciho “díky hoši”. (smích)

Pocit jako když mi u nás v místní nalejvárně přinesou na stůl Kozla, kouzelnej. Věřil jsem že vyhrajeme, vzhledem k tomu kolik bylo šancí, to mohlo a vlastně mělo skončit 5:0. Tím nechci hanit kvalitu Rokycan, ale body jsou doma a to je hlavní. Na pochybách vůbec, jelikož Baci v bráně co měl tu jednu střelu chytit, tak chytil a bylo vymalováno.

Oslava? Klobáska, pivko a s Havrdičem naše tradice jednu švestičku po zápase. Jinak Hany (Jan Havlík) mi to jasně vysvětlil. Řekl mi, ty dáš gól v A třídě a raduješ se jako ko*ot. To nevím, jak na to přišel. (smích)

Prachbídně, ale stále tam teoretická šance je.

Ani nevím, jak mám odpovědět. Mančaft je víc než kvalitní, proto pohled na tabulku přímo smutně bodá do očí. Chyba byla možná jinde, ale k tomu se nechci vyjadřovat.

Když jsem byl v Plzni, tak jsem jako jediný trénoval ve sparťanským dresu. Odmalička mi to táhlo k nejlepšímu klubu v republice, ale ve městě piva jsem se naučil hrát a rozumět fotbalu, takže to bylo fajn. Myslím, že to nevyšlo kvůli mojí bipolární poruše osobnosti.(smích) Ne, teď vážně, mám-li být upřímný, tak začnu asi tím, že jsem vedl příliš aktivní noční život, velký dávky Morgana s colou, děvčata, občas padla cigaretka z marihuany, prostě jsem to nezvládl a teď už to zvládám trochu líp.

Taky děkuji a chlastu zdar.